Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2022

21. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 25. května 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti tuto neděli 22. května ve 20:43 SELČ. Přesouvá se nízko na jihovýchodní obloze pod planetami Saturnem a Jupiterem. V konjunkci s Marsem a Jupiterem bude ve středu 25. května. Na jeho těsnou konjunkci s Venuší v pátek 27. května ráno se vyplatí přivstat, pokud bude hezky. Méně než stupeň od horního cípu srpku bude Venuše ještě v šest.

Planety
Jedinou planetou viditelnou za dostatečné tmy je Saturn (0,8 mag), který je ve tři ráno asi 10° nad jihovýchodem. O hodinu později již vystoupá na celkem rozumných 18°. Začíná být zajímavý pro astrofotografy. Mars (0,7 mag) a Jupiter (−2,2 mag) se blíží do vzájemné konjunkce. V neděli 29. 5. budou asi půl stupně od sebe. Ve čtyři ráno jsou 10° vysoko. Extrémně nízko, asi 3° se tou dobou krčí Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená. Erupce dosahovaly jen střední kategorie M, a to i přesto, že na povrchu jsme mohli pozorovat velmi hezkou skupinu skvrn v aktivní oblasti s potenciálem i k těm nejsilnějším erupcím kategorie X. Velká skupina skvrn, která se zde nachází se bude přesouvat k západnímu okraji. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slnečné škvrny vývin AR3014 Autor: Tadeáš Valent
Slnečné škvrny vývin AR3014
Autor: Tadeáš Valent

Velmi detailní snímky nám přináší sonda Solar Orbiter Evropské vesmírné agentury (ESA). Sonda se 26. března dostala na své dráze do dalšího přísluní, asi 50 mil. km od Slunce, tedy blíže než obíhá planeta Merkur. Detaily o březnovém průletu a měřeních přinesl Kosmotýdeník.

Kosmonautika

Událostí týdne je nepochybně bezpilotní test kosmické lodi Starliner. Její start proběhl 20. května. Raketa Atlas V vykonala svou práci bezproblémově. Samotná kosmická loď se pak měla navést na stabilní oběžnou dráhu pomocí vlastních motorů. Dva z nich však krátce po zážehu opět vyhasly. Další pracovaly bez problémů. Další průběh letu byl už bezproblémový, a tak se loď v noci na sobotu 21. 5. konečně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici. Zůstane připojena 5 dní a pak se má vrátit zpět na Zemi. Pro USA je to výborná příležitost mít k dispozici dvě různé soukromé lodi pro dopravu astronautů na ISS. Crew Dragony společnosti společnosti SpaceX to zvládají úspěšně již dva roky. Nyní se k nim má šanci přidat Starliner od Boeingu „na křídlech“ raket United Launch Alliance (ULA = Boeing + Lockheed Martin) – v současnosti Atlas V a v blízké budoucnosti Vulcan.

Starliner přilétající k ISS 20. 5. 2022 Autor: Twitter/Samantha Cristoforetti
Starliner přilétající k ISS 20. 5. 2022
Autor: Twitter/Samantha Cristoforetti

Během pěti dnů, mezi 13. a 18. květnem byly vypuštěny tři rakety Falcon 9 se Starlinky. Nyní nás čeká i pro české příznivce zajímavý start mise Transporter-5, protože pod aerodynamickým krytem rakety se skrývá i schránka s malou družicí Planetum-1 a skleněným Hurvínkem na palubě. Start rakety Falcon 9 je v plánu 25. května ve 20:27 SELČ z rampy SLC-40 na Floridě a tamtéž (na přistávacím stanovišti LZ-1) by měl pak dosednout i první stupeň rakety. Družice Planetum-1 bude snímat zemský povrch, sama sebe orientovat v prostoru a hlavně bude sloužit pro všeobecnou popularizaci a výuku. Její řídící centrum budou moci navštěvovat školní exkurze a budou se tam pořádat i workshopy.

Výročí

24. května 1962 (60 let) odstartovala ke svému orbitálnímu letu na raketě Atlas loď Mercury (Aurora 7) s astronautem Malcolmem Scottem Carpenterem. Astronaut byl během letu natolik ponořen do plnění úkolů a sledování okolí, že před závěrečným krokem, kterým bylo zorientování kabiny pro návrat, mu nezbylo dost času. Po celý let navíc zlobil orientační systém, a tak mu nezbylo ani dost paliva. Nakonec přistál 350 km od plánované oblasti a v záchranném člunu musel čekat na záchranu.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v konjunkci s Ceres
  • výročí: Martin Schwarzschild
  • výročí: zákon o světelném znečištění v ČR
  • výročí: (50 000) Quaoar, objev
  • výročí: John Gatenby Bolton

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mercury-Aurora 7, Malcolm Scott Carpenter


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »