Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 22. května ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 23. května v 15:53 SELČ. Obvykle by to znamenalo konec tmavých nocí pro pozorování, ale ty vlastně minimálně na severu Čech už skončily, protože se blíží slunovrat a horní okraj Slunce už neklesá ani 18 stupňů pod obzor.

Planety
Saturn (1,2 mag) a Mars (1,1 (mag) jsou jedinými planetami, které jsou viditelné velmi nízko na jihovýchodě během ranního svítání. V zorném poli koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO jsou Jupiter a Venuše (objekty s dlouhými čárkami kvůli přetoku signálu do sousedních pixelů).

Aktivita Slunce je vysoká, ale poněkud poklesla. Uvidíme, zda se předvede některá z mnoha aktivních oblastí aktuálně viditelných, nebo až se natočí stará AR3663, kde jsou stále velké skvrny, jak je vidět i na snímku Perseverance z povrchu Marsu.

Polární záře nad menhiry u Volar. Panorama ze tří snímků na výšku. Autor: Jiří Plachý
Polární záře nad menhiry u Volar. Panorama ze tří snímků na výšku.
Autor: Jiří Plachý

Extrémně jasná polární záře v noci z pátka 10. na sobotu 11. května byla jednou z nejsilnějších v pozorované historii. Za posledních 50 let se podobné vyskytly asi jen v roce 1989 a dvě v roce 2003. Potvrdil to článek na Spaceweather.com. Děkujeme za sdílení vašich pozorování a fotografií ve čtenářské fotogalerii. K bouři se vrací z pohledu NASA také Kosmotýdeník.

Pozorovatelé jistě uvítají další úpravy hvězdné mapy a jejího ovládání na online webu CzSkY.cz, které pro vás připravuje Vladimír Dvořák z Klubu astronomů Liberecka. Přibyla další sada zajímavých objektů k pozorování, tzv. MiniMistrovy temné mlhoviny (hoodně těžké objekty).

Kosmonautika a sondy

Společnost Blue Origin obnovila lety rakety a lodi New Shepard s posádkou. Mise NS-25 proběhla úspěšně v neděli 19. 5. Zajímavostí je, že lodi se nenaplnil jeden ze tří vrchlíků padáku, ale standardně jsou padákové systémy vždy předimenzovány, takže posádka nebyla v ohrožení.

Start New Shepard 19. 5. 2024 na misi NS-25 Autor: Blue Origin
Start New Shepard 19. 5. 2024 na misi NS-25
Autor: Blue Origin

Pokusy o start kosmické lodi Starliner na misi Boe-CFT k ISS se už pomalu stávají evergreenem našich nedělních článků. Start byl opět odložen, tentokrát na 25. května a na vině jsou problémy s únikem hélia v samotné kosmické lodi. Posádku tvoří dvojice astronautů Barry Wilmore a Sunita Williams(ová). Věřme, že tuto sobotu se už konečně dočkají startu.

Přípravy na let SuperHeavy B11 a Starship S29 probíhají podle plánu. Sestava je nyní kompletní na startovním komplexu kosmodromu v Boca Chica v Texasu.

Rusové vypustili několik vojenských sledovacích družic pomocí rakety Sojuz-2.1b, která startovala z kosmodromu Pleseck 16. 5.

Raketa Falcon 9, konkrétně první stupeň B1062, se dočkala 21. znovupoužití. První stupeň přistál na mořské plošině A Shortfall of Gravitas (ASOG). Stao se to při vynášení družic Starlink, mise 6-59.

Přehled startů raket najdete na subdoméně starty.kosmonautix.cz, která nyní bude o  odně lépe udržována.

NASA a ESA potvrdily, že mise evropského vozítka Rosalind Franklin proběhne ve spolupráci obou agentur. ESA především využije zkušenosti NASA s přistáním na Marsu.

Výročí

24. května 1844 (180 let) se narodil polský astronom Jan Jarkowski, známý spíše pod jménem Ivan Osipovič Jarkovskij, protože pod tímto jménem bývá uváděn tzv. Yarkovského efekt. Rotace malých těles, jako např. planetek, je ovlivňována tím, jak z něj unikají tepelné fotoy. To vyvolává dodatečný malý impulz vedoucí i ke změně rotace planetky. Dnes jse tato práce rozvinuta pod názvem YORP efekt.

25. května 1834 (190 let) se narodil australský astronom John Tebbutt. 13. května 1861 si na obloze všiml komety, která se brzy stala jednou z nejjasnějších komet historie. Velká kometa 1861, též C/1861 J1, byla poté nejkrásnější koncem června a začátkem července 1861, kdy byla hodně blízko k Zemi a dosáhla jasnosti mezi 0 a –2 mag. Díky vhodnému úhlu vůči Slunci byla tak jasná, že vrhala v noci stíny. Ohon má na kresbách kolem 40°, ale uváděna je i délka až 90° a podle kreseb šlo o opravdu nádhernou kometu.

Výhled na příští týden 

  • Přijdou na řadu první NLC?
  • Výročí: let opic Able a Miss Baker nad 100 km
  • Výročí: Johann Mädler
  • Výročí: úplné zatmění Slunce, ověření ohybu světla kolem Slunce podle OTR
  • Výročí: Luna 22

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ivan Osipovič Jarkovskij, Ivan Osipovich Yarkovsky, John Tebbutt, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »