Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2014

22. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 28. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 28. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 26. 5. do 1. 6.

Měsíc bude kolem novu. Večer končí viditelnost planety Merkur. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Večer je k vidění také kometa C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je nízká. Stanici ISS potkáte jen na brzké ranní obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.

Měsíc, Merkur a Jupiter v sobotu 31. května večer. Stellarium, Ľubomír Leňko Autor: Martin Gembec
Měsíc, Merkur a Jupiter v sobotu 31. května večer. Stellarium, Ľubomír Leňko
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu ve středu 28. května. Jeho ranní viditelnost v pondělí vedle Venuše je spíše zajímavostí pro ptáčata. Večerní oblohu začne zdobit tenký srpek koncem týdne. V pátek 30. května večer bude asi 7° vlevo dolů od Merkuru velmi nízko na severozápadě. V sobotu večer, 31. května, bude 8° pod Jupiterem a asi 15° vlevo od Merkuru.

Planety:
Merkur (cca 1 mag) je večer nízko na severozápadě.
Jupiter (−1,9 mag) je večer nad západním obzorem. S červenou skvrnou GRS se můžete potkat např. v úterý, kdy tranzituje ve 21:20. Z úkazů měsíčků můžeme doporučit v pondělí 26. května konec přechodu stínu Io ve 21:52.
Mars (−0,6 mag) je večer nad jihem. Kotouček má 12 úhlových vteřin. Zajímavá je fáze planety (asi desetina chybí), protože je poblíž kvadratury.
Saturn (0,2 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po setmění.
Venuše (−4 mag) se ráno nachází 2° nad východním obzorem. Uvádíme ji spíše pro zajímavost.

Mapka k vyhledání komety 2012 K1 PanSTARRS ve 22. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Mapka k vyhledání komety 2012 K1 PanSTARRS ve 22. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Pokračuje dobrá viditelnost komety C/2012 K1 (PanSTARRS). Jak je vidět na přiložené mapce (vpravo), vyhledání komety nám nyní usnadňují zadní kola Velkého vozu (Dubhe a Merak), pod nimiž leží slabší hvězda psí UMa a později v týdnu pomůže hvězda omega UMa. Polohy komety platí pro 23 SELČ daného dne.

Aktivita Slunce je nízká. Za poslední týden nedošlo k žádné změně, pokud jde o počet a velikost skvrn, maximálně došlo k ústupu, výjimkou je pomalu zapadající oblast skvrn, kde došlo i k silnější erupci o víkendu. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS se přesunuly na ranní oblohu, přesněji na dobu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou, v noci na neděli bude jeden přelet od jihu na východ viditelný už v 0:12.

Kosmonautika:

Výročí

  • 28. května 1959 (55 let) se z letu nad hranici 100 km do vesmíru poprvé úspěšně vrátila dvojice opičích pasažérů Able a Miss Baker. Byly to obtížné začátky, při kterých bohužel zahynulo několik opic, ať už pro selhání raket, nebo padákových systémů. Let dvojice Able a Baker je prvním, kde došlo k úspěšnému přistání. Bohužel Able musel být 3 dny na to operován pro zanícení z jedné elektrody a po operaci uhynul. Baker se dožila požehnaného věku 27 let. Able je dnes vystaven v muzeu kosmonautiky ve Washingtonu.
     
  • 29. května 1974 (40 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 22. Sonda po dobu více než roku snímkovala povrch Měsíce z různých výšek.
     
  • 29. května 1919 (95 let) nastalo úplné zatmění Slunce, při němž sir Eddington pořídil fotografie hvězd v okolí Slunce. Snímky dokázaly platnost Einsteinovy obecné teorie relativity uvěřejněné o čtyři roky dříve. Gravitace Slunce zde ohýbá světelný paprsek hvězdy natolik, že se při zatmění promítá kousek jinam, než když tam Slunce není přítomno.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • Výročí: John Couch Adams

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 22, Albert Einstein


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »