Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2015

22. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 27. května 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 5. do 31. 5. 2015. Měsíc je po první čtvrti. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc.

Obloha

Měsíc je v první čtvrti v pondělí 25. května.

Planety:
Venuše (-4,2 mag) je výraznou večernicí nad západem. Blíží se k ní zleva také Jupiter (-2 mag). Vybrané úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Saturn (0 mag) je vidět celou noc. Kulminuje kolem půl jedné ráno ve výšce 21°. Prstence jsou krásně rozevřené, jak dokazují také poslední snímky našich astrofotografů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26. 5. 23:10   27. 5. Ganymed přechod měsíc zač. 22:05
31. 5. 22:20   29. 5. Io přechod měsíc 21:18 - 23:35
Io přechod stínu zač. 22:29
      30. 5. Io zatmění konec 22:07
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Aktivní oblasti se skvrnami jsou jen v pravé části slunečního disku, takže nezbývá, než počkat, zda se nové neobjeví dříve, než tyto zapadnou. Na vývoj skvrn se můžeme dívat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Výročí

  • 25. května 1860 (155 let) se narodil americký geolog Daniel Barringer. Jeho jménem bývá nazýván meteorický kráter o průměru 1,5 km v americké Arizoně, neboť byl první, kdo upozornil na jeho meteorický původ. Barringer se dověděl o stopách železa v kráteru a proto ustanovil těžební společnost, která zde v letech 1903 až 1905 hledala železo. Protože se však veškerá hmota tělesa dopadem vypařila, Barringer žádné těžebně zajímavé množství železa nenašel.
  • 28. května 1930 (85 let) se narodil americký astronom Frank Drake. V roce 1960 provedl v rámci projektu OZMA pokus o naslouchání mimozemským civilizacím. Je autorem tzv. Drakeovy rovnice určující počet možných mimozemských civilizací. Spolupodílel se na návrhu destiček pro sondu Voyager a Pioneer, jež nesou poselství lidí ke hvězdám pro potenciální mimozemšťany.

Výhled na příští týden

  • Na obloze zazáří úplněk
  • Výročí: ROSAT
  • Výročí: Gemini 4, US vycházka do kosmu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »