22. vesmírný týden 2024
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 30. května v 19:13 SELČ. Večer budou přijatelné podmínky k pozorování až někdy od 23 SELČ, takže nám začalo období světlejších nocí, bez ohledu na fázi Měsíce. Otázka je, zda neuvidíme jako bonus ještě noční svítící oblaka (NLC, NoctiLucent Clouds).
Planety
Saturn (1,2 mag) a Mars (1,1 (mag) jsou jedinými planetami, které jsou viditelné velmi nízko na jihovýchodě během ranního svítání. V zorném poli koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO jsou Jupiter a Venuše (objekty s dlouhými čárkami kvůli přetoku signálu do sousedních pixelů), a protože jsou v souhvězdí Býka, nechybí ani Plejády a Hyády s Aldebaranem.
Aktivita Slunce je vysoká, a i když se dočasně snížila, vše se může změnit. Právě se k nám totiž natočila stará známá aktivní oblast AR3663 (nyní jako AR3690) a očekáváme i natočení AR3664, která se postarala o největší polární záři za poslední desítky let. Edit v pondělí: a tato aktivní oblast, ačkoli se dostala teprve k východnímu okraji Slunce, hned se uvedla silnou erupcí X2,9 spojenou s výronem plazmatu! Aktuální snímek skvrn na Slunci z SDO.
S ubývajícím Měsícem má přeci jen větší smysl hledat komety. 13P/Olbers se jen neochotně drží asi 10° vysoko nad severovýchodem, když už se konečně trochu stmívá. C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je na tom lépe, díky poloze v souhvězdí Panny. Za dobrých podmínek jsou obě dobře dostupné i velkým triedrem, ale zážitek zajistí až velké dalekohledy, kde u C/2023 A3 uvidíme i ohůnek.
Kosmonautika a sondy
Pokusy o start kosmické lodi Starliner si můžeme klidně popisovat v každém týdenním přehledu, ale všemu je jednou konec. Buď se to stihne v tomto týdnu, nebo tu máme odklad na delší dobu. Bezpečnost především, ale ostuda pro Boeing. Aktuálně uvažovaný termín startu je 1. 6.
Jestli hledáte jistotu, co startovat bude, pak jsou to Falcony 9. V uplynulém týdnu například startovaly dva lety se Starlinky den po sobě a v tomto týdnu je v plánu start další. Zajímavější náklad má vynést Falcon 9, který se chystá ke startu z kalifornské rampy SLC-4E. Vynese družice EarthCARE. Jde o společný projekt ESA a JAXA, tedy evropsko-japonský. EarthCARE znamená EARth Clouds, Aerosol and Radiation Explorer. Družice tedy bude sledovat oblačnost a aerosoly a také množství odraženého infračerveného záření vyzařovaného z povrchu Země a atmosféry.
SpaceX je stále blíže 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship. Probíhají poslední úpravy tepelného štítu Starship S29, booster B11 je již na let zřejmě připraven. Zajímavostí je, že Starship se má pokusit o měkké přistání do oceánu a booster se má po odhození hotstage prstence nahoře pokusit o totéž. Uvažovaný termín startu je 5. 6., ale může být posunut.
Výročí
28. května 1959 (65 let) se z letu nad hranici 100 km do vesmíru poprvé úspěšně vrátila dvojice opičích pasažérů Able a Miss Baker. Byly to obtížné začátky, při kterých bohužel zahynulo několik opic, ať už pro selhání raket, nebo padákových systémů. Let dvojice Able a Baker je prvním, kde došlo k úspěšnému přistání. Bohužel Able musel být 3 dny na to operován pro zanícení z jedné elektrody a po operaci uhynul. Baker se dožila požehnaného věku 27 let. Able je dnes vystaven v muzeu kosmonautiky ve Washingtonu.
29. května 1794 (230 let) se narodil německý astronom Johann Heinrich von Mädler. Ten po dobu čtyř let pomocí mikrometru proměřoval polohy útvarů na Měsíci a spolu s Wilhelmem Beerem pak vydali první z velmi povedených map Měsíce, tisknutou tehdy novým procesem litografie. Jejich dílo najdeme pod názvem Mappa Selenographica a má podobu kotouče o průměru asi jeden metr.
29. května 1919 (105 let) nastalo úplné zatmění Slunce, při němž sir Eddington pořídil fotografie hvězd v okolí Slunce. Snímky dokázaly platnost Einsteinovy obecné teorie relativity uveřejněné o čtyři roky dříve. Gravitace Slunce ohýbá světelný paprsek vzdálené hvězdy natolik, že se při zatmění promítá kousek jinam, než když tam Slunce není přítomno.
29. května 1974 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 22. Sonda po dobu více než roku snímkovala povrch Měsíce z různých výšek.
Výhled na příští týden
- Srpek Měsíce na večerní obloze
- Výročí: David Gregory
- Výročí: John Coach Adams
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).