Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2011

23. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 8. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 8. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden 6. 6. do 12. 6. 2011.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihem až jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Začne sezóna NLC i v ČR?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc dorůstá do první čtvrti, která nastane v noci na čtvrtek 9. června. Pokud jste ještě nezaznamenali fotografie půlnočního částečného zatmění ze severní polární oblasti, potom se rozhodně podívejte např. do galerie Spaceweather.com. Další zatmění nás čeká v příštím týdnu.

Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jihojihozápadem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází poblíž Slunce. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru. Dokud se nezvětší sklon ekliptiky vůči obzoru, je viditelnost Marsu obtížná. Venuše se pomalu úhlově blíží ke Slunci a Merkur (-2,0 mag) tento týden vstoupí do zorného pole korónografu SOHO.

Aktivita Slunce byla vysoká, došlo i k výronu hmoty směrem k Zemi, který způsobil v noci na neděli středně silnou geomagnetickou bouři. Na polární záři viditelnou od nás musíme stále čekat. Aktuálně se na Slunci vyskytuje velký počet aktivních oblastí, ale jejich aktivita je nižší. Skvrny si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z družice SDO. Pěkný snímek Slunce v čáře H-alfa pořídil Petr Novák.

Začíná sezóna NLC - nočních svítících oblak. Není možné předpovědět, kdy a zda se objeví i u nás nízko nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Za jasných večerů je dobré tuto oblast začít monitorovat. Výhodu mají ti, kdo bydlí severněji, proto byla oblaka zaznamenána nejprve v Irsku či ve Skotsku. Podobně by za několik dní mohla vypadat u nás.
Protože jsou to mezosférická oblaka z ledových krystalků ve výškách asi 80 km, lze je pozorovat jako světlá i v době, kdy ostatní oblaka jsou už tmavá. Od vysoké oblačnosti se odlišují především tím, že se téměř nepohybují, pouze v řádu minut si všimneme jejich posunu a v řádu desítek sekund pak pozorujeme změny struktury. Typický pro ně bývá vlnkovitý tvar.
Nejkrásnější úkaz nastal večer 14. července 2009. Oblaka tehdy pokryla velký kus oblohy a vykazovala nádherné struktury. Fotografie z úkazu jsou na Astronomickém-fóru, pěkná videa pořídil David Kraft.

Přelety ISS jsou viditelné v brzkých ranních hodinách. Viditelnost stanice se postupně začne překlápět v dalším týdnu i do večerních hodin. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Raketoplán Endeavour úspěšně přistál na Floridě ve středu 1. června.
    Galerie fotografií z přistání.
  • Minulý týden jsme se zmínili o oficiálním konci Spirit. Její sesterské vozítko Opportunity však nekončí a nadále brázdí pláně Meridianum na Marsu. Podává nyní fantastické výkony a denně ujelo až 150 metrů. Před několika dny překročilo třicátý ujetý kilometr. O jeho životnosti vypovídá také např. fakt, že je to už pět let, co se podařilo vyprostit Opportunity zapadlou do pískové duny (Purgatory dune, 4. 6. 2005). Vozítko je nyní vzdušnou čarou jen asi 3 km od hrany velikého kráteru Endeavour. Poslední tři ujeté kilometry zvládla Opportunity za 56 solů (marsovských dnů = 24,5h), což je neuvěřitelný výkon sedm let starého vozítka v mrazivé a nehostinné pustině.
  • 7. června má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-02M. Vynese na stanici ISS část dlouhodobé posádky č. 26. Poté zůstane u ISS až do listopadu 2011.
  • Z americké základny Vandebergh se 9. června očekává start rakety Delta 2 s argentinskou družicí SAC-D/Aquarius.

Výročí

  • 10. června 1901 (110 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce.
    Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sestavil významný objevitel planetek pomocí internetu - Stefan Kürti.
  • 6. června 1971 (40 let) odstartoval ke stanici Saljut 1 Sojuz 11 s kosmonauty Dobrovolským, Pacajevem a Volkovem. Tato posádka však neměla štěstí a při návratu kvůli předčasnému úniku vzduchu z kabiny zahynula.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Antonín Bečvář, Sojuz 11


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »