Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2011

23. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 8. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 8. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden 6. 6. do 12. 6. 2011.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihem až jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Začne sezóna NLC i v ČR?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc dorůstá do první čtvrti, která nastane v noci na čtvrtek 9. června. Pokud jste ještě nezaznamenali fotografie půlnočního částečného zatmění ze severní polární oblasti, potom se rozhodně podívejte např. do galerie Spaceweather.com. Další zatmění nás čeká v příštím týdnu.

Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jihojihozápadem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází poblíž Slunce. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru. Dokud se nezvětší sklon ekliptiky vůči obzoru, je viditelnost Marsu obtížná. Venuše se pomalu úhlově blíží ke Slunci a Merkur (-2,0 mag) tento týden vstoupí do zorného pole korónografu SOHO.

Aktivita Slunce byla vysoká, došlo i k výronu hmoty směrem k Zemi, který způsobil v noci na neděli středně silnou geomagnetickou bouři. Na polární záři viditelnou od nás musíme stále čekat. Aktuálně se na Slunci vyskytuje velký počet aktivních oblastí, ale jejich aktivita je nižší. Skvrny si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z družice SDO. Pěkný snímek Slunce v čáře H-alfa pořídil Petr Novák.

Začíná sezóna NLC - nočních svítících oblak. Není možné předpovědět, kdy a zda se objeví i u nás nízko nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Za jasných večerů je dobré tuto oblast začít monitorovat. Výhodu mají ti, kdo bydlí severněji, proto byla oblaka zaznamenána nejprve v Irsku či ve Skotsku. Podobně by za několik dní mohla vypadat u nás.
Protože jsou to mezosférická oblaka z ledových krystalků ve výškách asi 80 km, lze je pozorovat jako světlá i v době, kdy ostatní oblaka jsou už tmavá. Od vysoké oblačnosti se odlišují především tím, že se téměř nepohybují, pouze v řádu minut si všimneme jejich posunu a v řádu desítek sekund pak pozorujeme změny struktury. Typický pro ně bývá vlnkovitý tvar.
Nejkrásnější úkaz nastal večer 14. července 2009. Oblaka tehdy pokryla velký kus oblohy a vykazovala nádherné struktury. Fotografie z úkazu jsou na Astronomickém-fóru, pěkná videa pořídil David Kraft.

Přelety ISS jsou viditelné v brzkých ranních hodinách. Viditelnost stanice se postupně začne překlápět v dalším týdnu i do večerních hodin. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Raketoplán Endeavour úspěšně přistál na Floridě ve středu 1. června.
    Galerie fotografií z přistání.
  • Minulý týden jsme se zmínili o oficiálním konci Spirit. Její sesterské vozítko Opportunity však nekončí a nadále brázdí pláně Meridianum na Marsu. Podává nyní fantastické výkony a denně ujelo až 150 metrů. Před několika dny překročilo třicátý ujetý kilometr. O jeho životnosti vypovídá také např. fakt, že je to už pět let, co se podařilo vyprostit Opportunity zapadlou do pískové duny (Purgatory dune, 4. 6. 2005). Vozítko je nyní vzdušnou čarou jen asi 3 km od hrany velikého kráteru Endeavour. Poslední tři ujeté kilometry zvládla Opportunity za 56 solů (marsovských dnů = 24,5h), což je neuvěřitelný výkon sedm let starého vozítka v mrazivé a nehostinné pustině.
  • 7. června má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-02M. Vynese na stanici ISS část dlouhodobé posádky č. 26. Poté zůstane u ISS až do listopadu 2011.
  • Z americké základny Vandebergh se 9. června očekává start rakety Delta 2 s argentinskou družicí SAC-D/Aquarius.

Výročí

  • 10. června 1901 (110 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce.
    Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sestavil významný objevitel planetek pomocí internetu - Stefan Kürti.
  • 6. června 1971 (40 let) odstartoval ke stanici Saljut 1 Sojuz 11 s kosmonauty Dobrovolským, Pacajevem a Volkovem. Tato posádka však neměla štěstí a při návratu kvůli předčasnému úniku vzduchu z kabiny zahynula.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Antonín Bečvář, Sojuz 11


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »