23. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše, Jupiter už je skoro nad jihem a Saturn se dá rozumně pozorovat již od půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Na ISS dochází k výměně posádek a velitelem se stává Andrew Feustel. Očekáváme start americké a čínské rakety. Před 15 lety startovalo k Marsu vozítko Spirit.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 6. června ve 20:32 SELČ.
Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je nad jihem již kolem 23. hodiny. Saturn (0,1 mag) se blíží k opozici, takže o půlnoci je už vidět a nad jihem je po 2. hodině ranní. Mars (−1,3 mag) je nízko a nejlepší podmínky k pozorování jsou za svítání.
Úkazy Jupiterových měsíců: 6. června večer začíná přechod Europy. Měsíc 22:25 – 0:37, stín 23:43 – 1:59. 9. června v 0:48 začíná přechod Io a v 1:30 i jeho stínu. 9. června ve 21:56 začíná zákryt Io a zatmění Io končí v 0:48. 10. června přechází Io. Přechod měsíce končí ve 21:24 a stínu ve 22:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 5. června v 0:45, 7. června ve 2:25 a 22:15 a 9. června ve 23:55.
Aktivita Slunce je nízká. Zpestřením byla skupinka skvrn, která ale pomalu mizí u okraje. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
Kulová hvězdokupa M 62
Minule nám nástup letní oblohy signalizovalo souhvězdí Labutě s otevřenou hvězdokupou M 39. Dnes se podíváme na typický objekt v okolí středu Mléčné dráhy, kulovou hvězdokupu. Objekt Messiérova katalogu s číslem 62 je opravdu nízko na pomezí Střelce a Štíra a snadno se hledá od jasné hvězdy Antares (u níž je mimochodem známá a jasná kulová hvězdokupa M 4 i slabší NGC 6144). Od alfy Štíra tedy vyrazíme doleva dolů k hvězdě tau Scorpii a epsilon Sco a od nich doleva na vrcholu trojúhelníku se nám do zorného pole triedru vloudí mlhavá skvrnka objektu M 62. Kupa je hustá ke středu a má menší rozměry. Uvádí se u ní vzdálenost 22 200 světelných roků. Poprvé ji zaznamenal Charles Messier 7. června 1771, ale potože nezaznamenal její přesnou pozici, uvádí se až její znovuobjevené pozorování z roku 1779.
Kosmonautika
Kosmická loď Sojuz MS-07 se měla v neděli oddělit od Mezinárodní vesmírné stanice a přistát na Zemi. Na palubě se vrací Anton Škaplerov (Rus), Scott Tingle (USA) a Norišige Kanai (Jap). Velení na stanici přebírá Andrew Feustel. Dění na ISS si astronauti zpestřili také hrou na hudební nástroje. Start dalšího Sojuzu MS-09 už je v plánu tuto středu (ve 13:12:41 SELČ). Na jeho palubě budou Sergej Prokopjev z Ruska, Serena Auñónová z USA a Alexander Gerst z Německa.
V týdnu jsme se museli rozloučit s Alanem Beanem, dalším z mužů, který chodil po povrchu Měsíce a užíval si gymnastiku na Skylabu.
SpaceX stále odkládala start Falconu 9 s družicí SES-12. Důvodem bylo nejen počasí, ale i problém s ventilem na druhém stupni rakety. Nejbližší termín startu je nyní 4. června. Čas startu bude zřejmě někdy kolem půl sedmé ráno našeho času.
Čína vypustila pomocí rakety CZ-2D družici Gaofen-6. Start proběhl 2. června v 6:13 SELČ. Jde o další z řady družic určených na dálkový průzkum Země, přičemž „gao fen“ znamená vysoké rozlišení, což družice splňuje, neboť kamery mají ohniska od dvou do 16 metrů a snímají v mnoha kanálech spektra i plnobarevně. Další raketa CZ-3A se chystá ke startu naplánovaném na 5. červen s družicí Fengyun-2H.
Výročí
7. června 1983 (35 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 16. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 15 a Veněru 16. Startovaly krátce po sobě v rozmezí pěti dní a díky tomu, že obě svůj úkol splnily, jejich výsledky se dobře doplňovaly (stejně jako u dvojice Veněra 13 a 14 o dva roky dříve).
10. června 1973 (45 let) odstartovala k Měsíci radioastronomická družice Explorer 49. Zde se usadila na oběžnou dráhu a rozvinula velmi dlouhé antény. Jedna o délce 229 metrů směřovala k Měsíci, další o délce 183 metrů od Měsíce a 37m dipól byl umístěn kolmo na ně. Družice měřila rádiové záření planet, Slunce a naší Galaxie na frekvencích 25 kHz až 13,1 MHz. Díky anténám šlo asi o nejdelší družici vůbec.
10. června 2003 (15 let) odstartovala raketa Delta 2 s marsovským vozítkem Spirit. Známá mise dvojčat programu Mars Exploration Rover byla, jak víme, velmi úspěšná. Spirit v kráteru Gusev fungoval od ledna 2004 do března 2010. Ačkoli vědci předpokládali životnost 90 dnů na Marsu (solů), vozítko se naposledy ozvalo až během solu 2208. Dokázalo najet několik kilometrů a vyšplhat do kopců. Nakonec ale zapadlo do navátého písku a jednoho dne umlklo docela. Přesto přineslo nesmírně důležité objevy dokazující minulost Marsu jako vlhké planety s hustší atmosférou a tekutou vodou na povrchu.
Výhled na příští týden
- Noční svítící oblaka
- Výročí: Vostok 5, Valerij Bykovskij
- Výročí: Vostok 6, Valentina Těreškovová
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
