23. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v sobotu 5. června ve 21:12 SELČ a dokonce vstoupí do zemského polostínu svojí spodní částí, ale maximum připadá na 21:25 SELČ, takže to možná nepůjde zaznamenat ani fotograficky.
Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět jen s velkou opatrností, například zastíněním Slunce hranou budovy. Poslední rozumná možnost před dolní konjunkcí bude v pondělí 1. června. 3. 6. pak Venuše projde těsně nad slunečním diskem a poté se pomalu vynoří vpravo od něj. Merkur (asi 0 mag) je tento týden večer relativně vysoko nad severozápadem. Mars (−0,1 mag), Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,6 mag) můžeme pozorovat nejlépe ráno za svítání.
Aktivita Slunce byla 29. května nejvyšší za několik let, pokud to můžeme posoudit podle dvojice erupcí kategorie M (tedy druhé nejvyšší), které vyprodukovala aktivní oblast nového cyklu aktivity, která se zjevila poblíž severovýchodního okraje slunečního kotouče. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.
Kosmonautika
Autor: Antonín Hušek
Z aktivit SpaceX patrně neunikla lidem, kteří sledují kosmonautiku, ani další věc. A sice, že došlo k další explozi vývojového exempláře Starship v Texasu. Prototyp SN04 tentokrát explodoval opravdu spektakulárně. Video si můžete spolu s podrobnostmi prohlédnout v Kosmotýdeníku.
25. května vzlétlo letadlo Virgin Orbit s raketou Launcher One v podvěsu. Vše probíhalo podle plánu, ale krátce po zapálení motoru došlo k poruše a raketa byla pravděpodobně úmyslně zničena.
31. května úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-11 s družicemi Gaofen-9 02 a Hede-4.
3. června je v plánu z čínského Xichangu start rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou-3 G3.
Na Marsu došlo k dalšímu zavrtání krtka HP3 sondy InSight. Za pomocí lopatky se aktuálně dostal úplně do půdy a je otázkou, zda se mu bude chtít pokračovat hlouběji. Nezbývá, než doufat.
Výročí
1. června 1990 (30 let) odstartovala německá rentgenová observatoř ROSAT (RÖntgen SATellite). Družicový dalekohled, na němž se podílela také Velká Británie a USA je považován za průkopníka rentgenové astronomie. Nejznámějším nástupcem tohoto dalekohledu je dnes vesmírná observatoř Chandra, nebo Spektr-RG.
3. června 1965 (55 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 4 s Jamesem McDivittem a Edem Whitem. Nejprve zkoušeli manévry na oběžné dráze, když se snažili přiblížit k vyhořelému stupni nosné rakety, ale hlavní cíl mise byl první americký výstup do volného kosmu. Ten uskutečnil Ed White 3. června 1965. Výstup proběhl narozdíl od Leonova relativně bez problémů. White se pohyboval na konci 7,5 m dlouhého lana. Pohyb si zpočátku usnadňoval pomocí kyslíkové pistole, pohyb ani orientace mu nečinily žádné potíže. Doba pohybu ve volném prostoru byla naplánovaná na 14 minut, White se však vrátil na palubu až po 22 minutách výstupu. Gemini 4 se vrátila na Zemi po čtyřech dnech letu, 7. června 1965.
4. června 1895 (125 let) se narodil český astrofotograf Josef Klepešta. Je nositelem Nušlovy ceny i čestný člen ČAS. Jeho slavnou fotografii bolidu u galaxie M 31 asi není třeba připomínat. Josef Klepešta se zasloužil o rozvoj astronomie i o popularizaci výsledků astronomie u nás i v zahraničí. Hlavní jeho zásluhy tkví nejen v tom, že byl výborným fotografem a že byl autorem řady publikací a desítek článků. Po 17 let (1926 až 1943) byl jednatelem České astronomické společnosti a zasloužil se i o vybudování petřínské hvězdárny (1926 až 1933). Byl iniciátorem a vydavatelem či redaktorem knih (zejména map, atlasů a katalogů), z nichž mnohé byly oceněny i v zahraničí.
Výhled na příští týden
- Měsíc a ranní planety
- Výročí: Giovanni Domenico Cassini
- Výročí: Luna 6
- Výročí: Veněra 9 a 10
- Výročí: Abu al-Wafa' Buzjani
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
