23. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 10. června ve 21:31 SELČ. Poblíž Saturnu a hvězdy tau 2 Aqr jej najdeme 10. 6. ráno.

Planety
Planety Venuše (−4,5 mag) a Mars (1,6 mag) jsou večer poblíž sebe v souhvězdí Raka. Brzy nad ránem, kolem 3:30, je nad jihovýchodem k vidění Saturn (0,9 mag) a tou dobou se již nad obzor vyhoupne i Jupiter (−2,1 mag), ale ten je ještě opravdu nízko (přesto se snímky obou planet z našich končin již objevují – odkazujeme například pokusy Radima Drexlera nebo Romana Hujera).

Aktivita Slunce je zvýšená a povrch zdobí pěkné skupiny skvrn. Erupce moc časté zatím nejsou. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V sobotu 3. června byl v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon, která má na ISS v rámci mise CRS-28 dovézt další zásoby, ale především doveze v nehermetizovaném prostoru poslední rolovací panely fotovoltaických článků iROSA. Start byl kvůli počasí přeložen na neděli a poté na pondělí 5. června v 17:47 SELČ.

Boeing musí odložit první pilotovaný let Starlineru na neurčito. Problémy jsou s padákovými šňůrami a také s kabeláží, která není všude izolována nehořlavým materiálem. Loď také nebude moci letět na raketě Atlas V, ale až na chystané raketě Vulcan, která také ještě neletěla.

Od čínské stanice Tchien-kung se odpojila loď Šen-čou 15 s trojicí kosmonautů a přistála v noci na neděli zpátky na Zemi.

V uplynulém týdnu proběhl již 200. a 201. úspěšný start rakety Falcon 9 v řadě. 31. května byla při jubilejním startu vynesena várka Starlinků z Kalifornie a další Starlinky nové verze (v2 mini) vynesla raketa Falcon 9 v neděli 4. června z Floridy. Když vezmeme v potaz, že první stupně jsou často používány opakovaně, a navíc se nyní prodlouží životnost minimálně na dvacet opakovaných startů, jedná se o pozoruhodný úspěch. Žádná jiná raketa v historii tak dlouhou řadu úspěšných startů nemá (Falcon 9 létá bez nehod od exploze na rampě před misí Amos-6 v 1. 9. 2016).

Výročí

7. června 1983 (40 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 16. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 15 a Veněru 16. Startovaly krátce po sobě v rozmezí pěti dní a díky tomu, že obě svůj úkol splnily, jejich výsledky se dobře doplňovaly (stejně jako u dvojice Veněra 13 a 14 o dva roky dříve).

10. června 1973 (50 let) odstartovala k Měsíci radioastronomická družice Explorer 49. Zde se usadila na oběžnou dráhu a rozvinula velmi dlouhé antény. Jedna o délce 229 metrů směřovala k Měsíci, další o délce 183 metrů od Měsíce a 37m dipól byl umístěn kolmo na ně. Družice měřila rádiové záření planet, Slunce a naší Galaxie na frekvencích 25 kHz až 13,1 MHz. Díky anténám šlo asi o nejdelší družici vůbec.

10. června 2003 (20 let) odstartovala raketa Delta 2 s marsovským vozítkem Spirit. Známá mise dvojčat programu Mars Exploration Rover byla, jak víme, velmi úspěšná. Spirit v kráteru Gusev fungoval od ledna 2004 do března 2010. Ačkoli vědci předpokládali životnost 90 dnů na Marsu (solů), vozítko se naposledy ozvalo až během solu 2208. Dokázalo najet několik kilometrů a vyšplhat do kopců. Nakonec ale zapadlo do navátého písku a jednoho dne umlklo docela. Přesto přineslo nesmírně důležité objevy dokazující minulost Marsu jako vlhké planety s hustší atmosférou a tekutou vodou na povrchu.

Výhled na příští týden 

• Venuše v blízkosti Jesliček (M44)
• výročí: Vostok 5, Valerij Bykovskij
• výročí: Vostok 6, Valentina Těreškovová
• výročí: Alexandr Fridman
• výročí: STS-7, Challenger, Sally Rideová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).