24. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 8. 6. do 14. 6. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Počet skvrn na Slunci se zvýšil. Probíhají večerní přelety ISS. Část posádky má tento týden přistát. Blíží se sezóna NLC.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 9. června.
Planety:
Venuše (-4,3 mag) je výraznou večernicí nad západem. Blíží se k ní zleva také Jupiter (-1,9 mag). Velká červená skvrna (GRS) bude nejlépe vidět 12. 6. (přechod ve 22:30 SELČ středem kotoučku). Z úkazů jupiterových měsíců doporučujeme 11. června přechod měsíce Europa (21:05 - 23:58 SELČ) a 14. června přechod měsíce Io (končí 22:03) a jeho stínu (20:48 - 23:06).
Saturn (0,1 mag) je vidět nejlépe před půlnocí.
Aktivita Slunce je nízká. Alespoň počet skvrn se ale rapidně zvýšil. Může za to hlavně fakt, že se k nám natočily nové oblasti se skvrnami. O tom, jak skvrny přibývají a zase ubývají, dobře vypovídá odkazovaná animace. Na vývoj skvrn se můžeme dívat na aktuálním snímku SDO.
Začala sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden přinesl oblaka pouze do Kanady, ale už teď se mohou první úkazy dostat nízko nad severní obzor i do střední Evropy. Podrobnosti o NLC.
Pokračují večerní přelety ISS. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Ústí nad Labem |
| Praha | České Budějovice | Liberec |
| Jihlava | Pardubice | Hradec Králové |
| Svitavy | Brno | Olomouc |
| Zlín | Ostrava | Bratislava |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.
Kosmonautika
- 11. června je v plánu odpojení a přistání kosmické lodi Soyuz TMA-15M z ISS s posádkou Škaplerov, Cristoforetti, Virts.
- 31. května prolétla sonda Cassini naposled kolem zvláštního měsíce Hyperionu. Vzhledem k blížícímu se konci mise bude brzy takových naposledy více.
- Boj o komunikaci se zkušební solární plachetnicí LightSail pokračuje. The Planetary Society oznámila další úspěšný návrat k běžnému provozu. Pokud tedy bude stav baterií stabilní, možná se dočkáme i rozvinutí sluneční plachty.
- Raketa Sojuz se vrátila k běžnému provozu, když vynesla vojenskou družici řady Kobalt (poslední s klasickým filmem a návratovou kapslí). Jde o stejnou raketu, která mohla za selhání letu Progressu k ISS.
Výročí
- 8. června 1975 (40 let) odstartovala sovětská vesmírná sonda Veněra 9. 22. října 1975 přistálo přistávací pouzdro na Venuši v oblasti Beta Regio. I přes chlazení dokázalo pracovat necelou hodinu. Veněra 9 byla první sondou, která zaslala na Zem černobílé snímky z povrchu Venuše. Na nich lze pozorovat, že v atmosféře není zjevně viditelný prach, kolem sondy byly různé 30-40 cm velké kameny bez eroze. Veněry 9 a 10 fotografovaly pouze polovinu panoramatu okolí, protože krytka druhého fotoaparátu obou sond neodpadla.
- 8. června 1965 (50 let) odstartovala sovětská sonda Luna 6. Podobně jako Luna 5, měla v plánu měkké přistání na povrchu Měsíce, ovšem dopadla ještě hůře, než Luna 5, která alespoň tvrdě dopadla na měsíční povrch. Luně 6 se totiž nevypnul urychlovací motor pro cestu k Měsíci a ta tedy kolem něho pouze proletěla.
- 8. června 1625 (390 let) se narodil italský astronom známý ze svého působení v Paříži, Giovanni Domenico Cassini. V roce 1665 oznámil jako jeden z prvních pozorování Velké červené skvrny na povrchu Jupiteru. Pozoroval také rotaci Marsu a Jupiteru (u něj popsal v roce 1690 diferenciální rotaci atmosféry). U Saturnu objevil čtyři měsíce: Japetus a Rheu (1671, 1672), Tethys a Dione (1684). Správně popsal periodické změny jasu Japeta, jako výskyt tmavé skvrny na jeho povrchu (dnes Cassini Regio). V roce 1675 popsal mezeru v Saturnově prstenci (Cassiniho dělení). V roce 1672 měřil s kolegou z Francouzské Guayány paralaxu Marsu a poprvé tak určili přibližně rozměr Sluneční soustavy. V roce 1683 správně vysvětlil povahu zvířetníkového světla (kdo by nechtěl zažít zvířetníkové světlo „nejen“ z centra Paříže...). Z popisu je zřejmé, že Cassini dokonale využil možností své doby a tehdy nově vynalezeného dalekohledu, který v jeho době dosahoval obludně velkých rozměrů.
- 10. června 940 (1075 let) se narodil perský astronom a matematik Abu al-Wafa' Buzjani. Je zmiňován, že jako první v arabském světě používal záporná čísla, vyrobil podrobné tabulky goniometrických funkcí a zavedl sekans a kosekans. Je znám jako první, kdo si postavil zední kvadrant k měření polohy objektů na obloze. Jeho dílo zahrnuje knihy o sférické trigonometrii, palnetární teorii a určení směru do Mekky (významné pro islámské věřící).
- 14. června 1975 (40 let) odstartovala sovětská vesmírná sonda Veněra 10. 23. října 1975 přistálo přistávací pouzdro na Venuši. Pouzdro dokázalo pracovat 65 minut. Fotografie pořízené sondou ukazují ploché lávové kameny mezi nimiž byla láva nebo jiné zvětralé kameny.
Výhled na příští týden
- Měsíc kolem novu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
