Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2022

24. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 15. června 2022 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 6. do 19. 6. 2022. Měsíc bude v úplňku. V noci na čtvrtek zakrývá hvězdu ve Střelci. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. NASA si zaplatila další mise Crew Dragonu až do roku 2030. SLS je opět na rampě připravena k dalším testům. Také Super Heavy pokročila, už má všech 33 motorů. Ke startu se chystá raketa Astra rocket 3.3 a Terran-1. 

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 14. června ve 13:52 SELČ. O víkendu bude procházet na obloze zdánlivě pod planetou Saturn. Zákryt hvězdy tau Sgr (3,3 mag) můžeme očekávat v noci na čtvrtek. Pozorovatelný by měl být výstup hvězdy za Měsícem těsně po úplňku, který se odehraje 16. 6. zhruba kolem 0:05 SELČ.

Planety
Nejlepší doba k pozorování začíná už po třetí hodině ráno, ale fotografovat je lze i kolem čtvrté, kdy už se blíží východ Slunce. Saturn (0,7 mag) je ve čtyři asi 24° vysoko téměř nad jižním obzorem. Jupiter (−2,3 mag) a Mars (0,6 mag) jsou již ve výšce asi 20° nad jihovýchodem a nízko nad obzorem, asi 6° nad VJV je Venuše (−3,9 mag). Nad obzor už leze i Merkur (asi 0,5 mag). Tato planeta bude zřejmě snazší na pozorování na denní obloze, pokud správně odstíníme sluneční kotouč.

Aktivita Slunce je nízká. Skupiny skvrn se o víkendu vyskytovaly především v severovýchodním kvadrantu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmotýdeník se vrací k situaci s americkými kosmickými loděmi Crew Dragon a Starliner. NASA totiž dokoupila další mise Crew Dragonu až do roku 2030 (celkem 14 misí)  a u Starlineru, pokud bude létat, je zatím v plánu šest misí na ISS v rámci pravidelné výměny posádek.

Raketa SLS se opět vrátila na rampu LC-39B. Zde by měla být koncem týdne plněna palivem v rámci dalšího testu mobilní vypouštěcí plošiny, rampy i samotné rakety.

Elon Musk publikoval snímek všech 33 motorů Raptor druhé generace namontovaných na spodku nosiče Super Heavy. Dá se tedy očekávat, že proběhnou kryogenické zkoušky stupně a pokud bude vše v pořádku, pak asi i plnění palivem a nějaké statické zážehy motorů. Možná jen jednoho, možná jednotlivě všech. To ukáží až další týdny.

Ke startu je připravena Astra rocket 3.3. Tentokrát by měla startovat z Floridy a vynese dvojici 3U cubesatů TROPICS (NASA) – malých družic tvaru tří kostiček o rozměru 10 cm, které jsou vybaveny 12 kanálovým skenovacím mikrovlnným radiometrem pracujícím v oblasti od 91,7 do 204,8 GHz.

Společnost Relativity Space chystá ke startu svůj nosič Terran-1. Tato raketa je zajímavým nosičem střední kategorie mezi Falconem 9 a Electronem. Na nízkou oběžnou dráhu má nosnost 1,5 tuny. V budoucnu se počítá s větší a znovupoužitelnou raketou Terran-R. Nosič má tištěné nádrže a revoluční je rovněž fakt, že motory jsou na kapalný metan a kyslík.

Výročí

14. června 1967 (55 let) odstartovala k Venuši sonda Mariner 5. Byla postavena jako záloha Marineru 4, který ovšem uspěl při svém letu k Marsu. Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši. Při průletu kolem planety 19. října 1967, jen den po Veněře 4, prováděl výzkum atmosféry planety. Měření byla provedena od výšky 35 km nad povrchem a vyplynulo z nich, že atmosféru tvoří téměř výlučně oxid uhličitý.

16. června 1977 (45 let) zemřel německý a po válce americký raketový konstruktér Wernher von Braun. Jeho tým pro nacisty vytvořil raketu V2. Na základě těchto prací poté, co se vzdal Američanům, vyvinuli rakety, které vynesly první americkou družici, astronauta i obří raketu Saturn V, která donesla Apollo na povrch Měsíce.

17. června 1802 (220 let) se narodil německo-francouzský astronom Hermann Goldschmidt. Pro astronomii jej nadchl Urbain Le Verrier, který předpověděl polohu planety Neptun. Goldschmidt objevil 14 planetek, z nichž jako první byla (21) Lutetia, kterou při své cestě ke kometě 67P vyfotografovala sonda Rosetta. Kromě Ceres a Vesty jde o největší těleso fotografované z kosmické sondy v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce s planetami na ranní obloze
  • výročí: William A. Bradfield
  • výročí: Ewen Whitaker
  • výročí: Ladislav Schmied
  • výročí: Martin Lewis Perl
  • výročí: Brian P. Roman

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Přelety ISS, Hermann Goldschmidt, Mariner 5, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »