25. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 24. června v 4:31 SELČ. V úterý 20. 6. a ve středu 21. 6. bude vidět srpek Měsíce ráno v blízkosti Venuše.
22. června nastávají denní zákryty hvězd, přes den Hyád a navečer Aldebaranu. Měsíc bude jen dvacet stupňů od Slunce, takže viditelnost těchto zákrytů bude závislá na čistě modré obloze. Po půl desáté dopoledne zakryje srpek nejprve gammu Tauri, kolem 14:15 pak bude následovat theta 1 Tauri. Vstup Aldebaranu lze očekávat mezi 17:20 až 17:25 a výstup kolem 18:10 letního středoevropského času. Tento úkaz se však má odehrát už jen nízko nad obzorem, což může činit obtíže.

Planety: Jupiter (–2,1 mag) je vidět už od soumraku nad jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) jsou v tabulce níže. Tabulka je nyní skoupá na úkazy měsíců, ale vynahradí nám to středa 21. června, kdy nastávají současně přechod Io, zákryt Europy a Ganemedu a přesně s koncem zákrytu Europy nastává jeho zatmění.
Saturn (0 mag) je vidět celou noc. Jeho výška nad obzorem však není moc velká.
Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun, za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,2 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu byly o víkendu hned tři skvrnky. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Kometa C/2015 V2 (Johnson) se nyní pohybuje v souhvězdí Panny. Kometa má stále kolem 7 mag a je snadným cílem i pro menší dalekohledy. Vzhled komety se také výrazně nezměnil, výrazný je především bílý prachový ohon. Přibližnou polohu každý den po setmění ukazuje orientační mapka pro zbytek června.

Sezóna nočních svítících oblak zřejmě pomalu nastupuje, vyhlížet je můžeme již v těchto dnech. První výrazný jev nastal v noci z 15. na 16. 6., jak ukazuje i galerie Spaceweather.com.

Pozorování č. 46: Letní slunovrat a noční svítící oblaka (21. 6. 2017)

Slunce se na ekliptice do svého nejsevernějšího bodu své dráhy s deklinací 23° 27' dostane v roce 2017 ráno 21. června ve 4:23:42 UT, respektive v 6:23:42 SELČ. Tento okamžik pak představuje astronomický začátek léta. Slunce ze znamení Blíženců vstupuje do znamení Raka. Vzhledem k precesi se ale za již více než dva tisíce let posunulo a aktuálně tedy Slunce najdeme v nejvýchodnějších partiích souhvězdí Býka. Dny kolem letního slunovratu jsou v našich geografických šířkách nejdelšími v roce a trvají asi 16 hodin a 22 minut. Naopak noc je nejkratší a astronomická noc nenastává dokonce vůbec. Slunce je totiž pod obzorem méně než 18°, takže hovoříme pouze o astronomickém soumraku.
Právě to nám umožňuje v tomto období sledovat tzv. noční svítící oblaka, známá také jako polární mezosférická oblaka nebo noctilucent clouds (NLC). Jde o nejvýše se vyskytující oblaka v zemské atmosféře, která nesouvisí s běžnou oblačností. Noční svítící oblaka se vyskytují v mezosféře ve výškách 80 – 85 kilometrů. Vytváří se, když se mezosféra v polárních oblastech dostatečně prochladí a ze střední Evropy je nejčastěji spatříme nad severním obzorem právě kolem letního slunovratu. Pozorovat pak můžeme zhruba hodinu až dvě po západu Slunce a analogicky nad ránem před jeho východem. Jejich výška nad obzorem obvykle nepřesahuje 15°, ale rozsáhlé jevy už dosahovaly v severních částech ČR až do zenitu.

Pozorování č. 47: Denní zákryt Aldebarana Měsícem (22. 6. 2017)

Ve čtvrtek 22. června 2017 odpoledne, ještě za plného slunečního světla, budeme mít možnost užít si při pohledu ze střední Evropy, tentokrát pouze prostřednictvím dalekohledu, další z právě probíhající série zákrytů jasného Aldebarana (alfa Tauri) Měsícem.
To, jak vzácný je zákryt takto jasné hvězdy Měsícem, jsme si popsali již při únorovém obdobném úkazu. Spatřit ovšem zákryt hvězdy ve dne je skutečně unikátní. V určitém ohledu nám ale jas denní oblohy může i pomoci. Při vstupu za osvětlený okraj ani zdaleka nebude osvětlená část Měsíce rušit svou září bodový obraz hvězdy tak výrazně, jako by tomu bylo za obdobné situace v noci.
Měsíc ve fázi pouhé dva dny před novem, tedy jako překvapivě úzký srpek ve tvaru písmene C, bude k nalezení velice nízko nad západním obzorem. Vstup nastává kolem 17:24 SELČ za osvětlený okraj v rohovém úhlu -85N, tedy téměř uprostřed osvětleného „céčka“. Měsíc se bude promítat 15° nad obzor v azimutu 278°. Za necelou hodinu, přibližně v 18:13 SELČ, bude možné očekávat rozsvícení Aldebarana za neviditelným neosvětleným okrajem Měsíce. Místo jeho objevení budou pozorovatelé odhadovat poměrně obtížně. Snad trochu pomůže alespoň informace, že rohový úhel bude +51N. Výstup se odehraje ale už jen 7° nad obzorem v azimutu 287°.
Za důrazné upozornění určitě stojí fakt, že při pozorování je důležité dávat pozor na relativně blízké Slunce, které bude při obou úkazech pouhých cca 22° východně od Měsíce.
V připojené tabulce najdete veškeré potřebné informace týkající se vstupu (D) i výstupu (R) Aldebarana počítané pro Rokycany.

čas      P hvězda    mag  %  elon  Sun  Moon     CA   PA   VA   AA   
h m s                 v  ill       Alt  Alt Az    o    o    o   
15 24 49 D Aldebaran 0.9 4-   22   34   15 278 -85N   63   21   71 
16 13 37 R Aldebaran 0.9 4-   22   26    7 287  51N  287  247  295 

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

• Čína vynesla ve čtvrtek 15. června družicovou observatoř Hard X-ray Modulation Telescope (HXMT), která je stavěna pro velký rozsah energií. Mohla by díky tomu najít i nové neutronové hvězdy nebo černé díry. Hmotnost družice je 2500 kg.
• V pátek 16. června u ISS úspěšně zakotvila ruská automatická zásobovací loď Prograss MS-06.
• SpaceX chystá v tomto týdnu možná hned dva starty Falconu 9, přičemž první start by měl být s použitým prvním stupněm rakety. Vynášet se má družice BulgariaSat-1 a start je zatím v plánu v pondělí ve 20:10 našeho času z Floridy, přičemž první stupeň by měl přistávat na mořské plošině OCISLY.
  Mezitím na západním pobřeží v Kalifornii se chystá další Falcon 9 s družicemi Iridium-NEXT. Tento start je zatím v plánu v neděli 25. 6. ve 22:25 SELČ. V tomto případě by měl první stupeň přistát na druhé mořské plošině JRTI. Pro nezasvěcené je bližší info k mořským plošinám SpaceX zde.
• Start plánují také Rusové (raketa Sojuz 2-1 s horním stupněm Volga 23. 6.) a Indové (raketa PSLV XL taktéž 23. 6.).

Výročí

• 22. června 1927 (90 let) se narodil Ladislav Schmied, čestný člen ČAS. Celý život pečlivě pozoroval a zakresloval sluneční fotosféru. Napozoroval tak 6 slunečních cyklů a provedl na 12 500 zákresů Slunce. Jeho aktivní činnost je spojena především s Kunžakem, kde bydlel, a s hvězdárnou v Jindřichově Hradci. Zemřel v březnu 2012.
• 24. června 1927 (90 let) se narodil americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Martin Lewis Perl. Jeho doménou je fyzika elementárních částic, zejména leptonů. Roku 1975 objevil tauon (tau lepton), což je nestabilní, záporně nabitá částice. Fyzici dnes pomocí urychlovačů částic pomáhají astrofyzikům poznávat mladý vesmír krátce po svém vzniku. Nejvýkonnější je evropský urychlovač LHC. Tauon byl objeven v roce 1995 na lineárním urychlovači Univerzity ve Stanfordu SLAC.

Výhled na příští týden

• 100 pozorování: Konjunkce Merkuru s Marsem
• 100 pozorování: M 22 v dobrých podmínkách pro pozorování
• 100 pozorování: Planetka Juno v opozici se Sluncem
• Výročí: Alexis Bouvard
• Výročí: NEAR, průlet kolem Mathilde
• Výročí: Carl Friedrich von Weizsäcker
• Výročí: Marek Wolf

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.