25. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v úplňku 17. června v 10:31 SELČ a bude ubývat k poslední čtvrti. Už v neděli 16. června nastane jeho těsná konjunkce s planetou Jupiter a v noci na středu 19. června se přiblíží k Saturnu.

Planety:
Mars (1,8 mag) a Merkur (cca 0 mag) se nyní nachází po západu Slunce jen velmi nízko nad severozápadem, ale dojde k jejich těsnému přiblížení (18. června na necelého čtvrt stupně). K jejich vyhledání je vhodný triedr a nebo jiný dalekohled. Jupiter (−2,6 mag) je vidět celou noc, podobně i Saturn (0,2 mag), jen o něco níže.
Z úkazů Jupiterových měsíců můžeme zmínit hned v noci na pondělí 16./17. června zákryt měsíce Europa (začátek 22:19) a jeho výstup ze zatmění v 1:05 SELČ. Pak 21. června v 0:32 začíná přechod Io a v 0:47 přechod jeho stínu.

Aktivita Slunce je velmi nízká, skvrny se na povrchu nevyskytují. Článek na webu kosmonautix.cz se zamýšlí nad možnostmi předvídání budoucí sluneční aktivity, protože jak víme, nyní jsme v tomto v podstatě na začátku, a přitom je to důležitá schopnost, pokud chceme včas vědět o hrozbách pro naši techniku nebo budoucí kosmické mise s lidmi na palubě.
Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Letní slunovrat letos připadá na 21. 6. v 17:54 SELČ. Stále tak máme možnost spatřit nad severem noční svítící oblaka (NLC).

Kosmonautika

Ve středu 12. června se podařilo vypustit trojici kanadských družic Radarsat a první stupeň Falconu 9 přistál na kalifornské základně Vandenberg, odkud startoval.

Ve čtvrtek 20. června ve 23:43 SELČ je plánovaný start rakety Ariane 5 z jihoamerického kosmodromu Kourou. Má vynést dvě telekomunikační družice, Eutelsat 7C a AT&T T-16 (DirecTV 16).

V pátek 21. června ve 14:17 SELČ by měla startovat raketa Proton-M s urychlovacím stupněm DM-03 z kosmodromu Bajkonur. Měla by vynést rentgenový dalekohled Spektr-RG.

Výročí

17. června 1849 (170 let) se narodil jihoafrický astronom W. R. Finlay. Známý je jako objevitel komety 15P/Finlay a také byl jeden z prvních, kdo si všiml známé Velké komety z roku 1882.

18. června 1799 (220 let) se narodil anglický obchodník a astronom William Lassell. Ačkoli je znám jako pozorovatel planet a objevitel Neptunova měsíce Triton, jeho přínos spočívá především v inovativním způsobu umístění dalekohledu na ekvatoriální montáž. Pozoruhodné je také zrcadlo jeho 24" dalekohledu, který nejenže byl na montáži schopné sledovat hvězdy, ale zrcadlo bylo navíc vyleštěno pomocí stroje poháněného párou, a to s takovou přesností, jak je obvyklé až v pozdější době při strojové výrobě zrcadel. V roce 1846, několik dnů po objevu planety Neptun, jej Lassel pozoroval také a brzy u něho spatřil také prstenec a o několik dnů později ještě měsíc Triton. Jak se později ukázalo (v r. 1852), jakmile vylepšil podepření zrcadla, prstenec Neptunu zmizel, zato Triton zůstal. Prstenec byl v očích Lassela sice jen optická vada, ale jak víme ze současnosti, Neptun slabé prstence přeci jen má. William Lassel si také brzy uvědomil omezující faktory oblohy, která se mu nabízela na ostrovech, a své největší dalekohledy tedy používal na Maltě uprostřed Středozemního moře. To mu přineslo nejen mnoho jasných nocí, ale také lepší viditelnost jižněji položených objektů.

18. června 2009 (10 let) odstartovala sonda určená k detailnímu snímkování měsíčního povrchu, Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).

21. června 2004 (15 let) vykonal komerční miniraketoplán SpaceShipOne první let do výšky více než 100 km. Pilot Mike Melwill se tak stal astronautem.

Výhled na příští týden 

• přistání Sojuzu MS-11
• start Falconu Heavy
• Výročí: Saljut 3
• Výročí: Lyman Spitzer
• Výročí: Cassini, vstup na dráhu kolem Saturnu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.