Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2022

25. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 22. června 2022 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 6. do 26. 6. 2022. Nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází kolem hvězdokupy IC 4665. Uskutečnily se tři starty Falconu 9 ve dvou dnech. Očekáváme také start rakety Ariane 5 a možná i Electronu s technologickou družicí na dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil britský astronom zabývající se Měsícem Ewen Whitaker a 95 let uplynulo od narození známého amatérského objevitele komet Williama Bradfielda.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 21. června v 5:11 SELČ. Prochází kolem ranních planet. Nejblíže se potká s Marsem na vzdálenost asi tři stupně ve čtvrtek 23. 6. a necelé dva stupně bude od Uranu v sobotu 25. 6. Nakonec v neděli nad ránem bude nad Venuší ve vzdálenosti necelé tři stupně.

Planety

Slunce 18. 6. 2022 Autor: Petr Lívanec
Slunce 18. 6. 2022
Autor: Petr Lívanec
Nejlepší doba k pozorování začíná už po třetí hodině ráno, ale fotografovat je lze i kolem čtvrté, kdy už se blíží východ Slunce. Saturn (0,7 mag) je ve čtyři asi 24° vysoko téměř nad jižním obzorem. Jupiter (−2,4 mag) a Mars (0,5 mag) jsou již ve výšce asi 20° nad jihovýchodem a nízko nad obzorem, asi 6° nad VJV je Venuše (−3,9 mag). Nad obzor už leze i Merkur (asi 0 mag). Tato planeta bude zřejmě snazší na pozorování na denní obloze, pokud správně odstíníme sluneční kotouč.

Aktivita Slunce je nízká, ale to množství skvrn a protuberancí dělalo radost nejednomu pozorovateli. Ostatně snímky Tadeáše Valenty den po dni hezky ukazují změny ve fotosféře. Většina skvrn byla nyní o víkendu na západní polovině viditelné části slunečního disku, takže uvidíme, zda a jaké skvrny se zase vynoří na straně opačné. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slnečné škvrny Autor: Tadeáš Valent
Slnečné škvrny
Autor: Tadeáš Valent

Pokud chcete pozorovat přelet ISS přes Slunce nebo přes Měsíc, využijte předpovědi na webu transit-finder.com. Pokud bude hezky, zkuste jej i vyfotografovat. Používá se stejné nastavení, jako pro fotografování Slunce (tedy dalekohled se správným slunečním filtrem).

V souhvězdí Hadonoše je kometa C/2017 K2 (PanSTARRS). Pohled na mapku ukáže, že začátkem tohoto týdne prochází kolem otevřené hvězdokupy IC 4665 v souhvězdí Hadonoše. Tato řídká kupa jasnějších hvězd je vhodným objektem pro triedr a kometa při jasnosti 9 mag by mohla být vidět dobře větším triedrem.

Kosmonautika

Raketa SLS před testovacím odpočtem mise Artemis I Autor: NASA/Joel Kowsky
Raketa SLS před testovacím odpočtem mise Artemis I
Autor: NASA/Joel Kowsky
Raketa SLS je na rampě LC-39B připravena k testovacímu odpočtu. Ten by měl v pondělí večer vyvrcholit plněním kapalným kyslíkem a vodíkem.

Starlink 4-19 je mise, při které letěl stejný první stupeň č. 1060 rakety Falcon 9 už po třinácté, což je dosud rekordní počet. Raketa úspěšně odstartovala z floridské rampy LC-39A a první stupeň přistál na mořské plošině. Šlo zároveň o 100. přistání prvního stupně, 50. úspěšné přistání v řadě a 50. start Falconu 9 z rampy LC-39A. Další start ze stejné rampy je plánován v neděli 26. 6. a půjde o druhý případ třináctého použití prvního stupně č. 1058.

22 hodin po startu Falconu 9 z Floridy se uskutečnil start z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Falcon 9 vynesl radarovou družici SARah-1. Ta bude aktivně vysílat a její odražený signál zachytí později vypuštěné družice číslo 2 a 3, které budou fungovat dohromady jako radar typu SAR.

Jen 14 hodin po startu z Kalifornie proběhl opět start Falconu 9. Tentokrát vynesl z floridské rampy SLC-40 družici Globalstar-2 FM15. I tento třetí start byl úspěšný. V rozmezí 32,5 hodiny se tak uskutečnily tři starty Falconu 9 a první stupně přistály. Dvakrát na mořské plošině a jednou přímo na pevnině (na kosmodromu Vandenberg).

Z jihoamerického kosmodromu Kourou má 22. 6. odstartovat raketa Ariane 5 ECA+ s dvěma družicemi – MEASAT-3d a GSAT-24.

V týdnu očekáváme také případný start rakety Electron, jejíž start byl odložen na 25. 6. Vynést má spolu s horním stupněm LunarPhoton sondu CAPSTONE určenou k testování technologií v cislunárním prostoru (z anglické zkratky Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment).

Jihokorejská raketa Nuri (KSLV-II) je připravena odstartovat 21. června.

Výročí

20. června 1927 (95 let) se narodil v Austrálii žijící novozélandský amatérský astronom William A. Bradfield. Je rekordmanem mezi amatéry v objevech komet. Tu poslední, v pořadí osmnáctou, C/2004 F4 (Bradfield), jsme mohli pozorovat na ranní obloze v roce 2004.

Kometa Bradfield prolétá kolem Slunce
Kometa Bradfield prolétá kolem Slunce

22. června 1927 (100 let) se narodil Ewen Whitaker. Tento britský astronom pracoval v americkém Yerkesu s Gerardem Kuiperem na mapování Měsíce. Později byl považován za největšího odborníka na nomenklaturu povrchových útvarů našeho nejbližšího souputníka.

22. června 1927 (95 let) se narodil Ladislav Schmied, čestný člen ČAS. Celý život pečlivě pozoroval a zakresloval sluneční fotosféru. Napozoroval tak 6 slunečních cyklů a provedl na 12 500 zákresů Slunce. Jeho aktivní činnost je spojena především s Kunžakem, kde bydlel a s hvězdárnou v Jindřichově Hradci. Zemřel v březnu 2012.

23. června 2017 (5 let) byla vynesena do vesmíru česká družice VZLUSAT-1. Cubesat vypuštěný jako 6. česká družice 23. 6. 2017, stále pracuje. Ačkoli šlo jen o technologickou misi a očekávalo se, že se už dávno měla odmlčet (životnost 1 rok), je dodnes funkční, a tím i nejdéle pracující českou družicí. Dodnes na ní funguje radiační monitor. Družici už brzy čeká zánik v hustých vrstvách zemské atmosféry. Mezitím VZLÚ vyvinul a vypustil VZLUSAT-2. VZLÚ by rád v budoucnu vypustil celou konstelaci navzájem komunikujících družic.

24. června 1927 (95 let) se narodil americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Martin Lewis Perl. Jeho doménou je fyzika elementárních částic, zejména leptonů. Roku 1975 objevil tauon (tau lepton), což je nestabilní, záporně nabitá částice. Fyzici dnes pomocí urychlovačů částic pomáhají astrofyzikům poznávat mladý vesmír krátce po svém vzniku. Nejvýkonnější je evropský urychlovač LHC. Tauon byl objeven v roce 1995 na lineárním urychlovači Univerzity ve Stanfordu SLAC.

26. června 1962 (60 let) se narodil americký astronom Brian P. Roman. Je spoluobjevitelem periodických komet 111P/Helin–Roman–Crockett, 117P/Helin–Roman–Alu a 132P/Helin–Roman–Alu.

Výhled na příští týden 

  • Merkur, Venuše a Měsíc ráno
  • výročí: Alexis Bouvard
  • výročí: NEAR, průlet kolem Mathilde
  • výročí: Carl Friedrich von Weizsäcker
  • výročí: Marek Wolf
  • výročí: SAMPEX (Small Explorer)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: VZLUSat-1, Brian Roman, Martin Perl, Ladislav Schmied, Ewen Whitaker, William Bradfield, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »