Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 19. června 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 22. června ve 3:08 SELČ. V noci z neděle 16. na pondělí 17. června se bude nacházet v těsné blízkosti Spiky, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Panny.

Planety
Na ranní obloze můžeme pozorovat Saturn (1,1 mag) a Mars (1 mag). Najdeme je ale jen za svítání nízko nad jihovýchodním obzorem. V zorném poli koronografu LASCO C3  je vidět dvojice jasných objektů s čárkami okolo (vznikají v detektoru přetokem signálu do sousedních pixelů). Delší čárky má Venuše a přidává se k ní i Merkur. Obě vnitřní planety prošly zdánlivě za Sluncem, ale pozorování večer bude téměř nemožné, protože v naší zeměpisné šířce zapadají téměř současně se Sluncem.

Aktivita Slunce je dočasně trochu nižší, pokud jde o erupce, protože skvrn je mnoho. A jedna aktivní oblast AR3712 doslova překotně vyrostla na jižní polokouli a nyní je poblíž středu slunečního kotouče. Magnetické pole zde je komplexní a mohlo by docházet i k nejsilnějším erupcím. Skvrna nyní bude směřovat k západnímu okraji, jak se Slunce za týden pootočí. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

NLC, noční svítící oblaka, se náhle objevila v celé své kráse v noci z 13. na 14. června. (Ve skutečnosti byla vidět už 12. 6., ale u nás nebylo jasno). Stejný jev se nyní může opakovat kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

Dalším atmosférickým úkazem, který neunikl i oku astronomů jsou halové jevy. Na obloze se totiž objevily kromě malého hala i ne tak časté úkazy jako je cirkumhorizontální oblouk nebo dotykové oblouky malého hala a parhelický kruh. Asi nejlépe se to povedlo nasnímat Richardu Kaperovi. Více fotografií NLC a halových jevů najdete na webu ukazy.astro.cz.

Kosmonautika a sondy

Sonda Voyager 1 již předává i vědecká data a prakticky se vrátila do běžného provozu. Sondy Voyager nadále fungují už téměř 47 roků a přežily i svého hlavního iniciátora, vědeckého pracovníka a pozdějšího ředitele JPL. Ed Stone nás navždy opustil 9. června 2024.

Pokračuje mise sondy Chang’e 6. Očekáváme její přelet k Zemi a plánované přistání návratového modulu 25. června.

Mise kosmické lodi Starliner na ISS se blíží ke konci. Plánovaný termín přistání byl ale posunut na 22. června. Uvidíme, zda je za tím přezkum jejího stavu po únicích hélia, nebo jen plán.

Výročí

17. června 1849 (175 let) se narodil jihoafrický astronom W. R. Finlay. Známý je jako objevitel komety 15P/Finlay a také byl jeden z prvních, kdo si všiml známé Velké komety z roku 1882.

18. června 1799 (225 let) se narodil anglický obchodník a astronom William Lassell. Ačkoli je znám jako pozorovatel planet a objevitel Neptunova měsíce Triton, jeho přínos spočívá především v inovativním způsobu umístění dalekohledu na ekvatoriální montáž. Pozoruhodné je také zrcadlo jeho 24" dalekohledu, který nejenže byl na montáži schopné sledovat hvězdy, ale zrcadlo bylo navíc vyleštěno pomocí stroje poháněného párou, a to s takovou přesností, jak je obvyklé až v pozdější době při strojové výrobě zrcadel. V roce 1846, několik dnů po objevu planety Neptun, jej Lassel pozoroval také a brzy u něho spatřil také prstenec a o několik dnů později ještě měsíc Triton. Jak se později ukázalo (v r. 1852), jakmile vylepšil podepření zrcadla, prstenec Neptunu zmizel, zato Triton zůstal. Prstenec byl v očích Lassela sice jen optická vada, ale jak víme ze současnosti, Neptun slabé prstence přeci jen má. William Lassel si také brzy uvědomil omezující faktory oblohy, která se mu nabízela na ostrovech a své největší dalekohledy tedy používal na Maltě uprostřed Středozemního moře. To mu přineslo nejen mnoho jasných nocí, ale také lepší viditelnost jižněji položených objektů.

18. června 2009 (15 let) odstartovala sonda určená k detailnímu snímkování měsíčního povrchu, Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).

21. června 2004 (20 let) vykonal komerční miniraketoplán SpaceShipOne první let do výšky více než 100 km. Pilot Mike Melwill se tak stal astronautem.

Výhled na příští týden 

  • Ideální období k pozorování 13P/Olbers
  • Výročí: Carolyn Shoemaker
  • Výročí: Saljut 3
  • Výročí: Lyman Spitzer

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Spaceshipone, LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter, W. R. Finlay, William Lassell, Vesmírný týden


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »