25. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 15. 6. ve 4:54 SELČ. Poté se vynoří na večerní obloze a setká se nejprve 16. 6. s Merkurem, což ale bude obtížné k pozorování. Zato konjunkce Měsíce s Venuší 17. 6. bude opravdu pěkná podívaná. Jasná planeta bude necelého půl stupně nad severním cípem měsíčního srpku.
Planety
Merkur (0,6 mag) je nízko, ale stále je možné jej spatřit, určitě alespoň triedrem. Fáze už je výrazně ubývající srpek velký jen asi 8 úhlových vteřin.
Venuše (–4 mag) je velmi výrazným objektem nízko na večerní obloze. Její kotouček má velikost téměř 15 úhlových vteřin a už má zřetelnou fázi ubývajícího úplňku.
Mars (1,3 mag) už by možná mohl být ráno viditelný, ale je to jen pro nadšence vybavené dalekohledem, protože je u obzoru i za pokročilého svítání.
Jupiter (–1,8 mag) je na večerní obloze čím dál níž a už se s ním v podstatě loučíme.
Saturn (0,8 mag) je velmi nízko na ranní obloze. Dá se vidět i pouhým okem nad jihovýchodem.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a zatím není viditelný.
Neptun (7,9 mag) je ráno poblíž Saturnu, takže by teoreticky měl jít najít s dalekohledem jako hvězdička utopená v ranním rozbřesku. Docela dobře se hledá podle dvojiček hvězdiček 6. až 7. veliksoti nad ním. Pak už je tam jen jedna hvězda 7 mag půl stupně vlevo, a ještě blíž Neptunu jedna stejně slabá hvězda 7,8 mag. Zkontrolujte si polohu na czsky.cz.

Aktivita Slunce byla poměrně vysoká, ale nyní se začíná zklidňovat. Dokonce se dala vyfotografovat slabá polární záře i z našeho území. Oblastí se skvrnami je však zatím stále dost. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 220P/McNaught po výrazném zjasnění opět mizí z dohledu. Na ranní obloze je však pěkná, i když difúzní, kometa 10P/Tempel 2. Nachází se na pomezí Kozoroha a Vodnáře, zhruba mezi hvězdami z jeho rohů (Prima, Sekunda Giedi) a hvězdou Albali nad kulovkou M72. Také zde se vyplatí použít mapku z czsky.cz.

Opět připomínáme sledovat také severní obzor večer za soumraku. Po 22. hodině, ideálně asi od 22:30 by zde mohla být vidět podivuhodná noční svítící oblaka. Stejný úkaz bývá poté vidět i po druhé hodině ráno. Jen výjimečně, kolem slunovratu, jsou oblaka tak rozsáhlá, že nezmizí ze severního obzoru po celou noc.

Kosmonautika a sondy

Událostí týdne bylo slavnostní oznámení, že Aleš Svoboda bude pilotem Crew Dragonu během soukromé mise společnosti Vast na ISS. Role pilota je významnější, než role letového specialisty a je oceněním schopností našeho vojenského pilota. Aleš však musel projít náročným výběrem astronautů Evropské vesmírné agentury ESA, kde zaujal také dvěma vysokými školami a doktorátem souvisejícím s letectvím a kosmonautikou, takže rozhodně nejde jen o to, že jeho let si Česko zaplatí. Bude určitě skvělé, když experimenty připravené českými firmami a vědeckými ústavy bude obsluhovat český astronaut. Už je to téměř 50 roků o letu Vladimíra Remka na stanici Saljut 6 a je nejvyšší čas posunout český kosmický průmysl, který je čím dál významnější.

Velkou událostí bylo také oznámení posádky mise Artemis III. Ta má na oběžné dráze Země testovat přistávací moduly SpaceX a Blue Origin. Respektive jejich verze v určitém stupni vývoje. Let by se měl uskutečnit ještě během roku 2027. Uvidíme, zda se vývoj landerů podaří a zda budou oba schopny letět v takovém stavu, aby se toho otestovalo co nejvíce. Ve čtyřčlenné posádce jsou velmi zkušení astronauti, včetně Itala Lucy Parmitana, ale i nováček s velmi kvalitním životopisem, který byl už ale záložníkem mise Artemis II. Posádku jsme si představili v článku hned po tiskové konferenci, detaily mise Artemis III rozebírá Jiří Hošek na Kosmonautix.cz.

V pátek 12. 6. úspěšně odstartovala japonská raketa H3 a šlo o její návrat do služby po předchozím neúspěchu. Ten způsobila anomálie, kdy se nesprávně oddělil náklad a tím nepracoval dobře horní stupeň. Při tomto startu byla navíc otestována nová konfigurace uzpůsobená pro menší náklady. 

Výročí

18. června 1791 (235 let) se narodil americký astronom Denison Olmsted. Od roku 1825 působil jako profesor na Yale, která díky němu pořídila malý dalekohled z Anglie (tehdy největší v zemi, před založením Harvardské observatoře). Proslavil se v oboru meteorické astronomie. Při pozorování meteorického deště Leonid 13. 11. 1833 popsal jejich radiant ve Lvu a poukázal na kosmickou povahu tohoto a jiných rojů. Roku 1835 pozoroval spolu s Loomisem Halleyovu kometu několik týdnů před Evropany.

19. června 1976 (50 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sonda Viking 1. Byla to první ze dvou velmi úspěšných amerických sond, které se skládaly z části, která zůstala na oběžné dráze a z přistávacího modulu. Viking 1 orbiter poslal detailní snímky povrchu i měsíce Phobos. Lander přistál nakonec 20. 7. po odkladu daném výběrem vhodnější lokality, než byla ta primární.

Výhled na příští týden 

Dorůstající Měsíc a Spica

Výročí: Saljut 5

Výročí: William Huggins, první spektrum komety

Výročí: marsovský meteorit Nakhla

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).