Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2016

26. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 29. června 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v poslední čtvrti a bude ubývat k novu. Večer pomalu končí období viditelnosti Jupiteru a pokračuje představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální pozorovat Neptun a pomalu vylézá Uran. Slunce bylo i úplně beze skvrn, tak jak to bude dál? Čína vyzkoušela novou verzi rakety Dlouhý pochod a americká raketa Atlas V vynesla další vojenskou družici.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 27. června ve 20:19 SELČ. Právě ve středu 29. června ráno jej najdeme asi 3,5° pod Uranem. V sobotu 2. července ráno bude Měsíc velmi blízko Aldebaranu v Býku a po svítání se k sobě ještě přiblíží, až nakonec hvězda projde po sedmé hodině našeho času jen 6 úhlových minut nad severním koncem měsíčního srpečku.

Planety:
Jupiter (–1,9 mag) je večer nad jihozápadem. Velká červená skvrna přechází v pondělí 27. 6. ve 23:10 SELČ, ve čtvrtek 30. 6. ve 20:40 a v sobotu 2. 7. ve 22:20. Z úkazů měsíců můžeme vidět např. v pondělí 27. 6. začátek zákrytu Europy ve 21:25 SELČ, dále v úterý 28. 6. konec zatmění Ganymeda ve 22:54, ve středu 29. 6. ve 21:41 končí přechod stínu Europy, v sobotu 2. července začíná přechod stínu Io ve 21:57 a v neděli 3. 7. pak končí zatmění Io ve 21:32.
Mars (–1,5 mag) a Saturn (0,1 mag) jsou stále dobře vidět od setmění nad jihem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce je nízká. Po delší době jsme tu měli několik dnů beze skvrn, ale ještě není třeba smutnit, nějaké se jistě brzy objeví. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka se objevila pouze slabá a na další výrazný jev tak zatím čekáme. Podívejte se do čtenářské galerie na snímky.

Kosmonautika

  • Ve středu 22. června zanikla nákladní loď Cygnus a dostali jsme o tom podrobnou zprávu. Více v Kosmotýdeníku.
  • Raketa Atlas V vynesla v pátek 24. června další americký vojenský satelit MUOS-5. Jedná se o komunikační armádní satelit.
  • V sobotu 25. 6. proběhl start nové čínské rakety CZ-7.
  • Červnová Kosmoschůzka proběhne ve středu 29. 6. od 18:00 v Praze na Karlově náměstí.

Výročí

  • 28. června 1911 (105 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů – podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.
  • 29. června 1916 (100 let) se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. S jejím jménem se vám pravděpodobně vybaví periodická kometa Jupiterovy rodiny označená 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Ta měla pěkný návrat v říjnu 2011, kdy se předvedla na ranní obloze. Využila tehdy možnosti pracovat na čerstvě postavené observatoři na Skalnatém plese, kde pozorovala od roku 1944. Kromě komet se zabývala i pozorováním meteorů a Slunce. Celkem objevila, nebo spoluobjevila pět komet. Byla dlouhodobou ředitelkou Astronomického ústavu Slovenské akademie věd a krátce též manželkou Antonína Mrkose, který objevoval planetky a komety na Skalnatém plese a na Kleti. Mrkos jí pak věnoval planetku č. 3636. V roce 1946 obdržela Nušlovu cenu České astronomické společnosti.
  • 30. červen 1971 (45 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty – Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Sojuz 21 k Saljutu 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sojuz 11, 45P Honda-Mrkos-Pajdusakova, Ludmila Pajdušáková, Meteorit Nakhla, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »