Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2024

26. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 26. června 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 6. do 30. 6. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Planety Saturn, Mars a Jupiter můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze. Aktivita Slunce se opět zvýšila s třetím příchodem aktivní oblasti známé ze začátku května silnými erupcemi. Pozorovatelé úkazů na obloze mohou spatřit noční svítící oblaka. Mise kosmické lodi Starliner u ISS byla opět prodloužena. Čínská mise Chang’e 6 chystá velké finále s přistáním vzorků z Měsíce. Začíná projekt Česká cesta do vesmíru. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu vynesena vojenská stanice typu Almaz, pojmenovaná z důvodu utajení jako Saljut 3.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 28. června ve 23:53 SELČ. Bude tedy vidět nad ránem, ale i ráno na denní obloze. Vzhledem k tomu, že prochází nízko položenými souhvězdími, a navíc je zrovna pod ekliptikou, najdeme jej opravdu nízko nad obzorem. V noci na pátek 28. června bude mezi Saturnem a Neptunem na pomezí Vodnáře a Ryb.

Planety
Na ranní obloze můžeme pozorovat Saturn (1,1 mag) a Mars (1 mag). Najdeme je ale jen za svítání nízko nad jihovýchodním obzorem. V zorném poli koronografu LASCO C3  je vidět dvojice jasných objektů s čárkami okolo (vznikají v detektoru přetokem signálu do sousedních pixelů). Delší čárky má Venuše a přidává se k ní i Merkur. Obě vnitřní planety prošly zdánlivě za Sluncem, ale pozorování večer bude téměř nemožné, protože v naší zeměpisné šířce zapadají téměř současně se Sluncem.

Aktivita Slunce je zvýšená. Sotva zapadly nádherné velké skvrny v třech aktivních oblastech a vypadala to na dočasné uklidnění, vynořila se potřetí aktivní oblast AR3664, při předchozí otočce známá jako AR3697 a nyní očíslovaná jako AR3723. A okamžitě se připomněla silnou erupcí M9,36, tedy téměř nejvyšší kategorie. X. Uvidíme, zda nás ještě v této otočce překvapí, nebo postupně zeslábne. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Aktivní oblast AR36723 se 23. 6. uvedla silnou erupcí M9,4. Jde o aktivní oblast pozorovanou už ve třetí otočce Slunce, dříve označenou jako AR3797 a AR3664, která má na svědomí řadu silných erupcí a krásné polární záře  v první dekádě května 2024. Autor: NASA/SDO/Spaceweather.com
Aktivní oblast AR36723 se 23. 6. uvedla silnou erupcí M9,4. Jde o aktivní oblast pozorovanou už ve třetí otočce Slunce, dříve označenou jako AR3797 a AR3664, která má na svědomí řadu silných erupcí a krásné polární záře v první dekádě května 2024.
Autor: NASA/SDO/Spaceweather.com

NLC, noční svítící oblaka, se opět objevila ve velkém rozsahu v noci z neděle 23. 6. na pondělí 24. 6. Stejný jev se nyní může opakovat kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers a později můžeme v souhvězdí Panny vyhledat C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Tyto dvě komety by mohly jít vidět i velkým triedrem, ale výhodou bude větší dalekohled a ten ukáže i řadu slabších komet, které zmiňuje červnové kometární okénko.

Kosmonautika a sondy

Ve čtvrtek 20. června odstartoval premiér společně s několika ministry a dalšími významnými osobnostmi z astronomie a kosmonautiky projekt Česká cesta do vesmíru. Ten má za úkol iniciovat přípravu projektů, které by prováděl záložní astronaut ESA Aleš Svoboda na ISS. Zároveň s tím odstartoval popularizační portál Vzhůru do vesmíru, kde se žáci a studenti budou moci od 2. září dozvědět, jak se mohou zapojit do různých aktivit kolem české cesty do kosmu. V kosmickém výzkumu a průmyslu je zapojeno mnoho vědeckých institucí a firem a přidaná hodnota tohoto průmyslu jevelmi vysoká, proto je důležité, že se k další podpoře tohoto odvětví přihlásila i vláda s cílem do pěti let vyslat kosmonauta na ISS. Slavnostnímu aktu asistovala i trojice Vladimír Remek, československý kosmonaut (Saljut 6, 1978), Matthias Maurer (ISS 2021-2022) a Aleš Svoboda (major vojenského letectva a záložní astronaut ESA vybraný z více než 22 000 kandidátů v roce 2022). Restartu vzdělávací organizace ESERO ČR v nové podobě asistovali ředitel Planetum Jakub Rozehnal, známí popularizátoři této instituce Jan Veselý a Jan Spratek a konečně také senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. ESERO zahrnuje kromě Planetum také vzdělávací organizace učitelů fyziky, informatiky a chemie Elixír do škol a další science centra a planetária v ČR. Více na eserocz.cz.

Mise kosmické lodi Starliner na ISS byla nakonec prodloužena (zatím na neurčito, nejméně o 14 dní). Bude to zřejmě velmi dobrý test jejích systémů a jak se ukazuje, drobné problémy s úniky hélia ani se SW chybou u jedné trysky orientačního systému misi nijak neohrožují. Delší pobyt u ISS naopak přinese cenná data. To je hlavní cíl testovacích misí. Důvodem pro odklad byl také harmonogram prací na ISS, konkrétně konflikt s výstupy do volného kosmu.

Start nové evropské rakety Ariane 6 se opět o dost přiblížil. ESA provedla na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně test plnění pohonnými látkami jako před startem (WDR, Wet Dress Rehearsal).

Výročí

24. června 1929 (95 let) se narodila americká astronomka Carolyn Shoemakerová. Známá je především jako spoluobjevitelka rozpadlé komety Shoemaker-Levy 9, která v roce 1994 spadla do Jupiteru. Kometu objevila se svým manželem a nutno poznamenat, že to byl právě on, kdo ji přivedl na dráhu astronomie. Do té doby (1950) se jí vůbec nezabývala. Carolyn se však velmi rychle stala předním odborníkem v oblasti hledání blízkozemních těles a je objevitelkou více než 360 planetek.

25. června 1974 (50 let) byla na oběžnou dráhu vynesena (vojenská) vesmírná stanice Saljut 3. Krycí jméno programu Saljut bylo použito i v případě této již druhé vojenské stanice programu Almaz. Ke stanici se vydaly kosmické lodě Sojuz 14 a 15. Pouze první návštěva byla úspěšná, kosmonauti na stanici strávili 14 dní. Stanice byla navedena do atmosféry v lednu 1975.

26. června 1914 (110 let) se narodil americký astrofyzik Lyman Spitzer. Věnoval se výzkumu plazmatu v mezihvězdném prostoru a prosazoval myšlenku pozorování pomocí vesmírných dalekohledů. Zčásti se pak podílel i na přípravě projektu HST. Byl po něm pojmenován infračervený vesmírný dalekohled (SIRTF).

Výhled na příští týden 

  • Ideální období k pozorování 13P/Olbers
  • Výročí: Cassini, vstup na dráhu kolem Saturnu
  • Výročí: Pedro Paulet
  • Výročí: supernova 1054 (Krabí mlhovina)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lyman Spitzer, Saljut 3, Carolyn Shoemaker, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »