26. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 21. 6. ve 23:55 SELČ. Na večerní obloze se přesouvá do jižních souhvězdí a bude den po dni níž a níž na obloze. 23. 6. nad ním zahlédneme hvězdu Spica z Panny. 27. 6. již bude vlevo od hvězdy Antares ve Štíru.
Planety
Merkur (asi 1,5 mag) je nízko, slábne, a i když je blízko Jupiteru, asi jej už tak snadno nezahlédneme.
Venuše (–4,1 mag) je díky nízkému sklonu ekliptiky na večerní obloze nízko, ale je velmi výrazným objektem. Její fáze se blíží čtvrti.
Mars (1,3 mag) je ráno k vyhledání u severovýchodního obzoru jen dalekohledem za pokročilého svítání.
Jupiter (–1,8 mag) je na večerní obloze čím dál níž a už se s ním v loučíme.
Saturn (0,8 mag) je ráno nízko nad východem. Na prstenec se díváme z jižní strany a je už mnohem rozevřenější než na podzim.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a zatím není viditelný.
Neptun (7,9 mag) je ráno poblíž Saturnu, takže jej můžeme hledat dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy, např. na czsky.cz.
Autor: Radek Kroupa
Aktivita Slunce se nyní zvýšila, jak se na východní straně natočila poměrně aktivní oblast AR4473. Zatím byly zaznamenány stále silnější erupce střední kategorie v sobotu a neděli M1 a M3). Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa 10P/Tempel 2 se nachází nejvýše nad ránem. Je v husté oblasti s hvězdami, ale zvláště fotograficky je snadno viditelná. Mapku k vyhledání doporučujeme na czsky.cz. V její blízkosti budou známé objekty Messiérova katalogu M72 a M73 a také planetární mlhovina Saturn, NGC 7009. Vše v souhvězdí Vodnáře.
Stále čekáme na výrazný úkaz nočních svítících oblak. Dva slabší úkazy letos nastaly ráno 6. června a večer 14. června. Výskyt NLC je úzce vázán na nízkou hloubku Slunce pod obzorem kolem letního slunovratu, který letos nastal v neděli v 10:24 SELČ.
Kosmonautika a sondy
17. června startovala evropská raketa Ariane 6 v dosud nejsilnější verzi díky čtyřem motorům na tuhé pohonné látky v prodloužené verzi P160C. Nákladem bylo 36 družic sítě Amazon Leo.
Autor: Arianespace
19. června byl Falconem 9 z Kalifornie vynesen vojenský náklad NROL-179, kterým by měly být družice Starshield, přímá vojenská verze Starlinků.
23. června se očekává start rakety Falcon 9 s testovacím přistávacím pouzdrem Starfall Demo. Na něm mají v budoucnu probíhat komerční krátkodobé experimenty. Výhodou takové mise je fungování v mikrogravitaci bez vlivu otřesů a člověka, jako na ISS.
27. června je v plánu start rakety Pegasus-XL s družicí LINK, která se má pokusit připojit ke gama observatoři SWIFT a zvýšit její dráhu, jinak zanikne v atmosféře. Raketa Pegasus je zajímavá tím, že startuje z podvěsu letounu Lockheed L-1011 TriStar společnosti Northrop Grumman.
Výročí
22. června 1976 (50 let) byla vynesena orbitální stanice Saljut 5. Šlo o poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Saljut 5 zanikl řízeně v atmosféře nad Tichým oceánem 8. 8. 1977. Odkaz konstrukce lodi TKS z projektu Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul Zarja v ruském segmentu.
24. června 1881 (145 let) pořídil William Huggins první spektrum komety. Když ve spektru Velké komety 1881 detekoval ionty jedovatého plynu dikyanu, vzbudilo to později pozornost při návratu Halleyovy komety v roce 1910, neboť Země měla projít ohonem této komety. A různí podnikavci, stejně jako dnes, na tom zkoušeli úspěšně vydělat prodejem přípravků chránících před tímto potenciálním nebezpečím.
28. června 1911 (115 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů – podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.
Výhled na příští týden
Konjunkce Marsu s Uranem
Výročí: Ludmila Pajdušáková
Výročí: Sojuz 11 přistání, nehoda
Výročí: Josif Samuilovič Šklovskij
Výročí: Juno u Jupiteru
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
