Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2011

27. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.

Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 8. července. V té době prochází pod Saturnem nízko nad jihozápadem.

Planety viditelné okem: večer pomalu končí dobrá viditelnost planety Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Vzdálenost od Porrimy se zvětšila na 3/4 stupně.
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy a také jasné galileovy měsíčky. Velkou červenou skvrnu zastihneme nejlépe v sobotu nad ránem (na středu ve 3:14 SELČ), za svítání vstupuje na kotouč planety také stín Ganyméda. V noci na čtvrtek zastihneme na kotoučku stín Europy a možná i měsíček Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi, kde svým jasem téměř sekunduje Aldebaranu nacházejícímu se níže vpravo. Stále je to však spíše dvojice pro triedr a průzračné nebe.
Uran a Neptun na konci noci téměř vrcholí. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem, ale na obě se vyplatí vzít rovnou triedr. Za dobrých podmínek je možné obě planety rozlišit při velkém zvětšení jako kotoučky.

Kometa C/2009 P1 (Garrad) je poměrně zajímavá kometa, která nás bude provázet po dlouhé období nejenom letos v létě, ale dokonce i v příštím roce. Přečtěte si o kometě článek Jakuba Černého. Omezme se tedy na upozornění, že kometa je nejlépe viditelná nad ránem na pomezí Vodnáře a Pegasa. Aktuální jasnost se pohybuje kolem 9 magnitud a především fotograficky odhalí dva krátké ohony.

Aktivita Slunce je nejnižší od začátku roku. Toto suché konstatování se omezuje na viditelnost skvrn na jeho povrchu. Zajímavější pohledy může nabídnout h-alfa dalekohled. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se opravdu vyskytla. V největší intenzitě je spatřili v pobaltských zemích, ale také v Polsku a v posledních dnech i v USA, tak snad se dočkáme konečně i my. Podrobný článek o tomto úkazu vyšel nedávno také na našem webu.

Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Přelety ISS pokračují ve dne a ne nezajímavě - některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk. Zřejmě nejzajímavější situace nastává pro severočechy ve čtvrtek 7. července, kdy lze dokonce pozorovat dvojitý přelet v jednom místě. To vychází předběžně na město Bogatynia hned za hranicemi u Frýdlantu a Hrádku nad Nisou (viz. mapka vlevo, cca 14:22 a 17:34 SELČ). Obyvatelé Šluknovska by mohli ocenit přelet v neděli 10. 7. ve 13:06. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Dawn se blíží k planetce Vesta. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky jsou z 24. června ze vzdálenosti 152 tisíc km.
  • Na rampě 39A Kennedyho vesmírného střediska na Floridě finalizují přípravy na poslední start raketoplánu. Atlantis má stanoveno první startovací okno na 8. červenec v 17:26:46 SELČ. Další možnosti jsou již vypsány až do 28. 7. 2011.

Výročí

  • V červenci 2001 (10 let) se na nebi objevila poměrně jasná kometa C/2001 A2 (LINEAR). Tou dobou se pohybovala hlavou Pegasa, kde nyní najdeme kometu C/2009 P1 (Garrad). Bude to letos malé deja-vu? U komet nikdy nevíte, ale věřme, že ano.
  • 6. července 1976 (35 let) odstartovala ke stanici Saljut 5 kosmická loď Sojuz 21. Posádka Boris Volynov a Vitalij Žolobov byla první, která ke stanici letěla. Ke spojení došlo 7. července a kosmonauti zde pracovali až do 24. srpna. Saljut 5 poté ještě navštívily posádky lodí Sojuz 23 a 24.

Mapa oblohy s úkazy v červenci vhodná k tisku
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sojuz 21


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »