Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2011

27. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.

Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 8. července. V té době prochází pod Saturnem nízko nad jihozápadem.

Planety viditelné okem: večer pomalu končí dobrá viditelnost planety Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Vzdálenost od Porrimy se zvětšila na 3/4 stupně.
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy a také jasné galileovy měsíčky. Velkou červenou skvrnu zastihneme nejlépe v sobotu nad ránem (na středu ve 3:14 SELČ), za svítání vstupuje na kotouč planety také stín Ganyméda. V noci na čtvrtek zastihneme na kotoučku stín Europy a možná i měsíček Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi, kde svým jasem téměř sekunduje Aldebaranu nacházejícímu se níže vpravo. Stále je to však spíše dvojice pro triedr a průzračné nebe.
Uran a Neptun na konci noci téměř vrcholí. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem, ale na obě se vyplatí vzít rovnou triedr. Za dobrých podmínek je možné obě planety rozlišit při velkém zvětšení jako kotoučky.

Kometa C/2009 P1 (Garrad) je poměrně zajímavá kometa, která nás bude provázet po dlouhé období nejenom letos v létě, ale dokonce i v příštím roce. Přečtěte si o kometě článek Jakuba Černého. Omezme se tedy na upozornění, že kometa je nejlépe viditelná nad ránem na pomezí Vodnáře a Pegasa. Aktuální jasnost se pohybuje kolem 9 magnitud a především fotograficky odhalí dva krátké ohony.

Aktivita Slunce je nejnižší od začátku roku. Toto suché konstatování se omezuje na viditelnost skvrn na jeho povrchu. Zajímavější pohledy může nabídnout h-alfa dalekohled. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se opravdu vyskytla. V největší intenzitě je spatřili v pobaltských zemích, ale také v Polsku a v posledních dnech i v USA, tak snad se dočkáme konečně i my. Podrobný článek o tomto úkazu vyšel nedávno také na našem webu.

Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Přelety ISS pokračují ve dne a ne nezajímavě - některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk. Zřejmě nejzajímavější situace nastává pro severočechy ve čtvrtek 7. července, kdy lze dokonce pozorovat dvojitý přelet v jednom místě. To vychází předběžně na město Bogatynia hned za hranicemi u Frýdlantu a Hrádku nad Nisou (viz. mapka vlevo, cca 14:22 a 17:34 SELČ). Obyvatelé Šluknovska by mohli ocenit přelet v neděli 10. 7. ve 13:06. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Dawn se blíží k planetce Vesta. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky jsou z 24. června ze vzdálenosti 152 tisíc km.
  • Na rampě 39A Kennedyho vesmírného střediska na Floridě finalizují přípravy na poslední start raketoplánu. Atlantis má stanoveno první startovací okno na 8. červenec v 17:26:46 SELČ. Další možnosti jsou již vypsány až do 28. 7. 2011.

Výročí

  • V červenci 2001 (10 let) se na nebi objevila poměrně jasná kometa C/2001 A2 (LINEAR). Tou dobou se pohybovala hlavou Pegasa, kde nyní najdeme kometu C/2009 P1 (Garrad). Bude to letos malé deja-vu? U komet nikdy nevíte, ale věřme, že ano.
  • 6. července 1976 (35 let) odstartovala ke stanici Saljut 5 kosmická loď Sojuz 21. Posádka Boris Volynov a Vitalij Žolobov byla první, která ke stanici letěla. Ke spojení došlo 7. července a kosmonauti zde pracovali až do 24. srpna. Saljut 5 poté ještě navštívily posádky lodí Sojuz 23 a 24.

Mapa oblohy s úkazy v červenci vhodná k tisku
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sojuz 21


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »