Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2016

27. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 6. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v novu a vynoří se na večerní obloze. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Slunce je stále zcela beze skvrn. obloha nabídla spíše noční bouře i s červenými skřítky, než noční svítící oblaka. Sonda Juno by měla zakotvit u planety Jupiter.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 4. července v 13:01 SELČ. Mladý srpek Měsíce vyhledávejme zhruba od pátku 8. července, kdy se bude na obloze blížit Jupiteru. Podobně blízko k němu bude ještě v sobotu večer.

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) je večer už jen velmi nízko nad západem. Lepší je viditelnost dvojice Mars (–1,2 mag) a Saturn (0,2 mag). Ty jsou po západu Slunce nad jihem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce je velmi nízká. V posledním týdnu jsme nemohli vidět jedinou skvrnu a tento stav pokračuje. Povrch Slunce však není zcela fádní. Zkuste si při klidném obrazu všimnout jednotlivých buněk výstupných konvektivních proudů, tzv. granulace. Zda se situace s výskytem skvrn změní můžeme sledovat i na internetu. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka se zatím u nás znovu neobjevila, pozorovatelé oblohy se místo toho zaměřili na bouřkovou oblačnost, která je hezká hlavně, kdy je daleko od nás a nehrozí žádné škody. Potom můžeme obdivovat krásné blesky, nebo dokonce červené skřítky (nadoblačné blesky), jak je vyfotografoval Daniel Ščerba.

Kosmonautika

  • Tento týden přináší jedinou opravdu významnou událost. Na oběžnou dráhu kolem Jupiteru má být navedena sonda Juno. Z jejího příletu plánujeme uvést online přenos ve spolupráci s portálem Kosmonautix.cz.
  • Minulý týden došlo k poměrně důležitému rozhodnutí, díky němuž víme, že mise marsovského robota ExoMars, který má letět v roce 2020, není ještě zcela ztracena. Potýká se však se zpožděním i s problémy s financováním (za zpoždění je nutno připlatit).
  • V USA udělali další důležitý krok k raketě SLS, když otestovali její postranní motor na tuhá paliva.

Výročí

  • 6. července 1976 (40 let) odstartovala ke stanici Saljut 5 kosmická loď Sojuz 21. Posádka Boris Volynov a Vitalij Žolobov byla první, která ke stanici letěla. Ke spojení došlo 7. července a kosmonauti zde pracovali až do 24. srpna. Saljut 5 poté ještě navštívily posádky lodí Sojuz 23 a 24.

Výhled na příští týden

  • Výročí:

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sojuz 21, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »