Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2017

27. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 5. července 2017 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 7. do 9. 7. 2017. Měsíc po první čtvrtí dorůstá k úplňku. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se opět objevila v celé své kráse. SpaceX odstrojuje a přesouvá dva navrátivší se stupně a už chystá další start, ale přistávat se tentokrát nebude.

Obloha

Měsíc bude v úpňku v neděli 9. července ve 6:07 SELČ. Bude tedy vidět po celou noc. Ve čtvrtek 6. 7. bude necelé čtyři stupně od planety Saturn.

Planety: Jupiter (–2 mag) je vidět už od soumraku nad jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) jsou v tabulce níže.
Saturn (0,1 mag) je po setmění nad jihem, ale jeho výška nad obzorem není moc velká.
Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun, za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,2 mag), která se pomalu blíží hvězdokupě Hyády. Nad ránem je o něco výše také Uran.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2. 7. 20:10   2. 7. Ganymed, přechod stínu 20:18 – 22:30
4. 7. 21:50   7. 7. Europa, přechod měsíce 19:58 – 22:29
Io, přechod měsíce konec 20:10
Io, přechod stínu konec 21:25
Europa, přechod stínu zač. 22:37
6. 7. 23:30 | 20:10      
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je nízká, pozorovatelé skvrn od víkendu posmutněli, neboť odrotovaly poslední za okraj a nové se neobjevily. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka nám radost udělala. Několik pozorování pochází už z konce června a velmi pěkný jev nastal v noci na neděli 1. / 2. července. Bohužel dobré počasí bylo spíše na Slovensku. Fotografie najdete v galerii úkazů astro.cz.

Kosmonautika

  • Ať budeme uplynulý týden přebírat z jakékoli strany, asi nám v něm vynikne především dvojí let a přistání Falconu 9. SpaceX předvedla dvě poměrně obtížná přistání na mořské plošiny. V jednom případě zažil první stupeň opravdu drsný průlet atmosférou a dosednutí mírně našikmo, v druhém případě došlo také k dosednutí s velkým náklonem. Oba stupně už jsem odstrojeny a dojde k odvozu. Fotografie stupně z mise BulgariaSat-1 jsou zde, průběh a fotky z mise Iridium 2 jsou zde.
    Aby toho nebylo málo, tak na Floridě už proběhl statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s družicí Intelsat 35e. Aktuální termín startu je již v noci na pondělí (3. 7., 1:36 SELČ), ale může jej odložit počasí.
  • Čína vyslala do vesmíru podruhé těžkotonážní nosič Čang-Ženg 5, ale vypadá to, že motor na prvním stupni selhal a druhý stupeň to nedohnal a tak nepůjde o úspěšný start.

Výročí

  • 3. července 1992 (25 let) odstartovala sonda SAMPEX, první ze série menších sond Small Explorer (SMEX). Určena byla k výzkumu kosmického záření ze supernov v naší Galaxii, záření mezihvězdného plynu, nabitých částic ze slunečních erupcí a částic slunečního větru zachycených v zemské magnetosféře.
  • 4. července 1997 (20 let) přistál úspěšně na rudé planetě Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října 1997, kdy se odmlčela.
  • 5. července 1687 (330 let) bylo publikováno nejvýznamější dílo Isaaca Newtona – Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643 – 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho, jako svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.
  • 7. července 1992 (25 let) proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy. 16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Alvan Graham Clark
  • Výročí: Telstar-1
  • Výročí: Giotto kolem Grigg-Skjellerup
  • Výročí: Marta Chytilová
  • Výročí: James Bradley
  • Výročí: Surveyor 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars Pathfinder, SAMPEX, Shoemaker-Levy 9, Principia, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »