Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2020

27. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 1. července 2020 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2020. Měsíc bude v úplňku. Planety uvidíme nejlépe v druhé polovině noci a ráno, Venuše je vidět i na denní obloze. Pokračuje sezóna NLC. Raketa Vega s českým dispenzerem má poslední šanci v tomto startovním okně. SpaceX má v plánu dva starty ze dvou ramp na mysu Canaveral. Čínská navigační síť Beidou je kompletní. Před 250 lety proletěla velmi blízko Zemi Lexellova kometa.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 5. července v 6:44 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) vychází již za soumraku, ale nad jihem kulminují až kolem druhé ráno. Vzhledem k tomu, že se promítají na pomezí Střelce a Kozoroha, vystupují do výšky méně než 20°. Fotografickou výzvou může být konjunkce Jupiteru a Pluta (vzdálenost asi 40‘). Nad ránem se dá celkem dobře vidět i Mars (−0,4 mag), který jeví mírně fázi a polární čepičku. Zatím jen velmi nízko je před východem Slunce nad severovýchodem Venuše (−4,7 mag), takže je lepší ji vyhledat na denní obloze, pokud dostatečně odstíníme Slunce. V tomto týdnu prochází Hyádami a příští týden nastane konjunkce s hvězdou Aldebaran.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Zcela výjimečně byla 27. června zaznamenána malá skvrnka. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC), ačkoli v uplynulém týdnu jsme žádný výrazný úkaz nezaznamenali.

NLC 22. června 2020 Autor: Antonín Hušek
NLC 22. června 2020
Autor: Antonín Hušek

Kosmonautika

Evropská raketa Vega měla odstartovat už v minulém týdnu, ale potkaly ji odklady kvůli počasí. Nakonec se ze stejného důvodu neodstartovala ani v noci na neděli a má tak poslední šanci v pondělí nad ránem našeho času. Pro nás je úspěchem, že družice jsou přimontovány na adaptéru (dispenzeru), který vyráběla brněnská firma S.A.B. Aerospace. Při jednom startu jich tak může být vyneseno velké množství. Zde 53 družic 21 organizací ze 13 různých států.

SpaceX zvládla v uplynulém týdnu přípravy na dva starty. Na rampě LC-39A proběhl statický zážeh s družicemi Starlink a dvěma družicemi BlackSky. Na rampě SLC-40 zážeh zcela nového prvního stupně s družicí GPS-III (SV03, Columbus). Družice GPS má startovat 30. 6. ve 21:55 a pak očekáváme start Starlink/BlackSky, které měly původně letět už v neděli, ale start byl odložen. Nový termín bude oznámen začátkem týdne.

Čína má kompletní navigační síť Beidou, když 23. června vypustila z kosmodromu Xichang raketu CZ-3B s geostacionární Beidou-3 G3.

K 3. červenci směřují přípravy na start rakety Electron s šesti menšími družicemi.

Výročí

1. července 1770 (250 let) proletěla velmi blízko kolem Země tzv. Lexellova kometa. V tomto období se komety nepojmenovávaly podle objevitele, tím byl známý Charles Messier, ale nese jméno člověka, který spočítal její dráhu. Kometa byla v době objevu, v noci ze 14. na 15. června, v souhvězdí Střelce a už o 14 dní později kometa překvapila extrémně blízkým průletem kolem Země. V historii jde o druhý nejbližší průlet ve vzdálenosti 0,0146 au (2,18 mil. km), což je pouze asi 5,5násobek vzdálenosti Země - Měsíc. Messier tehdy popsal komu o velikosti 2° 23', jiné popisy hovořily o komě velké i více než 5°. Pro srovnání můžeme připomenout kometu C/1996 B2 (Hyakutake), která při svém relativně blízkém průletu 25. března 1996 kolem Země ve vzdálenosti 15 mil. km měla průměr asi jednoho stupně. Blíže Zemi, než tato kometa, proletěla ještě P/1999 J6 (SOHO), jen 0,012 au, jenže ta proletěla aniž by byla tou dobou pozorována.

2. července 1985 (35 let) odstartovala ke slavné Halleyově kometě evropská sonda Giotto. Název má po malíři Giotto di Bondone, který vyjevil Betlémskou hvězdu jako kometu, pravděpodobně díky tehdy se zjevivší kometě Halleyově. Od té doby se setkáváme také se symbolem „vánoční komety“ místo hvězdy. Sonda Giotto se proslavila tím, že přežila blízký průlet kolem jádra Halleyovy komety a pořídila i nejdetailnější záběry jejího jádra.

4. července 2005 (15 let) zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1. Díky nárazu se z jádra komety uvolnil materiál, který pak mohl být sondou i dalšími dalekohledy prozkoumán. Vzniklý kráter posléze fotografovala jiná sonda Stardust (v roce 2011). Ukázalo se, že jádro této komety má velmi nízkou hustotu a obsahuje překvapivě málo ledu.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v konjunkci s Aldebaranem
  • Výročí: Yuji Hyakutake
  • Výročí: František Ignác Kassián Halaška
  • Výročí: Rosetta u planetky Lutetia
  • Výročí: družice Gamma

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lexellova kometa, Giotto, Tempel 1, Deep impact, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »