Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2024

27. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 3. července 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 6. 7. v 0:57 SELČ. Předtím se ráno protáhne postupně kolem Marsu (1. a 2. 7.) a nejblíže k nízko ležící planetě Jupiter bude 3. července za svítání.

Planety
Na ranní obloze můžeme nejlépe pozorovat Saturn (1 mag). Ten je za svítání už více než 25° vysoko nad jihovýchodním obzorem. Jeho prstenec je již hodně sklopený a vypadá jako tenká čárka. Mars (1 mag) září jako výrazná červená hvězdička níže nad východním obzorem. Objevuje se už také Jupiter (–2 mag), který je vidět jen těsně při severovýchodním obzoru, ale se svojí jasností bude podobně výrazný, jako zmíněné slabší planety. Venuše a Merkur se nachází východně od Slunce, ale večer není jejich pozorování možné kvůli nízkému sklonu ekliptiky (roviny zemské dráhy kolem Slunce, která na obloze vypadá jako zdánlivá čára, po níž se během roku pohybuje Slunce a podél které najdeme i planety).

Slnko 30. 6. 2024 Autor: Tadeáš Valent
Slnko 30. 6. 2024
Autor: Tadeáš Valent
Aktivita Slunce byla nejprve zvýšená, protože sotva zapadly nádherné velké skvrny v třech aktivních oblastech a vypadalo to na dočasné uklidnění, vynořila se potřetí aktivní oblast AR3664, při předchozí otočce známá jako AR3697 a nyní očíslovaná jako AR3723. A okamžitě se připomněla silnou erupcí M9,36, tedy téměř nejvyšší kategorie. X. V dalších dnech zde ale začaly skvrny mizet a celkově se aktivita Slunce snížila. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

NLC, noční svítící oblaka, se opět objevila ve velkém rozsahu v noci z neděle 23. 6. na pondělí 24. 6. Další, méně výrazný úkaz nastal večer 28. června. Stejný jev se nyní může opakovat kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

NLC a Pálava Autor: Radek Kroupa
NLC a Pálava
Autor: Radek Kroupa

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers a později můžeme v souhvězdí Panny vyhledat C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Tyto dvě komety by mohly jít vidět i velkým triedrem, ale výhodou bude větší dalekohled a ten ukáže i řadu slabších komet, které zmiňuje červnové kometární okénko.

Kosmonautika a sondy

Raketa Falcon Heavy se předvedla v celé kráse 25. června při vynášení geostacionární družice GOES-U (na orbitě nyní jako GOES-19, čtvrtá z družic nejnovější, páté generace). Zajímavostí bylo, že všechny tři stupně rakety byly úplně nové. Boční stupně pak jako obvykle dosedly na Floridě. Centrální stupeň se u Falconu Heavy nezachraňuje. Zajímavostí u centrálního stupně je, že u něj byl při testování v lednu objeven únik kyslíku, a proto byl start odložen o dva měsíce, z dubna na červen. Přestože za nadstandardní služby si SpaceX účtuje u této rakety cca 160 mil. dolarů za start, pořád tím NASA šetří asi 60 mil. dolarů oproti startům na raketách společnosti United Launch Alliance. Nejlevněji prý dokáže letět Falcon Heavy za přibližně 100 mil. dolarů. Klíčovým doplňujícím přístrojem na této družici je koronograf CCOR-1, který umožní pozorování sluneční koróny i v případě konce mise již mnoho let přesluhující družice SOHO, která pracuje od roku 1995.

Raketa Falcon 9 opět posunula vlastní rekord, když provedla 22. start a úspěšné přistání. První stupeň B1062.22 přistál po misi Starlink 10-2 na mořské plošině JRTI (Just Read The Instructions). Kromě tohoto startu a letu Falconu Heavy startovaly ještě další dvě rakety Falcon 9, což je na jeden týden opravdu hodně.
24. 6. vynášel Falcon 9 misi Starlink 9-2. 25. 6. startoval Falcon Heavy. 27. 6. již zmiňovaný Falcon 9 na misi Starlink 10-2 a 29. 6. startovala raketa Falcon 9 s vojenskou misí NROL-186.

29. června startovala jedna ze silnějších čínských raket, CZ-7A, s telekomunikační družicí ChinaSat 3A.

Mise Chang’e 6 skončila naprostým úspěchem. Přistávací pouzdro, ve kterém je 1,9353 kg vzorků z kráteru Apollo na odvrácené polokouli, dosedlo v pondělí 25. června. Bylo už také vyjmuto a materiál je prý více lepivý a hrudkovitý než sypký z mise Chang’e 5 z přivrácené strany Měsíce. Vrtání prý proběhlo do maximální hloubky 1 metr.

Výročí

1. července 2004 (20 let) zapálila sonda Cassini svůj motor, čímž se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Její fascinující výzkum planety, prstenců a měsíců trval až do září 2017.

2. července 1874 (150 let) se narodil peruánský raketový inženýr Pedro Eleodoro Paulet Mostajo. O jeho přínosu se svět dozvěděl až zpětně v roce 1927, když se dozvěděl o rozvoji raketové techniky v Evropě a vydal článek o svých pokusech dávno předtím. Uvádí se, že v letech 1895 až 1900 zkonstruoval kapalinový raketový motor, který vůči vlastní hmotnosti 1,5 kg produkoval 100 kg tahu. Wernher von Braun jej později nazval otcem aeronautiky.

4. července 1054 (970 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která „navštívila“ starověké astronomy.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
  • Výročí: Skylab zánik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pedro Eleodoro Paulet Mostajo, Sonda Cassini, Supernova 1054, Vesmírný týden


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »