Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2015

28. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 8. července 2015 ve 22:30 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 7. do 12. 7. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihem. Aktivita Slunce se zvýšila především s ohledem na výskyt menších skvrn. Stále platí upozornění na možný výskyt nočních svítících oblak. Ačkoli sonda New Horizons zaznamenala anomálii a přepla se dočasně do nouzového režimu, na konci týdne bychom již měli mít opravdu hodně detailní snímky Pluta a Charona. ISS má nové zásoby.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 8. července. Čekají nás krátké bezměsíčné noci zhruba v druhé polovině týdne.

Planety:
Venuše (-4,5 mag) se blíží svému nejvyššímu jasu. Jupiter (-1,8 mag) je o něco blíže obzoru.
Saturn (0,3 mag) je nejvýše již za soumraku před 22. hodinou.

Aktivita Slunce je střední a především se na viditelné části slunečního disku vyskytuje množství menších skvrnek. Sledujte skvrny dalekohledem s patřičným filtrem nebo na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden jsme se bez nich prakticky museli obejít, vyskytovala se jen na obloze v zemích severně od nás. Ovšem co není, může být. Podrobnosti o NLC.

Kosmonautika

  • Neděle přinesla nepříjemné překvapení v podobě zprávy, že sonda New Horizons se přepnula do nouzového režimu. To by samo o sobě tak hrozné nebylo. Sonda má záložní počítač, na který přešla a se Zemí komunikuje, ale necelých deset dnů do průletu kolem Pluta je to nepříjemná zpráva, především pro nás laiky. Nezbývá, než věřit, že odborníci brzy obnoví běžný provoz sondy, protože snímky, které pořizovala, byly stále zajímavější.
  • Důležitá zpráva z hlediska dalšího provozu ISS přišla také v neděli, kdy se k ní úspěšně připojila nákladní loď Progress M-27M. Dalo by se s nadsázkou říci, stačí dvě nehody předchozích zásobovacích lodí, a už je ISS ve všech zprávách, ale to je prostě úděl novinářů, které asi musí zajímat jen senzace. Na stanici se tedy nic nemění, pokud jde o normální provoz.

Výročí

  • 7. července 1950 (65 let) se narodil japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake. Jeho jméno není jistě třeba astronomům připomínat, nese ho jedna z nejhezčích a nejjasnějších komet 20. století, C/1996 B2 (Hyakutake). Kometa byla tak nějak jeho vysněným cílem. Nezáleželo mu na tom, po kom se kometa jmenuje, jen to, že byla nakonec tak jasná a obdivovalo ji tolik lidí, to bylo pro něj tou největší odměnou. Yuji však zemřel již roku 2002 a tak nám zbyla alespoň vzpomínka v podobě jeho slavné komety.
  • 10. července 1780 (235 let) se narodil fyzik a astronom František Ignác Kassián Halaška. Ve 30. letech 19. století fakticky řídil všechny univerzity tehdejší monarchie. Jinak to byl nadšený fyzik zastávající její názornou výuku. V Brně a později v Praze založil hvězdárnu, z které prováděl pozorování astronomická i geofyzikální. Zasloužil se také knihou o zatměních Slunce v první polovině 19. století.
  • 10. července 2010 (5 let) proletěla sonda Rosetta kolem asteroidu Lutetia. Před návštěvou sondy DAWN u Vesty a Ceres šlo o největší zdokumentovanou planetku o rozměru přibližně 120×100 km. Jak známo, Rosetta nyní pracuje u komety 67P.
  • 11. července 1990 (25 let) odstartovala observatoř Gamma. Šlo o francouzsko-sovětský projekt vesmírné gama observatoře se třemi dalekohledy. Mezi roky 1990 a 1992 se věnovala nejenergetičtějším zdrojům, jako je střed Galaxie, Cygnus-X1 nebo Slunce v maximu aktivity. V letech 1991 - 2000 pracovala na oběžné dráze výkonnější Compton Gamma Ray Observatory. Dnes se oboru gama věnuje družice Swift Gamma-Ray Burst Mission.

Výhled na příští týden

  • New Horizons prolétá kolem Pluta
  • Výročí: první snímky Marsu (Mariner 4)
  • Výročí: družice Badr-1
  • Výročí: raketa Proton
  • Výročí: daguerreotypie hvězdy Vega
  • Výročí: setkání posádek Sojuz-Apollo
  • Výročí: družice Rohini
  • Výročí: Zond 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hyakutake, Lutetia


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »