Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2018

28. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 11. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 7. do 15. 7. 2018. Měsíc bude v novu. Pokračuje večerní přehlídka planet. Počínaje Merkurem a Venuší na severozápadě, Jupiterem na jihozápadě a Saturnem na jihovýchodě. Přidává se také Mars a nad ránem Uran i Neptun. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Před 75 lety se narodila objevitelka pulsarů Jocelyn Bell Burnellová.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 13. července v 21:43 SELČ. 14. července můžeme učinit pokus o spatření tenoučkého srpku vedle Merkuru. Osvětlená část Měsíce bude zhruba tři stupně vpravo od planety. 15. července večer bude vpravo dolů od Venuše. Při vzájemné vzdálenosti 5,5 stupně už se vejdou do zorného pole triedru 10×50.

Planety:
Merkur (cca 0,3 mag) bude 12. července v maximální elongaci a je večer s obtížemi, ale přeci jen viditelný. Venuše (−4,2 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Vyhlížet můžeme také její konjunkci s Regulem ve Lvu. Nejblíže budou 9. a 10. 7. Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,1 mag) je vidět na jihovýchodě. Kolem půlnoci je už nízko na jihovýchodě také jasný Mars (−2,5 mag). Neptun a Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: Nedělní večer 8. července nabízí konec přechodu Europy; měsíc končí přechod ve 23:26 SELČ, stín začíná přecházet ve 23:30. V pondělí 9. července ve 23:37 začíná zákryt Io. 10. července přechází Io, přechod měsíce končí ve 23:05, přechod stínu probíhá od 22:05. 13. července ve 22:04 končí zákryt Ganymedu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 13. července ve 22:05 a 15. července ve 23:40.

Aktivita Slunce je nízká, setkat se dá jen s pěknými protuberancemi v h-alfa dalekohledu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka se stále ukazují. Velmi jasný úkaz nastal 6. 7. ráno, ale u nás nebyl pro zataženou oblohu viditelný, slabší úkaz nízko nad obzorem zaznamenal 7. 7. večer Juraj Hanula.  Další fotografie najdete na spaceweather.com, pozorování z ČR shromažďuje web ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Komety C/2017 S3 PanSTARRS a 21P/Giacobini-Zinner
Večer ne úplně vysoko na severní až severovýchodní obloze můžeme nalézt relativně jasnou kometu. Respektive kometa poměrně náhle zjasnila a byla pohodlně viditelná i triedrem, aby podle posledních náznaků opět začala slábnout. Navíc jde prý o kometu, která je u Slunce poprvé a očekává se spíše její zánik, než další výrazné zjasnění. Kometa je v souhvězdí Žirafy a je od soumraku jen asi 20° nad severním obzorem. K doskákání ke kometě nejspíš nejlépe pomohou hvězdy z Persea. Mapa k vyhledání komety 2017 S3.
Druhá kometa 21P je vysoko nad severovýchodem a směřuje ke hvězdě zeta v Kefeovi. Hledá se obtížně, protože je v hustém hvězdném poli Mléčné dráhy a není tak velká ani jasná. Mapa k vyhledání komety 21P.

Kosmonautika

Indická vesmírná agentura s vysláním lidí nijak nespěchá, ale minulý týden došlo k testu záchranného systému, který by kosmickou loď odnesl do bezpečí, pokud by selhala raketa na startovní rampě.

Zásobování ISS má pokračovat pomocí nákladní lodi Progress MS-09. Startovat má na raketě Sojuz 2-1A v pondělí 9. července. 

V pondělí by měl proběhnout také start čínské rakety CZ-2C s dvěma pákistánskými družicemi PRSS-1 (Pakistan Remote Sensing Satellite) a PakTES-1A (Pakistan Technology Evaluation Satellite).

Za shlédnutí stojí i detailní snímky povrchu Ceres z výšky 35 km. Pořizuje je sonda Dawn.

Výročí

12. července 1988 (30 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ní bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.

13. července 1948 (70 let) se narodil spisovatel a popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar.

15. července 1943 (75 let) se narodila severoirská astronomka Jocelyn Bellová Burnellová. Tato dáma je objevitelkou nového typu hvězd – pulsarů. Ačkoli je objevila a popsala jako první, trochu se na ní pozapomnělo při udělování Nobelových cen a dostali ji jen její vedoucí Antony Hewish a astronom Martin Ryle.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše
  • Výročí: Mars 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pavel Toufar, Fobos 2, Jocelyn Bell, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »