Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2018

28. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 11. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 7. do 15. 7. 2018. Měsíc bude v novu. Pokračuje večerní přehlídka planet. Počínaje Merkurem a Venuší na severozápadě, Jupiterem na jihozápadě a Saturnem na jihovýchodě. Přidává se také Mars a nad ránem Uran i Neptun. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Před 75 lety se narodila objevitelka pulsarů Jocelyn Bell Burnellová.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 13. července v 21:43 SELČ. 14. července můžeme učinit pokus o spatření tenoučkého srpku vedle Merkuru. Osvětlená část Měsíce bude zhruba tři stupně vpravo od planety. 15. července večer bude vpravo dolů od Venuše. Při vzájemné vzdálenosti 5,5 stupně už se vejdou do zorného pole triedru 10×50.

Planety:
Merkur (cca 0,3 mag) bude 12. července v maximální elongaci a je večer s obtížemi, ale přeci jen viditelný. Venuše (−4,2 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Vyhlížet můžeme také její konjunkci s Regulem ve Lvu. Nejblíže budou 9. a 10. 7. Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,1 mag) je vidět na jihovýchodě. Kolem půlnoci je už nízko na jihovýchodě také jasný Mars (−2,5 mag). Neptun a Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: Nedělní večer 8. července nabízí konec přechodu Europy; měsíc končí přechod ve 23:26 SELČ, stín začíná přecházet ve 23:30. V pondělí 9. července ve 23:37 začíná zákryt Io. 10. července přechází Io, přechod měsíce končí ve 23:05, přechod stínu probíhá od 22:05. 13. července ve 22:04 končí zákryt Ganymedu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 13. července ve 22:05 a 15. července ve 23:40.

Aktivita Slunce je nízká, setkat se dá jen s pěknými protuberancemi v h-alfa dalekohledu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka se stále ukazují. Velmi jasný úkaz nastal 6. 7. ráno, ale u nás nebyl pro zataženou oblohu viditelný, slabší úkaz nízko nad obzorem zaznamenal 7. 7. večer Juraj Hanula.  Další fotografie najdete na spaceweather.com, pozorování z ČR shromažďuje web ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Komety C/2017 S3 PanSTARRS a 21P/Giacobini-Zinner
Večer ne úplně vysoko na severní až severovýchodní obloze můžeme nalézt relativně jasnou kometu. Respektive kometa poměrně náhle zjasnila a byla pohodlně viditelná i triedrem, aby podle posledních náznaků opět začala slábnout. Navíc jde prý o kometu, která je u Slunce poprvé a očekává se spíše její zánik, než další výrazné zjasnění. Kometa je v souhvězdí Žirafy a je od soumraku jen asi 20° nad severním obzorem. K doskákání ke kometě nejspíš nejlépe pomohou hvězdy z Persea. Mapa k vyhledání komety 2017 S3.
Druhá kometa 21P je vysoko nad severovýchodem a směřuje ke hvězdě zeta v Kefeovi. Hledá se obtížně, protože je v hustém hvězdném poli Mléčné dráhy a není tak velká ani jasná. Mapa k vyhledání komety 21P.

Kosmonautika

Indická vesmírná agentura s vysláním lidí nijak nespěchá, ale minulý týden došlo k testu záchranného systému, který by kosmickou loď odnesl do bezpečí, pokud by selhala raketa na startovní rampě.

Zásobování ISS má pokračovat pomocí nákladní lodi Progress MS-09. Startovat má na raketě Sojuz 2-1A v pondělí 9. července. 

V pondělí by měl proběhnout také start čínské rakety CZ-2C s dvěma pákistánskými družicemi PRSS-1 (Pakistan Remote Sensing Satellite) a PakTES-1A (Pakistan Technology Evaluation Satellite).

Za shlédnutí stojí i detailní snímky povrchu Ceres z výšky 35 km. Pořizuje je sonda Dawn.

Výročí

12. července 1988 (30 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ní bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.

13. července 1948 (70 let) se narodil spisovatel a popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar.

15. července 1943 (75 let) se narodila severoirská astronomka Jocelyn Bellová Burnellová. Tato dáma je objevitelkou nového typu hvězd – pulsarů. Ačkoli je objevila a popsala jako první, trochu se na ní pozapomnělo při udělování Nobelových cen a dostali ji jen její vedoucí Antony Hewish a astronom Martin Ryle.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše
  • Výročí: Mars 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pavel Toufar, Fobos 2, Jocelyn Bell, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »