Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2021

28. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 14. července 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 18. července ve 5:54 SELČ. Jeho srpek nyní prochází kolem Venuše a Marsu. Především v pondělí večer to bude pěkná konjunkce. Přenos z pozorování pro vás chystáme z liberecké iQLANDIE.

Planety:

Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). V pondělí a úterý 12./13. července jsou obě planety k sobě nejblíže, jen zhruba půl stupně! Ráno můžeme nad jižním obzorem spatřit velké plynné obry – Saturn (0,3 mag) vrcholí již před třetí hodinou a je asi 21° vysoko. Jasnější Jupiter (−2,7 mag) je od něj vlevo a vrcholí zhruba ve čtyři ve výšce docela slušných 27° (to je oproti minulým rokům opravdu příjemná změna a je to znát i na amatérských fotografiích).

Aktivita Slunce je nízká, přesto můžeme optimisticky vyhlížet změny k lepšímu. Aktivní byly jednak oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli a taky se natočila nová skvrna. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

11. července proběhl historicky první let miniraketoplánu VSS Unity s cestujícími. Plavidlo známé jako SpaceShipTwo navazuje na tradici SpaceShipOne, která v roce 2004 dvakrát v průběhu týdne překonala hranici 100 km jako první soukromý dopravní prostředek. Unity zatím létá jen do výšky 80 km, což už ale můžeme s klidem prohlásit prakticky za vesmír (oficiálně je hranice uznávána až od 100 km, ale i let do výšky 80 km je vynikající výkon, a navíc v USA ji považují za mez vesmíru podle určitých kritérií, takže kanadský astronaut Chris Hadfield pasoval všechny pasažéry na astronauty). Vývoj zdržela nehoda z října 2014, kdy došlo k předčasnému vyklopení křídel a dvojice pilotů při nehodě zahynula. Unity provedla již několik úspěšných testovacích letů s piloty, ale v neděli poprvé letěli také pasažéři, byť zatím jen z řad společnosti Virgin Galactic včetně šéfa Richarda Bransona. Jenže kdo by mu to nepřál? Gratulujeme k úspěšnému letu a již vyhlížíme New Shepard společnosti Blue Origin, který má letět nad 100 km 20. července i s Jefem Bezosem, šéfem této firmy a zakladatelem Amazonu.

SpaceX úspěšně dopravila vzorky experimentů z ISS. Postarala se o to nákladní loď Cargo Dragon, která se vrátila z mise CRS-22 v sobotu 10. 7.

Výročí

16. července 1746 (275 let) se narodil italský astronom Giuseppe Piazzi. Založil hvězdárnu v Palermu, kde vznikl precizní katalog hvězd. 1. ledna 1801 objevil první planetku Ceres v pásu mezi Marsem a Jupiterem.

16. července 2011 (10 let) byla sonda Dawn navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Sonda startovala 27. 9. 2007 a díky iontovému pohonu měla před sebou dlouhý výzkum nejen Vesty, ale i většího tělesa Ceres, které dnes řadíme i mezi trpasličí planety. Od Vesty odletěla v září 2012, Ceres zkoumala mezi roky 2015 a 2018.

18. července 1906 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti prof. Emil Škrabal. Jde o jednoho z členů společnosti, který se dožil více než sta let a ještě v tomto věku nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém (má ČAS více členů, kteří se dožili 100 let? Určitě jich nebude mnoho. Všichni ještě vzpomínáme na Luboše Perka, ale jsou i další?). Pozoruhodná je určitě už jenom jeho vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

18. července 1921 (100 let) se narodil astronaut John Glenn. Byl třetím člověkem ve vesmíru, třetí z USA a první Američan, který obletěl Zemi. Později se proslavil jako senátor a také tím, že roku 1998 letěl na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let. Je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu. 20. července 2021 se však chystá suborbitální let New Shepard s kandidátkou na astronauta Wally Funk(ovou), které je 82 let, ale působí velmi svěže. Ta byla ve skupině Mercury 13, žen vybraných roku 1961 za kandidátky na astronauta, z nichž ale žádná do kosmu neletěla. Jeff Bezos, majitel Blue Origin, která let pořádá a zakladatel Amazonu, jí totiž nabídl sedačku na historicky první let této lodi s lidskou posádkou. Letět by měl i sám Bezos, jeho bratr Mark a platící zákazník, který si sedačku zaplatil v aukci za velmi vysokou sumu 28 milionů dolarů.

18. července 1966 (55 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru. John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16. Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc krátce po první čtvrti
  • výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom, 2. americký suborbitální let

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, John Glenn, Giuseppe Piazzi, Dawn, Emil Škrabal, Gemini 10


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »