28. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 13. července ve 20:37 SELČ. Hned v neděli 10. 7. večer zakrývá hvězdu omikron Scorpii (4,6 mag). Vstup nastává krátce po 23. hodině našeho času. Výstup jiné hvězdy, tau 2 Aquarii, můžeme zkusit sledovat v noci na 17. července. Odehrát se má zhruba po 1:20 SELČ.

Planety
Okem viditelné planety a také dalekohledem pozorovatelný Uran a Neptun jsou vidět na ranní obloze. Optimální doba k pozorování je za svítání mezi 3:30 a 4:30 SELČ. Saturn (0,5 mag) je ve čtyři ráno asi 25° vysoko nad jižním obzorem. Jupiter (−2,5 mag) už přes 30° nad jihovýchodem a Mars (0,4 mag) tamtéž ve výšce asi 27°. Nejníže je jasná planeta Venuše (−3,8 mag), asi 7° nad VSV.
Optimální den k pozorování Velké červené skvrny (GRS) na povrchu Jupiteru bude 12. červenec ve 4:20 SELČ. Další možnost bude 17. 7., kdy prochází středem kotoučku ve 3:30.

Aktivita Slunce se zvýšila. Na povrchu máme několik aktivních oblastí se skvrnami a v té ležící na severní polokouli jsme se dočkali i silnější erupce (8. 7. erupce M2,5 z oblasti AR3053). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) v tomto týdnu na obloze zdánlivě míjí kulovou hvězdokupu M10. K největšímu přiblížení dojde 14. a 15. 7. na úhlovou vzdálenost asi půl stupně. Zatímco kometa bude od nás 1,8 au, což je 270 mil. km, a světlo k nám bude putovat 15 minut, hvězdokupa je vzdálena asi 13 tisíc světelných roků. Pokud bude hezky, zkuste je spolu vyfotografovat.  Mapku k vyhledání nabízí czsky.cz.

Je-libo pohled na noční svítící oblaka (NLC)? Stačí se dívat večer nebo nad ránem vždy asi hodinu a půl po západu Slunce nebo před jeho východem. Poslední výrazný úkaz nastal v noci z 5. na 6. července.

Planetka Bennu má překvapivě málo pevný povrch. Je vlastně tvořen směsí kamínků a při pokusu na něj stoupnout bychom měli pocit, jako při vstupu do bazénu plného hliněných kuliček. Asi bychom se do něj propadli jako do peřin. Více v Kosmotýdeníku na Kosmonautix.cz.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) již pořídil první vědecká data a my se na snímky a další jeho výsledky těšíme společně s vámi. Připraven pro vás již byl souhrnný článek o JWST a na úterý chystáme aktualizovaný článek, kde představíme novinky, které NASA odpoledne na tiskovce představí. Přijďte tedy po 16:30.

Kosmonautika

Ve čtvrtek 7. července se uskutečnil start Falconu 9 z Floridy s další várkou družic Starlink. První stupeň rakety označený číslem 1058 vynášel poprvé loď Crew Dragon na zkušební pilotovanou misi s dvojicí Behnken, Hurley k ISS (mise DM-2 v květnu 2020). Mezitím byl použit znovu a při tomto startu letěl a přistál již po třinácté, čímž vyrovnal další takový stupeň, který vynášel nedávno jinou várku Starlinků (17. 6., stupeň 1060). SpaceX nyní tyto stupně kvalifikovala na nejméně 15 startů, ale dost možná jich tedy bude i mnohem víc. Další start Falconu 9 s družicemi Starlink se má uskutečnit v noci na pondělí z kalifornského kosmodromu Vandenberg. První stupeň číslo 1063 poletí po šesté.

Ve čtvrtek 7. července odstartovala také ruská raketa Sojuz 2-1b, tentokrát z kosmodromu Vostočnyj. Vynesla navigační družici Glonass-K (vylepšenou verzi s delší životností a větší přesností signálu, než předchozí Glonass-M).

Z plánovaných startů zmíníme především raketu Vega-C, jejíž premiérový start se má uskutečnit 13. 7. a pro nás je zajímavé, že držák družic (dispenzer) byl opět vyroben českou firmou z Brna S.A.B. Aerospace. Vylepšený evropský nosič Vega má vynést družici LARES-2 a několik menších družic.

Výročí

11. července 1732 (290 let) se narodil francouzský astronom Jérôme Lalande. V jednadvaceti se úspěšně zapojil do měření paralaxy Měsíce. Později je znám studiem planet a dráhy Halleyovy komety. Jako učitel a spisovatel popularizoval astronomii na přelomu 18. a 19. století.

11. července 1907 (115 let) se narodila Marta Chytilová, čestná členka České astronomické společnosti. Věnovala se teoretické fyzice a matematice, je známa jako autorka nebo spoluautorka mnoha učebnic fyziky pro základní školy.

13. července 1762 (260 let) zemřel významný anglický astronom James Bradley. V roce 1727 objevil aberaci světla jako důkaz pohybu Země kolem Slunce a v roce 1748 nutaci zemské osy.

14. července 1967 (55 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 4. Byla předstupněm k misi Apollo a jejím úkolem bylo měkce přistát na povrchu Měsíce. Toto se ovšem nezdařilo, když 10 km nad povrchem bylo spojení se sondou neočekávaně přerušeno.

17. července 2007 (15 let) bylo v pásu za dráhou Neptunu objeveno těleso (255088) Gonggong. Planetka, dlouho známá pod označením 2007 OR₁₀, byla považována za těleso o průměru do 800 km, ale poslední měření jí přisuzují rozměr asi 1200 km, čímž spadá do kategorie trpasličích planet. Její dráha má vysoký sklon a excentricitu (protáhlou elipsu), takže patří do skupiny těles tzv. rozptýleného disku. Jméno podle čínského vodního boha Gònggōng (česká transkripce Kchung-kchung) odpovídajícího za chaos, záplavy a náklon zemské osy, vybrali lidé ve veřejném hlasování.

Výhled na příští týden 

• Zákryt Uranu Měsícem
• výročí: Explorer 35
• výročí: Mariner 1
• výročí: Veněra 8 (přistání)
• výročí: Landsat-1
• výročí: GEOTAIL

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).