Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2011

29. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 15. července. Ke konci týdne v neděli se přiblíží k Jupiteru. Z některých míst ČR bude viditelný ve čtvrtek a v pátek přelet ISS přes Měsíc (v dopoledních hodinách - více zde).

seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
Planety viditelné okem: večer se pomalu loučíme se Saturnem (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Stále je pěkně viditelný prstenec a podle podmínek i další detaily.
Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je poměrně výrazným objektem nad ránem na východě. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu (ve čtvrtek 21. 7. projde středem kotoučku ve 3:10 SELČ). 20. 7. ve 3:06 zmizí za Jupiterem Ganymédes. 21. 7. ve 2:41 začíná přechod stínu Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi. Situaci 24. července nad ránem zachycuje simulace z programu Stellarium.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno, kdy téměř vrcholí nad jihem. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun je však slabý. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).

Aktivita Slunce je o něco vyšší. Počet skvrn se nyní rychle mění, ale vždy byla na disku alespoň jedna mnohem větší než naše Země. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka byla vidět naposledy 12. července. Budou další? Sledujte např. na webu http://ukazy.astro.cz.

ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011. Autor: Martin Gembec
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011.
Autor: Martin Gembec
Přelety ISS pokračují ve dne a některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk nebo přeletí přes Měsíc. Jak takový přelet probíhá z pohledu pozorovatele a fotografa si můžete přečíst v článku zde a předpovědi přeletů v tomto týdnu včetně mapek pak najdete v druhém článku. Doporučuji si časy přeletu, stejně jako přesnou pozici upřesnit ráno v den přeletu na serveru Calsky.com. Nejzajímavější přelet nastává v severozápadních a severních Čechách dopoledne 19. července, kdy by odpojený raketoplán Atlantis měl být vidět těsně vedle stanice před jeho závěrečným obletem ISS.

Kosmonautika:

  • Dawn byla krátkým zážehem iontového motoru 16. 7. úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta. Nyní je kosmická sonda na vyšší oběžné dráze asi 15 000 km daleko a ta postupně přejde na operační dráhu kolem planetky někdy během srpna letošního roku.
    Poslední fotografie už vypadá opravdu velmi zajímavě a to se stále nejedná o snímky z větší blízkosti, které jistě v týdnu uveřejní na webu mise.
  • Přistání raketoplánu Atlantis by mělo proběhnout ve čtvrtek 21. července. První plánovaný čas přistání na Floridě je v 11:56 SELČ. V případě nevhodného počasí na Kennedyho vesmírném středisku se může přistání odložit. Snímky z mise můžete sledovat každý den v galerii Human Spaceflight. Informace o průběhu letu čtěte v aktualizovaném článku.

Výročí

  • 18. července 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru.
    John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16.
    Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.
  • 18. července 1921 (90 let) se narodil astronaut John Glenn. Je to první američan, který obletěl Zemi a dále se zapsal do povědomí při svém letu na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let a je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu.
  • 20. července 1976 (35 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelen ze Země vypnut.
  • 21. července 1961 (50 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal "Gus" Grissom suborbitální let trvající 16 minut.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 10, John Glenn, Mercury-Redstone 4, Viking 1


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »