Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2013

29. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 17. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7. Měsíc kolem první čtvrti. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. Startuje silná raketa Atlas V. Cassini pořídí snímek Země od Saturnu. Přelety ISS začaly na ranní obloze. Ráno se k sobě blíží Mars a Jupiter. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 16. července v první čtvrti. Nejlépe je viditelný od soumraku na jihozápadě a postupně nad jihem. V úterý je také nejblíže na obloze k planetě Saturn.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je stále nízko na severozápadě, ale bývá vidět jako výrazná hvězda za soumraku. Na jihozápadě je také planeta Saturn (0,6 mag) vlevo od Spiky v Panně. Nad ránem vrcholí nad jihem planeta Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři (k nalezení pouze dalekohledem) a na jihovýchodě je Uran (5,8 mag) v Rybách (lépe dohledat nejprve triedrem). Uran lze na tmavé obloze dohledat od delty a epsílon v Rybách a směrem k Uranu je ještě jedna hvězda stejné jasnosti jako má planeta samotná, která je asi stupeň na SV od planety. Po zvětšení se však Uran jeví zřetelně jako kotouček a ne hvězda.

Aktivita Slunce je o něco vyšší a zvláště minulý týden byly na přivrácené polokouli velké skvrny viditelné i okem. Dokonce, ačkoli Zemi zasáhla poměrně malá tlaková vlna ve slunečním větru, nastaly relativně jasné polární záře viditelné z Kanady, USA nebo Nového Zélandu. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) by v tomto týdnu ještě mohla být klidně viditelná, ovšem to záleží jen na tom, zda se vyskytnou v dostatečném rozsahu a intenzitě. Stačí jen zkoušet vyhlížet. V případě jasné oblohy nejlépe večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS začaly na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Na pátek 19. července je naplánován start rakety Atlas V s družicí MUOS 2. Jedná se o velkou telekomunikační družici americké armády, proto raketa startuje v konfiguraci 551, což znamená 5 pomocných motorů na tuhé palivo a 5 metrů široký nákladový prostor. V podobné konfiguraci startovaly např. sondy New Horizons k Plutu nebo Juno k Jupiteru. Jedná se o druhý start takové družice po vypuštění MUOS 1 v únoru 2012. Startovací okno začíná ve 14:48 SELČ a končí v 15:32.
     
  • V pátek 19. července pořídí sonda Cassini obíhající Saturn snímek prstenců a planety Země ze vzdálenosti 1 miliardy a více něž 440 miliónů kilometrů. Tady už Země vypadá jen jako malá modrá tečka v temnotě vesmírného prostoru. Přestože na snímku bude Země zabírat jen jeden pixel, tým kolem Cassini věří, že se najde dost lidí, kteří jí v tu chvíli zamávají na pozdrav. Snímání části mozaiky se Zemí začne ve 23:27 SELČ, takže pokud bude hezky, zkuste se na Saturn nízko na jihozápadě podívat.
    Narozdíl od předchozích snímků Země od Saturnu, nyní bude snímek poprvé pořízen kamerou s nejvyšším rozlišením, takže bude vidět Země i Měsíc a také bude snímek pořízen v barvách, jak je vnímá lidské oko.
     
  • Evropská kosmická agentura ESA oznámila nástupce rakety Ariane 5. Stane se jí Ariane 6, která by od nového desetiletí mohla nahradit nejen výkonnou Ariane 5, ale také středně výkonný Sojuz, který také nyní startuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Nosnost se oproti Ariane 5 (10,5 tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární) sníží na 6,5 tuny na GTO. Výhodou nové rakety bude větší variabilita a snad také výrazně nižší cena za jeden start (která by mohla činit 70 miliónů eur za veškeré náklady se startem spojenými, tedy cca 2 miliardy Kč).
     
  • Americká NASA upřesnila zaměření mise robotického vozidla k Marsu v roce 2020. Nový rover, založený na úspěšné misi Curiosity, bude vybaven přístroji zkoumajícími stopy případného života na Marsu v dávné minulosti.
     
  • Američan Cassidy a Ital Parmitano vykonali první ze dvou významných "procházek" mimo stanici. V rámci EVA připravují stanici na budoucí přílet ruského laboratorního modulu.
     
  • Korporace SNC (Sierra Nevada Corporation) testuje chystaný miniraketoplán Dream Chaser. Na testovacím letounu se ověřují prvky aerodynamiky, brzdy, pneumatiky a další systémy.
     

Výročí:

  • 21. července 1973 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.
     

Výhled na příští týden:

  • Blízké setkání Jupiteru a Marsu ráno
  • Progress M-20M k ISS
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Sonda Cassini, Ariane 6, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »