Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2016

29. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 20. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Pokračuje solidní večerní viditelnost Marsu a Saturnu. Na denní obloze se střetly Venuše a Merkur (ten bude navíc ve východní elongaci). Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na Slunci jsou opět velké skvrny. ISS by se měla dočkat dvou zásobovacích lodí.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na středu 20. července ve 0:57 SELČ. V noci z pátku 22. na sobotu 23. 7. najdeme Měsíc ve Vodnáři jen 4° západně od lambdy Aquarii (3,7 mag) a Neptunu (7,9 mag).

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) už je za soumraku jen 10° nad západem. Mars (–1 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou nad jihem až jihozápadem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.
Venuše se o víkendu potkala s Merkurem. Obě planety se daly vtěsnat do jednoho zorného pole dalekohledu. Jejich úhlová vzdálenost od Slunce dále roste a jasnost Venuše je dostatečná na pohodlné nalezení. Merkur už tento týden bude slábnout od -0,8 do -0,5 mag, což ale dává stále dobrou šanci ke spatření, zvláště, když planeta bude až téměř 18° od Slunce kolem své východní elongace.

Aktivita Slunce se náhle hodně zvýšila. Na Slunci sice byla během týdne jedna pěkná skvrna, ale kdo se podíval v sobotu nejen na konjunkci planet, ale i na Slunce, musel s údivem registrovat druhou velkou skvrnu, která se objevila doslova ze dne na den. Původní skvrna je v aktivní oblasti č. 2565 a nové skvrny patří už jiné aktivní oblasti 2567. A právě ta druhá by mohla i produkovat silnější erupce. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka se vyskytla i v uplynulém týdnu, ale jejich fotografie kvůli oblačnosti dorazily pouze ze Slovenska. Snímky jsme přidali do čtenářské galerie.

Kosmonautika

  • O víkendu odstartovala k ISS nákladní loď Progress MS-03 a už v pondělí je v plánu start Falconu 9 s lodí Dragon. Nechme se překvapit, jak to dopadne. Přímý přenos s českým komentářem pochopitelně nabídne Kosmonautix.cz a první stupeň by se tentokrát měl vrátit přímo na Floridu.
  • Ačkoli robot Curiosity měl drobné technické problémy s ukládáním fotek, tato softwarová chyba už byla opravena a rover je opět v provozu.
  • Sonda Juno už zapnula přístroje a bude provádět měření. Také její kamera se opět podívala na Jupiter a jeho měsíce. Na snímku nechybí ani červená skvrna. Podle všeho nemůžeme kromě největšího přiblížení čekat nikterak zázračné snímky, přesto je tento úhel pohledu na Jupiter určitým zpestřením.
  • Před rokem se na Pluto podívala detailně sonda New Horizons a stále je se nad čím podivovat.
  • NASA dnes v přímém přenosu oznámila bližší informace o chystaném vozítku Mars Rover 2020. Dušan Majer okomentoval pár nejzajímavějších bodů: „Přistávací elipsa bude ve srovnání s tou u Curiosity sotva poloviční díky lepšímu systému, který řídí otevírání padáku. Sestava kamer a mikrofonů bude nahrávat dříve nevídané informace o sestupu na Mars. Stejně tak bylo potvrzeno, že rover by měl nést 35 trubkových pouzder na jádrové vzorky. Ta by měla být ve skupinách po pěti odkládána na povrch pro sběr případnou další misí, která je dopraví na Zemi.“ Další informace v Kosmotýdeníku.

Výročí

  • 18. července 1906 (110 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Jde o jednoho z členů společnosti, který se dožil více než sta let a ještě v tomto věku nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém (pozn. autora, má ČAS více členů, kteří se dožili 100 let? Případně mi napište, děkuji). Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.
  • 18. července 1921 (95 let) se narodil astronaut John Glenn. Je to první Američan, který obletěl Zemi a dále se zapsal do povědomí při svém letu na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let a je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu.
  • 18. července 1966 (50 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru.
    John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16. Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevstoupil.
  • 20. července 1976 (40 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Byl to tehdy fenomenální úspěch průzkumu planet. Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelem ze Země vypnut.
  • 21. července 1961 (55 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal „Gus“ Grissom suborbitální let trvající 16 minut.
  •  

Výhled na příští týden

  • Výročí: Apollo 15
  • Výročí: George Biddell Airy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gemini 10, Vesmírný týden, Viking 1, Mercury-Redstone 4, John Glenn, Emil Škrabal


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce při zatmění

Sekvence po 120 sec.

Další informace »