Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2020

29. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 15. července 2020 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2020. Měsíc ubývá směrem k novu. Velké planety Jupiter a Saturn jsou vidět prakticky celou noc, Mars a Venuše nejlépe až ráno. Na obloze je nádherná kometa NEOWISE. Pokračuje sezóna NLC. Falcon 9 se Starlinky zaznamenal další odklad. Startovat má také sonda k Marsu, kterou připravily Spojené arabské emiráty. Před 170 lety byla provedena první primitivní fotografie hvězdy Vega a před 45 lety se setkaly posádky v rámci mise Sojuz-Apollo.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 13. července v 8:24 SELČ. Bude tedy ubývat na fázi směrem k novu. Zajímavá situace nastává v pátek 17. července za ranního svítání, kdy Měsíc v podobě srpku navštíví Venuši a Aldebaran v blízkosti hvězdokupy Hyády. Fotogenický trojúhelník bude k vidění nejlépe kolem třetí ráno.

Planety:
Jupiter (−2,8 mag) a Saturn (0,1 mag) vychází již za soumraku, ale nad jihem kulminují až kolem jedné hodiny ráno, protože v červenci nastává jejich opozice se Sluncem. Nad ránem se dá vidět nejlépe jasný Mars (−0,8 mag), který jeví mírně fázi a polární čepičku. Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,7 mag) o níž víme, že je v Hyádách poblíž Aldebaranu v souhvězdí Býka.

Jasná kometa NEOWISE se ukazuje být jednou z nejhezčích komet posledních desetiletí. Kometa je na ranní obloze vidět lépe, než na večerní, ale situace se v tomto týdnu vyrovná. V mnoha ohledech je podobná jiným kometám, jako například West z roku 1976, která měla asi o něco širší prachový chvost nebo Hale-Bopp z roku 1997, která však byla mnohem jasnější. Kometa má díky geometrii průletu i leccos společného s kometou McNaught z roku 2007, ale ta byla pěkná pouze na jižní polokouli a byla také jasnější. Nejde tedy o jednu z nejjasnějších komet, ale bezpochyby o objekt, který si zřejmě zaslouží ono pojmenování Velká kometa. Na fotografiích od čtenářů můžete sami posoudit, že si toto pojmenování zaslouží. Jak kometu vyhledat a fotografovat popisuje Petr Horálek na facebookové stránce Czech Comet Watch, odkud na konec článku kopírujeme všechny jeho tipy.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) 12. 7. 2020 z oblasti Ralska. Canon 6D, objektiv Sigma Art 35 mm. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) 12. 7. 2020 z oblasti Ralska. Canon 6D, objektiv Sigma Art 35 mm.
Autor: Martin Gembec

Aktivita Slunce je velmi nízká. Tentokrát neprobíhá žádná zajímavá aktivita a o skvrnách tedy také nemůže být ani řeč. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). V uplynulém týdnu bylo možné spatřit jedny z vrcholných úkazů letošní sezóny. Shrnuje je mimo jiné galerie na našem webu.

Kosmonautika

Na floridské rampě SLC-40 byla vztyčena raketa Falcon 9 připravená na misi s družicemi Starlink (9. start), ale nakonec se stihl jen statický zážeh, který proběhl tuto neděli. Start byl opět odložen (předtím kvůli jiné misi a počasí). Startovat se má 14. července.

Blíží se starty sond k Marsu. První v řadě má být 14. července z Japonska na raketě H-IIA sonda Spojených arabských emirátů Al-Amal, která se pak má pokusit být další oběžnicí rudé planety.

Nová čínská raketa KZ-11 startovala v pátek 10. července, ale její start nebyl úspěšný. Lépe to dopadlo 9. 7. s raketou CZ-3B, která vynesla družici Apstar-6D.

Izrael vypustil v pondělí 6. července neohlášeně raketu Shavit-2 s vojenskou družicí Ofeq-16.

15. července se chystá vojenský start z kosmodromu Wallops ve Virginii. Raketa Minotaur-4 s tajnou družicí NROL-129.

Výročí

14. července 1965 (55 let) pořídila sonda Mariner 4 první snímky Marsu. Sonda odstartovala 28. listopadu 1964 a po bezproblémovém letu pořizovala po dobu dvou dnů detailní snímky na kterých se mimo jiné ukázaly krátery a změřila velmi nízkou hustotu atmosféry. Tím bylo definitivně zřejmé, že na Marsu život, jak si ho někteří představovali, nemůže být.

14. července 2015 (5 let) proletěla sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Svět tak zvláštní a geologicky pestrý, jaký byl při průletu zaznamenán, nečekal snad ani ten největší optimista. Ukázalo se, že povrch je geologicky mladý a došlo i na podrobný průzkum atmosféry a měsíců. Sonda se nachází v Kuiperově pásu za drahou Neptunu, kde na Nový rok 2019 zblízka pozorovala malé těleso (486958) Arrokoth, které teprve v roce 2014 nalezli vědci na snímcích HST. Snímky slepence dvou zřejmě původně samosatných těles jsou dalším z dosavadních triumfů této sondy.

16. července 1965 (55 let) se uskutečnil první start sovětské těžkotonážní rakety Proton. Přestože raketa měla v posledním desetiletí několik nehod, jde o spolehlivý nosič, který mimo jiné vynášel základní moduly kosmické stanice Mir nebo ISS.

16. července 1990 (30 let) odstartovala první pákistánská družice Badr-1. Název komunikační družice v jazyce Urdu znamená Úplněk. Družici vynesla čínská raketa a šlo o technologický experiment.

17. července 1850 (170 let) byla pořízena první fotografie, přesněji daguerreotypie hvězdy Vega. Provedli ji americký astronom William Cranch Bond a fotograf daguerrotypií John Adams Whipple pomocí 38cm refraktoru Harvardské hvězdárny. První snímek nebyl příliš zdařilý, protože během stosekundové expozice se nepodařilo udržet hvězdu zcela na jednom místě. První pokusy o fotografii nebeského objektu, Měsíce, uskutečnil už Louis Daguerre v roce 1839, ale kvůli nepřesnému chodu montáže dostal jen rozmazaný flek. První úspěšný snímek Měsíce pořídil o rok později John Draper.

17. července 1975 (45 let) proběhlo slavnostní setkání posádek Sojuz-Apollo. Společný let americké a sovětské posádky byl prvním prolomením ledů během studené války. Dnešní spolupráce na ISS ukazuje, že některé politické názory platící na Zemi nemusí v kosmu platit, často čistě z ekonomických i rozumových příčin.

18. července 1965 (55 let) odstartovala sovětská sonda Zond-3. Sonda testovala přenos dat a snímků při letu k planetě Mars, ale protože startovala v době, kdy se Mars nacházel jinde, šlo jen o komunikační testy a nakonec tedy vykonala přelet kolem Měsíce a docela kvalitně vyfotografovala část jeho odvrácené polokoule.

18. července 1980 (40 let) odstartovala první indická družice Rohini 1. Cíl prvních družic byl tvořit užitečný náklad při testech indické rakety SLV-3.

Výhled na příští týden 

  • Kometa NEOWISE na tmavé večerní obloze
  • Výročí: Jean-Félix Picard
  • Výročí: Milan Rastislav Štefánik
  • Výročí: objev komety Hale-Bopp
  • Výročí: první start z Mysu Canaveral
  • Výročí: Christoph Scheiner

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

Tipy k pozorování komety C/2020 F3 (NEOWISE)

KDE KOMETU NAJDU?

Kometa je viditelná nízko nad obzorem, v průběhu noci se poloha mění z SSZ (večer) přes Sever na SSV (ráno). Aktuální polohu komety pro vaše místo v daný čas vám umožní např. toto online planetárium: https://theskylive.com/planetarium?obj=c2020f3. Vyznáte-li se trošku v souhvězdích stačí použít mapku níže. Můžete si rovněž stáhnout realistické planetárium Stellarium (freeware - www.stellarium.org) a kometu dle dostupných návodů na internetu do programu nahrát.

VEČER NEBO RÁNO?

Kometa je pozorovatelná zhruba do poloviny července lépe v ranních hodinách - nízko nad obzorem na SSV od cca 2:15 až do svítání (3:30). Od 15. července bude čím dál lépe viditelná na večerní obloze - od soumraku (22:15) do cca 23:30 nad SSZ-S.

JE VIDĚT OČIMA NEBO MUSÍM MÍT DALEKOHLED?

Kometa je stále velmi jasná (k 11. červenci), jasností se rovná hvězdám ve "Velkém voze". Na čisté obloze za větší tmy ji můžete uvidět očima jako vějířovitou šmouhu s jasnou hlavou mířící vždy k obzoru (Slunci, které je pod obzorem). Pokud ovšem máte malý dalekohled - binokulár, lovecký triedr atd., určitě si jej na pozorování přibalte. Pohled skrz něj nabízí mnohem lepší zážitek - hlava je jasnější a jsou vidět struktury v ohonu.

VŠUDE VIDÍM KRÁSNÉ FOTKY, ALE NEMŮŽU JI NAJÍT

Kde pozorujete? Jsou na obloze mraky? Nevadí vám ve výhledu kopec, stromy nebo domy? Kometa je opravdu nízko nad obzorem - za rozbřesku (a později za soumraku) je na již relativně tmavé obloze (kdy jsou již vidět první hvězdy) okolo asi 8 stupňů nad obzorem. To je přibližně výška vaší pěsti, když si ji zaťatou natáhnete před sebe. Tloušťka palce nataženého před sebe a orientovaného naležato je asi 1 stupeň. Použijte tedy ruku k odměření výšky obzoru z vašeho místa (měřte od nulového obzoru, tedy od výšky úrovně vašich očí). Pokud je obzor výše, leží v tom směru domy, stromy či kopec, je třeba rychle změnit stanoviště. Je-li v té oblasti lokální oblačnost, rovněž je třeba se přesunout, nebo doufat, že se brzy rozpadne.

JAK ZJISTÍM, JAKÉ BUDE POČASÍ?

Nejlepší je sledovat aktuální model ALADIN Českého hydrometeorologického ústavu. Pokud ukazuje úplně černo ve směru na sever od vašeho místa a nad vámi, budete mít jasné nebe. Rozšířená verze modelu ukazuje, jaký typ oblačností může vadit. Nízká (žlutá) jsou hlavně mlhy a inverze - v tom případě je třeba odjet do hor. Vysoká (fialová) je závojovitá oblačnost - před ní potřeba ujet podle hustoty co nejdál, neboť kometu velmi zeslabí. http://portal.chmi.cz/

JAK JI VYFOTÍM?

Samozřejmě noční obloha se fotí spíše sofistikovanou technikou (zrcadlovky, objektivy s ohniskem 50, 100 a více mm). Stačí i nízké ISO a krátké expozice (v řádu jednotek sekund - čím delší ohnisko, tím méně, ale třeba tím více zvýšit ISO), nutné ze stativu. Kometa je tak výrazná, že ji dokáže zachytit i mobil s lepším foťákem, ale není dobré na to za každou cenu spoléhat. Nejlepší je se poradit s odborníkem. Zdařilé snímky můžete zaslat do zpráv či rovnou sdílet zde do komentářů k nejaktuálnějším příspěvkům.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 4, Badr-1, New horizons, Raketa Proton, První fotografie hvězdy, Sojuz-Apollo, Zond 3, Rohini 1, 2020 F3 NEOWISE, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »