Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2019

48. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 27. listopadu 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 25. 11. do 1. 12. 2019. Měsíc bude v novu. Vidět jsou všechny planety. Večer hned po západu Slunce Venuše a Jupiter, nedaleko také Saturn. Ráno je vidět Mars a Merkur. Během noci můžeme vidět i zbylé dvě planety – Neptun a Uran. K pozorování zve také několik slabších komet. Na ISS pokračuje oprava přístroj AMS. Před 55 lety odstartovala sonda Mariner 4, která poté jako první poslala fotografie planety Mars.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 26. listopadu v 16:06 SEČ. V pondělí ráno se můžeme pokusit najít Měsíc těsně před novem ve společnosti Mekruru. Ve čtvrtek 28. listopadu před polednem proběhne na denní obloze zákryt Jupiteru Měsícem. V tomto období bude zřejmě nepozorovatelný. Velice pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem bude k vidění 28. listopadu večer, kdy srpek bude přibližně uprostřed mezi oběma jasnými planetami.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,9 mag) jsou hned po západu Slunce jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,6 mag) je už jen o málo výše, takže je třeba pozorovat už za soumraku. V první polovině noci je vhodné vyhledat také Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Beranu. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,7 mag) a nyní také zjasňující Merkur, jehož jasnost jde až do záporných magnitud.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nyní nachází mezi jasnou Capellou a „kůzlátky“ ve Vozkovi (epsílon, zéta a éta Aur). Jde asi o nejjasnější kometu oblohy, která je nyní relativně vysoko. Další z komet, které stojí za zmínku, je podobně jasná C/2018 N2 (ASASSN) v souhvězdí Andromedy nebo na kraji téhož souhvězdí směrem do Persea kometa 260/McNaught.

Kosmonautika

Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, při kterých probíhá oprava přístroje AMS-02. Při výstupu 22. 11. provedla dvojice Andrew Morgan a Luca Parmitano další kroky k samotné opravě. Vypustili chladící médium, kterým byl oxid uhličitý a pak přeřízli os jsou v plánu 2. a 8. m trubiček o velikosti picích brček, na které se později napojí nový systém. Další výstupy k AMS jsou v plánu 2. a 8. prosince.

Čínská raketa Kuaizhou 1A startovala podruhé za čtyři dny. Nešlo o tentýž exemplář a startovala i z jiného kosmodromu, ale jde o poměrně malý odstup. Při startu 17. listopadu došlo k vypuštění dvou technologických družic KL-Alfa.

22. listopadu měla startovat evropská Ariane 5 s dvěma geostacionárními družicemi (TIBA-1 a Inmarsat 5 F5), ale start byl odložen o několik dní, nejméně do neděle, kvůli problému s napájením na pozemním segmentu rampy.

23. listopadu proběhl start čínské rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 M19 a M20.

25. listopadu je v plánu start rakety Electron k příznačné misi Running Out of Fingers (jde o desátý start). Nákladem je 7 mikrodružic.

27. listopadu je v plánu start indické rakety PSLV s družicemi Cartosat-3, Meshbed a 12x Flock.

29. listopadu má z Plesecka startovat raketa Rokot s urychlovacím stupněm Briz-KM a třemi družicemi Gonets-M.

Výročí

26. listopadu 1864 (155 let) se narodil francouzský astronom Auguste Charlois. Koncem 19. století to byl významný objevitel planetek (mj. planetka č. 371 nese jméno Bohemia). K výraznému zrychlení objevů planetek využil od roku 1890 fotografický záznam.

28. listopadu 1964 (55 let) byla vypuštěna kosmická sonda Mariner 4, která jako první vyfotografovala planetu Mars. Detailní snímky potvrdily, že na Marsu je povrch s krátery a po kanálech ani stopy. Bylo také zjištěno, že atmosféra je velmi řídká (tlak asi 1 % pozemského). Nenechte se zmást snímkem na Wikipedii, na stránce NASA můžete vidět mnohem lepší. Na tehdejší televizní techniku jde o úžasný výkon.

Výhled na příští týden 

  • Zákryty hvězd v Rybách
  • Výročí: Jupiterův měsíc Himalia
  • Výročí: Robert Harrington
  • Výročí: Hayabusa 2
  • Výročí: První pozorovaný přechod Venuše
  • Výročí: Little Joe 2, makak Sam

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. z Milevska




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Auguste Charlois, Mariner 4, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »