Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2019

48. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 27. listopadu 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 25. 11. do 1. 12. 2019. Měsíc bude v novu. Vidět jsou všechny planety. Večer hned po západu Slunce Venuše a Jupiter, nedaleko také Saturn. Ráno je vidět Mars a Merkur. Během noci můžeme vidět i zbylé dvě planety – Neptun a Uran. K pozorování zve také několik slabších komet. Na ISS pokračuje oprava přístroj AMS. Před 55 lety odstartovala sonda Mariner 4, která poté jako první poslala fotografie planety Mars.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 26. listopadu v 16:06 SEČ. V pondělí ráno se můžeme pokusit najít Měsíc těsně před novem ve společnosti Mekruru. Ve čtvrtek 28. listopadu před polednem proběhne na denní obloze zákryt Jupiteru Měsícem. V tomto období bude zřejmě nepozorovatelný. Velice pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem bude k vidění 28. listopadu večer, kdy srpek bude přibližně uprostřed mezi oběma jasnými planetami.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,9 mag) jsou hned po západu Slunce jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,6 mag) je už jen o málo výše, takže je třeba pozorovat už za soumraku. V první polovině noci je vhodné vyhledat také Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Beranu. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,7 mag) a nyní také zjasňující Merkur, jehož jasnost jde až do záporných magnitud.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nyní nachází mezi jasnou Capellou a „kůzlátky“ ve Vozkovi (epsílon, zéta a éta Aur). Jde asi o nejjasnější kometu oblohy, která je nyní relativně vysoko. Další z komet, které stojí za zmínku, je podobně jasná C/2018 N2 (ASASSN) v souhvězdí Andromedy nebo na kraji téhož souhvězdí směrem do Persea kometa 260/McNaught.

Kosmonautika

Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, při kterých probíhá oprava přístroje AMS-02. Při výstupu 22. 11. provedla dvojice Andrew Morgan a Luca Parmitano další kroky k samotné opravě. Vypustili chladící médium, kterým byl oxid uhličitý a pak přeřízli os jsou v plánu 2. a 8. m trubiček o velikosti picích brček, na které se později napojí nový systém. Další výstupy k AMS jsou v plánu 2. a 8. prosince.

Čínská raketa Kuaizhou 1A startovala podruhé za čtyři dny. Nešlo o tentýž exemplář a startovala i z jiného kosmodromu, ale jde o poměrně malý odstup. Při startu 17. listopadu došlo k vypuštění dvou technologických družic KL-Alfa.

22. listopadu měla startovat evropská Ariane 5 s dvěma geostacionárními družicemi (TIBA-1 a Inmarsat 5 F5), ale start byl odložen o několik dní, nejméně do neděle, kvůli problému s napájením na pozemním segmentu rampy.

23. listopadu proběhl start čínské rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 M19 a M20.

25. listopadu je v plánu start rakety Electron k příznačné misi Running Out of Fingers (jde o desátý start). Nákladem je 7 mikrodružic.

27. listopadu je v plánu start indické rakety PSLV s družicemi Cartosat-3, Meshbed a 12x Flock.

29. listopadu má z Plesecka startovat raketa Rokot s urychlovacím stupněm Briz-KM a třemi družicemi Gonets-M.

Výročí

26. listopadu 1864 (155 let) se narodil francouzský astronom Auguste Charlois. Koncem 19. století to byl významný objevitel planetek (mj. planetka č. 371 nese jméno Bohemia). K výraznému zrychlení objevů planetek využil od roku 1890 fotografický záznam.

28. listopadu 1964 (55 let) byla vypuštěna kosmická sonda Mariner 4, která jako první vyfotografovala planetu Mars. Detailní snímky potvrdily, že na Marsu je povrch s krátery a po kanálech ani stopy. Bylo také zjištěno, že atmosféra je velmi řídká (tlak asi 1 % pozemského). Nenechte se zmást snímkem na Wikipedii, na stránce NASA můžete vidět mnohem lepší. Na tehdejší televizní techniku jde o úžasný výkon.

Výhled na příští týden 

  • Zákryty hvězd v Rybách
  • Výročí: Jupiterův měsíc Himalia
  • Výročí: Robert Harrington
  • Výročí: Hayabusa 2
  • Výročí: První pozorovaný přechod Venuše
  • Výročí: Little Joe 2, makak Sam

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. z Milevska




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Auguste Charlois, Mariner 4, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »