29. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 20. července v 16:18 SELČ. 19. 7. nad ránem bude v konjunkci s planetou Jupiter. 22. 7. míjí Mars a Uran a v noci na sobotu 23. 7. je pod Plejádami v Býku. Zákryt Uranu Měsícem proběhne na denní obloze v pátek 22. července. Jedná se o úkaz pro velké dalekohledy s kamerou, očima je nepozorovatelný.

Planety
Okem viditelné planety a také dalekohledem pozorovatelný Uran a Neptun jsou vidět na ranní obloze. Optimální doba k pozorování je za svítání mezi 3:00 a 4:15 SELČ. Saturn (0,5 mag) je nad jihem ve výšce asi 25° už kolem třetí. Jupiter (−2,5 mag) je ve čtyři už ve výšce přes 37° nad jihovýchodem a Mars (0,4 mag) tamtéž ve výšce asi 33°. Nejníže je jasná planeta Venuše (−3,8 mag), ve čtyři asi 7° nad VSV.
Na Jupiteru můžeme Velkou červenou skvrnu (GRS) pozorovat nejlépe 19. 7. v 5:00 SELČ, 22. 7. ve 2:30 a 24. 7. ve 4:10.

Aktivita Slunce se zvýšila. Na povrchu máme několik aktivních oblastí se skvrnami a nejaktivněji se jeví na východě ležící a ke středu se přesouvající AR 3058. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) v minulém týdnu prošla zdánlivě kolem hvězdokupy M10 a nyní se přesouvá do jižní části Hadonoše, kde bude díky ubývajícímu Měsíci snáze viditelná. Mapku k vyhledání nabízí czsky.cz.

První snímky vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) nadchly a ukázaly rozličné možnosti tohoto přelomového přístroje. Viděli jsme možná nejstarší galaxie, a to dokonce včetně jejich spekter. U skupiny kolidujících galaxií jsme mohli vidět intenzivně zářící střed jedné z nich, naznačující výskyt aktivní supermasivní černé díry. Dalekohled zobrazil skvělé detaily umírající hvězdy v podobě planetární mlhoviny ve dvou odlišných podáních. Jeden z nejhezčích pohledů zobrazil malý výsek obří mlhoviny, kde probíhá zrod jiných hvězd. Pořízeno bylo i spektrum exoplanety, které odhalilo vodu v atmosféře (zřejmě oblaka z vodních par tam, kde se žádná předtím nezjistila). Podařilo se nasnímat také prstenec u planety Jupiter. Možnosti dalekohledu jsou opravdu ohromující.

Kosmonautika

Ve středu 13. července proběhl úspěšně první start rakety Vega-C. Jde o vylepšenou verzi nejmenšího evropského nosiče. Dispenzer držící družice pro tuto raketu připravují v Brně v S.A.B. Aerospace. Ze 474 kg nákladu tvořila většinu (296 kg) družice LARES-2. Zbytek připadl na šest cubesatů a držák družic. Zkratka LARES znamená Laser Relativity Satellite. Družici tvoří wolframová koule s 92 koutovými odražeči pro možnost měřit její polohu ze Země. Družice má velmi vysokou hustotu (prý nejvyšší u kdy vypuštěných družic), aby nebyla tolik ovlivněna její dráha změnami v tlaku slunečního větru, odporu atmosféry apod. Měření mají nejen prověřit obecnou teorii relativity, ale také dynamiku pohybu družic. Závěrem můžeme ještě doplnit prvky vylepšení rakety. Vega-C má nový, silnější první stupeň P120C, na němž sedí nový druhý stupeň Zefiro 40. Třetí stupeň Zefiro 9 je stejný jako u rakety Vega. Vylepšení se dočkal i restartovatelný horní stupeň AVUM+ (více kapalného paliva pro umisťování nákladů na více různých drah nebo pro prodloužení trvání mise vynášené družice).

Přenosovou geostacionární družici sítě Tianlian vypustila Čína pomocí rakety CZ-3B. Start se uskutečnil ve středu 13. 7.

V pátek 15. 7. se pomocí rakety Falcon 9 k ISS vydala nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise CRS-25. Připojení k portu IDA-2 se zdařilo v sobotu odpoledne našeho času.

Výročí

19. července 1967 (55 let) odstartovala družice Explorer 35. Obíhala kolem Měsíce, kde studovala plasma, gravitační pole a ionosféru Měsíce. V rámci testu technologií se také zkoumal vliv kosmického prostředí na solární panely.

22. července 1962 (60 let) startovala (neúspěšně) k Venuši sonda Mariner 1. Byla zničena i s raketou krátce po startu poté, co se raketa vychýlila z kurzu. Měla to být první sonda, která by proletěla kolem jiné planety. Nahradila ji o měsíc později sonda Mariner 2.

22. července 1972 (50 let) přistála na Venuši sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.

23. července 1972 (50 let) odstartovala první umělá družice určená k podrobnému snímkování naší planety, Landsat 1. Tato družice NASA vycházela z meteorologické družice řady Nimbus. Snímkovala zemský povrch ve viditelném a infračerveném oboru spektra. Dva magnetofonové záznamníky umožnily prakticky nepřetržité snímkování povrchu z polární dráhy. Družice, která byla funkční do roku 1978, pomohla objevit maličký neobydlený ostrůvek v severních oblastech Kanady, který se na jeho počest jmenuje Landsat Island. Satelity Landsat postupně přinesly mnoho cenných poznatků o změnách na zemském povrchu. Poslední Landsat-7 vypuštěný v roce 1999 je stále v provozu.

24. července 1992 (30 let) odstartoval satelit určený k výzkumu zemské magnetosféry GEOTAIL. Na jeho konstrukci se podílely japonská JAXA a americká NASA. V jejím zájmu byl především magnetický ohon naší planety, čemuž byla přizpůsobena oběžná dráha, sahající 8 až 120 zemských poloměrů za planetu. Aktuálně obíhá sonda téměř v rovině ekliptiky (sklon -7°) ve vzdálenosti 9 až 30 poloměrů Země a je stále v činnosti.

Výhled na příští týden 

• Konjunkce Venuše s Měsícem
• výročí: Alois Peřina
• výročí: Charles Perrine
• výročí: Saljut 6, zánik v atmosféře

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).