Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2023

29. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 19. července 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 7. do 23. 7. 2023. Měsíc bude v novu a vynoří se nízko na večerní obloze, kde dojde k jeho konjunkci s planetami. Těmi jsou především jasná Venuše, trochu slabší Merkur a nejslabší je Mars. Indie vyslala k Měsíci sondu Čandraján-3. Falcon 9 startoval s první i druhou generací Starlinků a první stupeň letěl vždy po šestnácté, což je dosud maximum u těchto raket. Před 50 lety se k Marsu vydala sonda Mars 4, která však dokázala kolem planety pouze proletět a pořídit několik záběrů.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 17. července ve 20:32 SELČ. Velmi nízko na soumrakové večerní obloze nastane jeho konjunkce s Merkurem, Venuší a Marsem večer 19. 7. Bohužel vše se odehraje ještě za světla, takže okem bude dobře vidět jen Venuše a Měsíc, ale za dobrých podmínek by mohl být vidět i Merkur a Mars, případně některé hvězdy ze souhvězdí Lva, jako je Regulus, který bude mezi Venuší a Marsem.

Planety
Venuše (−4,7 mag) je ještě viditelná okem jako jasná hvězda velmi nízko nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Mars (1,8 mag) už je nejspíš nepozorovatelný. Podobně na tom bude i slábnoucí a příliš blízko Slunci ležící Merkur (kolem −0,5 mag). Před půlnocí vyjde už i Saturn (0,7 mag), ale nad jihem vrcholí až ráno za svítání. Tehdy je nad jihovýchodem podobně vysoko i jasný Jupiter (−2,3 mag). Slabý Neptun (7,8 mag) je nyní podobně vysoko jako Saturn pod hlavou Ryb. Uran (5,8 mag) je asi 10° východně od Jupiteru. Oba objekty jsou v souhvězdí Berana.

Aktivita Slunce je střední. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) už možná neuvidíme. Jejich sezóna se pomalu chýlí ke konci a zbývá možná poslední týden na jejich spatření. Přehled pozorování je na ukazy.astro.cz. Stále je možno oblaka vyhlížet za jasných večerů nebo rán.

Kosmonautika

Nejvýznamnější událostí týdne byl start indické rakety LVM-3 s misí Chandrayaan-3 (Čandraján-3) k Měsíci. Start byl úspěšný a pokud vše proběhne podle plánu, měla by sonda přistát poblíž jižního pólu Měsíce, což by bylo vůbec poprvé. Indie by se také mohla zařadit na čtvrté místo mezi zeměmi, kterým by se podařilo měkké přistání na povrchu Měsíce. Předchozí mise Chandrayaan-2 skončila nezdarem během sestupu na povrch. O misi hovořil přehledně Michal Václavík v ranním vysílání ČT.

Ani Super Heavy Starship, ani raketa Vulcan, ani Terran-1, ani New Glenn (ano ten poslední je vlastně pořád spíš jen na papíře). První raketou spalující kapalný metan a kyslík, která dosáhla oběžné dráhy, se stala Zhuque-2 (Ču-čchüe-2) od čínské firmy LandSpace. Více na Kosmonautix.cz.

10. července vynesla raketa Falcon 9 družice Starlink nové verze (v2 mini), které jsou těžší (cca 800 vs původních 300 kg) a větší. Vyneseno jich tedy bylo jen 22 místo dřívějších více než 50 při jednom startu. Již použitý první stupeň rakety letěl i přistál po šestnácté, což je doposud nejvíce v historii.

15. července měl proběhnout odložený závěrečný start se Starlinky první generace. I ten byl však odložen a proběhl úspěšně 16. 7. ráno našeho času. Naposledy bylo vyneseno 54 družic první generace a i tentokrát byl použit první stupeň rakety Falcon 9 již po šestnácté.

Výročí

21. července 1973 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.

23. července 1878 (145 let) se narodil Arnošt Dittrich, čestný člen České astronomické společnosti. Pracoval na observatoři Hurbanovo, věnoval se studiu zemského magnetismu.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce a hvězdy Antares ve Štíru
  • výročí: Mars 5
  • výročí: Syncom 2
  • výročí: Skylab 3
  • výročí: Carme, měsíček Jupiteru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Arnošt Dittrich, Vesmírný týden, Setkání planet


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »