3. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 18. 1. do 24. 1. 2016. Měsíc mění fázi ze čtvrti k úplňku. Pozdní večer a druhá polovina noci patří Jupiteru. Kometa Catalina je nad Velkým vozem. Aktivita Slunce je nízká. Rusové vybrali název nástupce Sojuzu. SpaceX opět chystá vynést družici a možná i přistane s prvním stupněm.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v noci na neděli 24. ledna v 2:46.
Planety:
Jupiter (–2,2 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Venuše (–4 mag) si prohodila pozici se Saturnem (0,5 mag). Nyní se tedy zlepšuje ranní viditelnost planety s prstenci a naopak jasná jitřenka klesá k obzoru na jihovýchodě.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 18. 1. | 4:05; 23:55 | 18. 1. | Io přechod stínu zač. 5:56 | |
| 20. 1. | 5:45 | 20. 1. | Europa zatmění zač. 0:58 Europa zákryt konec 5:41 Io přechod stínu zač. 6:42 |
|
| 21. 1. | 1:35 | 21. 1. | Io zatmění zač. 3:51 Io zákryt konec 7:05 Europa přechod měsíce konec 23:58 |
|
| 22. 1. | 7:20 | 22. 1. | Io přechod stínu 1:10 – 3:26 Io přechod měsíce 2:08 – 4:22 |
|
| 23. 1. | 3:10; 23:05 | 23. 1. | Io zákryt konec 1:32 Ganymed zatmění 3:06 – 6:31 Ganymed zákryt zač. 7:04 |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je nízká. Dvě oblasti se skvrnami se bez povšimnutí přesunuly přes sluneční kotouč a změna se nějak nechystá. Nejen, že nepřálo počasí přímému pozorování, ale Slunce v oblasti skvrn ani nebylo nijak zvlášť aktivní. Další skvrny jsou navíc v nedohlednu. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.
Kometa C/2013 US10 (Catalina) nám vzhledem k blížícímu se úplňku nabízí poslední noci, kdy ji můžeme pořádně vidět. V neděli ráno byla nejblíže ke galaxii M 101 nad ojem Velkého vozu. Až do 21. ledna nebude rušit Měsíc a kometa se přesune na hranice s Drakem.
Kosmonautika
- Družice Jason-3 se chystá ke startu. Vynesena bude již tuto neděli 17. ledna. Pokud půjde vše podle plánu, raketa Falcon 9 (poslední exemplář verze 1.1) odstartuje v 19:42 SEČ. Její první stupeň se poté pokusí přistát na mořské plošině. Přímý přenos se opět chystá komentovat živě kanál Kosmonautixu.
- Podle komise, která vybírala jméno nové kosmické lodě, nástupce Sojuzu, by se měla loď PTK-NP jmenovat Federace.
- První stupeň Falconu 9, který úspěšně přistál 21. prosince prodělal test natankování palivem a statický zážeh na startovní rampě. Podle SpaceX vše proběhlo bez problému, pouze jeden z vnějších motorů Merlin vykazoval drobné nestability a nyní se zjišťuje, zda v něm nebyly drobné nečistoty.
- A zase ta voda… Americké skafandry se potýkají s výskytem vody, tu v helmě, tu u nohou. Poslední vycházka z kosmické stanice musela být opět trochu zkrácena.
- DAWN posílá detaily povrchu Ceres. V týdnu jsme si mohli prohlížet snímky z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km.
Výročí
- 19. ledna 2006 (10 let) odstartovala pomocí rakety Atlas V úspěšná meziplanetární sonda New Horizons. Právě v loňském roce se stala slavnou, když podrobně nasnímala systém Pluta. Snímky a další data budou ze sondy proudit minimálně do letošního podzimu a na Nový rok 2019 by měla zkoumat jedno z ledových těles Kuiperova pásu. To bude další bonus.
- 19. ledna 1851 (165 let) se narodil nizozemský astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý, proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl stanoven tvar Galaxie na sploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků, kde Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.
- 20. ledna 1986 (30 let) byl oznámen objev tří nových měsíčků Uranu, dnes pojmenované Cordelia, Ophelia a Bianca. Podobně jako ostatní měsíce objevené na snímcích Voyageru 2, jde o několik desítek kilometrů veliké měsíce nepravidelného tvaru.
Výhled na příští týden
- Měsíc spěje k úplňku
- Výročí: havárie Challengeru
- Výročí: Johan Hevelius
- Výročí: Mercury-Redstone 2
- Výročí: Luna 9
- Výročí: Apollo 14
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
