Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2011

30. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011.

Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Měsíc u Marsu 27. a 28. července 2011
Měsíc u Marsu 27. a 28. července 2011
Obloha:

Měsíc bude v novu v sobotu 30. července. Uprostřed týdne projde srpek Měsíce kolem Marsu a 29. července bude srpek Měsíce viditelný nízko nad obzorem v Blížencích (viz. obrázky).

Planety viditelné okem: Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny je vidět večer jen nízko nad západem.
Další planety jsou vidět nejlépe nad ránem. Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad východním obzorem. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu - v úterý 26. 7. projde středem kotoučku ve 2:19 SELČ a ve čtvrtek 28. 7. ve 3:57.

Měsíc 29. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Měsíc 29. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi nad severovýchodem.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno, kdy téměř vrcholí nad jihem. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun je však slabý. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).
Venuše vstoupila do korónografu SOHO.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Počet skvrn kolísá, nyní jich ubylo. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

Přelety ISS přes Slunce pomalu končí. Výhodné přelety pro vizuální pozorování nastávají ve čtvrtek. Linie prochází nejprve severně od Prahy (7:03, dlouhý přelet 3,5 sekundy) a v 8:38 jižním okrajem Prahy (1,5 sekundový přelet). Oba přelety jsou vidět z jednoho místa 5 km severně od Toužimi na Karlovarsku. Páteční přelet přes Slunce vede opět jižně od Prahy (7:40) a Ostravy (7:41), trvání 2 sekundy.
Koncem týdne začínají ranní přelety. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Raketoplán Atlantis přistál ve čtvrtek 21. července. Přímý přenos z přistání čtěte zde. Fotografie Atlantisu v atmosféře a při přistání najdete v galerii NASA.

Výročí

  • 26. července 1971 (50 let) odstartovalo Apollo 15 k Měsíci. Přistání proběhlo 30. července v Hadleyho brázdě. Poprvé bylo použito lunární vozítko a mise trvala déle než v předchozích třech případech. Podařilo se tak více zaměřit na vědecké cíle výprav na Měsíc. Po téměř třech dnech strávených na povrchu se astronauté David Scott a Thomas Irwin spojili s velitelskou sekcí, v které na ně čekal Alfred Worden. Společně se pak vydali k Zemi, kde přistáli 7. srpna 1971.
    Během 18,5 hodin tří lunárních vycházek bylo posbíráno 77 kg vzorků měsíčních hornin. Důležité bylo, že posádka Apolla 15 prošla důkladnějším geologickým výcvikem. Nejzajímavějším kouskem, který nasbírali je kámen zvaný Genesis Rock. Stáří je u něj odhadováno na 4,1 miliardy let, což znamená, že vznikl krátce poté, co zchladl povrch Měsíce.
  • 27. července 1801 (210 let) se narodil královský astronom George Biddell Airy. Ačkoli byl tento významný astronom zmiňován nedávno kvůli tomu, že Anglii připravil o prvenství v objevu Neptunu, přinesl astronomii i mnoho pozitivního. Lidé si jej však budou asi nejvíce spojovat se založením hvězdárny v Greenwichi, která leží na nultém poledníku. Na jeho počest byl jeden z kráterů na Marsu nazván jeho jménem. Poblíž kráteru Airy se pak nachází kráter Airy-0, který leží na marsovském nultém poledníku.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Apollo 15, George Airy


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »