Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2011

30. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011.

Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Měsíc u Marsu 27. a 28. července 2011
Měsíc u Marsu 27. a 28. července 2011
Obloha:

Měsíc bude v novu v sobotu 30. července. Uprostřed týdne projde srpek Měsíce kolem Marsu a 29. července bude srpek Měsíce viditelný nízko nad obzorem v Blížencích (viz. obrázky).

Planety viditelné okem: Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny je vidět večer jen nízko nad západem.
Další planety jsou vidět nejlépe nad ránem. Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad východním obzorem. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu - v úterý 26. 7. projde středem kotoučku ve 2:19 SELČ a ve čtvrtek 28. 7. ve 3:57.

Měsíc 29. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Měsíc 29. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi nad severovýchodem.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno, kdy téměř vrcholí nad jihem. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun je však slabý. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).
Venuše vstoupila do korónografu SOHO.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Počet skvrn kolísá, nyní jich ubylo. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

Přelety ISS přes Slunce pomalu končí. Výhodné přelety pro vizuální pozorování nastávají ve čtvrtek. Linie prochází nejprve severně od Prahy (7:03, dlouhý přelet 3,5 sekundy) a v 8:38 jižním okrajem Prahy (1,5 sekundový přelet). Oba přelety jsou vidět z jednoho místa 5 km severně od Toužimi na Karlovarsku. Páteční přelet přes Slunce vede opět jižně od Prahy (7:40) a Ostravy (7:41), trvání 2 sekundy.
Koncem týdne začínají ranní přelety. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Raketoplán Atlantis přistál ve čtvrtek 21. července. Přímý přenos z přistání čtěte zde. Fotografie Atlantisu v atmosféře a při přistání najdete v galerii NASA.

Výročí

  • 26. července 1971 (50 let) odstartovalo Apollo 15 k Měsíci. Přistání proběhlo 30. července v Hadleyho brázdě. Poprvé bylo použito lunární vozítko a mise trvala déle než v předchozích třech případech. Podařilo se tak více zaměřit na vědecké cíle výprav na Měsíc. Po téměř třech dnech strávených na povrchu se astronauté David Scott a Thomas Irwin spojili s velitelskou sekcí, v které na ně čekal Alfred Worden. Společně se pak vydali k Zemi, kde přistáli 7. srpna 1971.
    Během 18,5 hodin tří lunárních vycházek bylo posbíráno 77 kg vzorků měsíčních hornin. Důležité bylo, že posádka Apolla 15 prošla důkladnějším geologickým výcvikem. Nejzajímavějším kouskem, který nasbírali je kámen zvaný Genesis Rock. Stáří je u něj odhadováno na 4,1 miliardy let, což znamená, že vznikl krátce poté, co zchladl povrch Měsíce.
  • 27. července 1801 (210 let) se narodil královský astronom George Biddell Airy. Ačkoli byl tento významný astronom zmiňován nedávno kvůli tomu, že Anglii připravil o prvenství v objevu Neptunu, přinesl astronomii i mnoho pozitivního. Lidé si jej však budou asi nejvíce spojovat se založením hvězdárny v Greenwichi, která leží na nultém poledníku. Na jeho počest byl jeden z kráterů na Marsu nazván jeho jménem. Poblíž kráteru Airy se pak nachází kráter Airy-0, který leží na marsovském nultém poledníku.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Apollo 15, George Airy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »