30. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Mars a Saturn jsou večer na jihozápadě. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Velké skvrny na Slunci už zapadly. Přelety ISS se postupně přesunou i na večerní oblohu. Čeká nás zákryt jasnější hvězdy Měsícem a setkání Merkuru s Regulem. Mezinárodní stanice má připojeny dvě nové nákladní lodě. Vzpomínáme na Antonína Rükla.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v noci na středu 27. července ve 1:00 SELČ. V noci z pondělka 25. na úterý 26. 7. bude Měsíc v Rybách poblíž Uranu (2° od Měsíce bude mí Psc a dalších 2,5° Uran).
Planety:
Jupiter (–1,8 mag) už mizí z dohledu. Mars (–1 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou večer nad jihozápadem.
V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,9 mag) v Rybách.
Aktivita Slunce je nízká. O víkendu se nám velké skvrny postupně schovaly za okraj slunečního disku. Slunce zatím vypadá, že další divadlo nenabídne. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.
29. července zakryje Měsíc gammu Tauri. Úkaz nastává ráno při východu Slunce, ale zakrývaná hvězda je poměrně jasná (3,6 mag) a měla by být snadno viditelná jak při začátku úkazu před půl šestou, tak na konci úkazu, před půl sedmou. Ideální příležitost vyhledat slabší hvězdu ve dne.
30. července dojde k nejtěsnějšímu setkání Merkuru s hvězdou Regulus. V době západu Slunce před devátou večer budou obě tělesa jen asi 6° nad obzorem, takže se nabízí opět pokus hledat již ve dne. Odpoledne bude dělit Merkur (-0,2 mag) od Regula (1,4 mag) vzdálenost 20 až 30 úhlových minut. Večer to bude podobné (17'). Kdo pozoroval Merkur s Venuší 16. 7. ví, že to nebude jednoduché, ale odměna v podobě viditelnosti hvězdy ve dne by mohla být příjemným bonusem. K vyhledání může pomoci právě Venuše, která bude 7° západně od obou objektů (a sama bude 15° východně od Slunce).
Perseidy mají maximum až 13. srpna, ale již koncem července bývá jejich aktivita poměrně vysoká.
Kosmonautika
- V tomto týdnu je v plánu zřejmě jediný start rakety. Mělo by jít o Atlas V a na palubě bude vojenský satelit NROL-61 (Quasar).
- U Mezinárodní vesmírné stanice byl celkem provoz, neboť v noci na úterý dorazila nákladní loď Progress MS-03 a ve středu nákladní loď Dragon. Připojení obou lodí se věnoval například článek na Kosmonautixu.
Vzpomínka, kterou nyní do článku zařazujeme nemůže patřit nikomu jinému, než našemu významnému popularizátorovi astronomie, který se proslavil především mapami Měsíce. Naše vzpomínka a poděkování směřuje panu Antonínu Rüklovi.
Výročí
- 26. července 1971 (45 let) odstartovalo Apollo 15 k Měsíci. Přistání proběhlo 30. července v Hadleyho brázdě. Poprvé bylo použito lunární vozítko a mise trvala déle než v předchozích třech případech. Podařilo se tak více zaměřit na vědecké cíle výprav na Měsíc. Po téměř třech dnech strávených na povrchu se astronauté David Scott a Thomas Irwin spojili s velitelskou sekcí, v které na ně čekal Alfred Worden. Společně se pak vydali k Zemi, kde přistáli 7. srpna 1971.
Během 18,5 hodin tří lunárních vycházek bylo posbíráno 77 kg vzorků měsíčních hornin. Důležité bylo, že posádka Apolla 15 prošla důkladnějším geologickým výcvikem. Nejzajímavějším kouskem, který nasbírali je kámen zvaný Genesis Rock. Stáří je u něj odhadováno na 4,1 miliardy let, což znamená, že vznikl krátce poté, co zchladl povrch Měsíce. - 27. července 1801 (215 let) se narodil královský astronom George Biddell Airy. Ačkoli byl tento významný astronom zmiňován nedávno kvůli tomu, že Anglii připravil o prvenství v objevu Neptunu, přinesl astronomii i mnoho pozitivního. Lidé si jej však budou asi nejvíce spojovat se založením hvězdárny v Greenwichi, která leží na nultém poledníku. Na jeho počest byl jeden z kráterů na Marsu nazván jeho jménem. Poblíž kráteru Airy se pak nachází kráter Airy-0, který leží na marsovském nultém poledníku.
Výhled na příští týden
- Nov a nárůst aktivity Perseid
- Výročí: supernova 1181
- Výročí: Emil Buchar
- Výročí: Vostok 2 (German Titov)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
