Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2020

30. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 22. července 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2020. Měsíc bude přibývat po novu. Vidět budou všechny planety. Ty velké, Jupiter a Saturn, jsou vidět celou noc, Mars a Venuše nejlépe až ráno, přidá se i Merkur. Na večerní obloze je už vysoko kometa C/2020 F3 (NEOWISE). Pomalu končí sezóna NLC. Japonská raketa má vynést k Marsu sondu Spojených arabských emirátů. Start k Marsu chystá i Čína. Z Floridy by měl letět Falcon 9. Před 140 lety se narodil všestranný člověk, astronom a politik, Milan Rastislav Štefánik.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 20. července v 19:33 SELČ. Na večerní oblohu se vyhoupne přibližně od čtvrtka 23. 7.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,1 mag) jsou vidět celou noc. Jupiter byl v opozici se Sluncem 14. 7., Saturn bude v opozici 20. 7. Nad ránem už je vysoko jasný Mars (−0,9 mag). Pozorovat můžeme také Neptun (7,8 mag), který je tři stupně východně od fí Aqr a Uran (5,8 mag), jenž leží deset stupňů pod Hamalem (alfa Ari). Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,6 mag) a začíná vylézat i Merkur (kolem −0,3 mag).

Jasná kometa NEOWISE se nyní pohybuje nohami Velké medvědice a na tmavé obloze jeví okem viditelný prachový ohon délky nejméně 10°. Ohon iontový je ještě delší, má nejméně 35°, ale je velmi slabý a jeho nejjasnější část je vidět triedrem s malým zvětšením. Kometa je velice pěkná a nepochybně bude patřit mezi nejkrásnější v 21. století, jak ukazují fotografie čtenářů.

neowise nad Hradem Autor: Jan Martinek
neowise nad Hradem
Autor: Jan Martinek

C/2020 F3 Neowise Autor: Karel Šolc
C/2020 F3 Neowise
Autor: Karel Šolc

Pozice komety C/2020 F3 (NEOWISE) ve Velké medvědici v druhé polovině července 2020 Autor: Martin Gembec
Pozice komety C/2020 F3 (NEOWISE) ve Velké medvědici v druhé polovině července 2020
Autor: Martin Gembec

Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorovat se dají jen protuberance na okraji slunečního disku. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) by měla pomalu končit. Galerie došlých fotografií stále ukazuje nejjasnější červencový úkaz, kdy byla vidět tato oblaka spolu s kometou NEOWISE.

Kosmonautika

Blíží se starty sond k Marsu. Již nyní v neděli 19. července ve 23:58 SELČ má startovat japonská raketa H-IIA se sondou Spojených arabských emirátů Al-Amal, která se pak má pokusit být další oběžnicí rudé planety. Mezi 20. a 25. červencem očekáváme start velké čínské rakety CZ-5B s ambiciózní misí Tianwen-1 skládající se z oběžné i přistávací sondy s vozítkem.

První stupeň Falconu 9, který pomohl vynést Douga a Boba na ISS má nyní vynést jihokorejskou geostacionární družici Anasis-II. Start je v plánu v pondělí po 23. hodině a mohlo by jít o nejrychlejší znovupoužití prvního stupně.

Ve středu odstartovala z Virginie raketa Minotaur IV se čtyřmi vojenskými družicemi.

NASA oznámila, že pokud bude vyhovující počasí v plánovaném místě přistání, měl by se Crew Dragon mise DM2 s dvěma astronauty odpojit od ISS 1. srpna a přistát 2. srpna. To otevírá i rámec, kdy asi poletí čtyřčlenná posádka v rámci mise Crew-1. Podle vyhodnocení této mise to vypadá na druhou polovinu září, nebo později.

Start rakety Falcon 9 s Crew Dragonem na špici 30. 5. 2020 na misi Demo 2 s astronauty Bobem Behnkenem a Dougem Hurleyem na palubě Autor: SpaceX
Start rakety Falcon 9 s Crew Dragonem na špici 30. 5. 2020 na misi Demo 2 s astronauty Bobem Behnkenem a Dougem Hurleyem na palubě
Autor: SpaceX

Testy prototypu Starship SN5 probíhají v Texasu. Po tlakových zkouškách lze očekávat kryogenní zkoušky a krátké zážehy motoru Raptor.

Na ISS probíhá série výstupů do kosmu kvůli výměně baterií. Další práce provedou opět Bob Behnken a Chris Cassidy.

Výročí

21. července 1620 (400 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Picard. Podílel se na prvních přesných měřeních Země, když měřil délku jednoho stupně zeměpisné šířky na pařížském poledníku. Výsledkem byl poloměr Země 6329 km (dnes 6378 km). Dále je uváděno, že Picard vylepšil kvadrant o dalekohled a mikrometrický šroub. Dopisoval si s mnoha vědci té doby. Uvést můžeme například, že diskuze s Newtonem jej vedly ke studiu světelného spektra. Navrhl také měření rektascenze hvězd podle jejich průchodu meridiánem, k čemuž používal v té době nově vyvinuté kyvadlové hodiny Christiaana Huygense.

Uctění památky. M. R. Štefánika 14. 4. 2019 (4. května si připomínáme 100 let od jeho úmrtí). Před sochou Štefánika pokládají věnec předseda ČAS prof. Petr Heinzel (vlevo) a čestný předseda ČAS Dr. Jiří Grygar (vpravo)
Uctění památky. M. R. Štefánika 14. 4. 2019 (4. května si připomínáme 100 let od jeho úmrtí). Před sochou Štefánika pokládají věnec předseda ČAS prof. Petr Heinzel (vlevo) a čestný předseda ČAS Dr. Jiří Grygar (vpravo)
21. července 1880 (140 let) se narodil československý astronom Milan Rastislav Štefánik. Byl to všestranný člověk. Mimo astronomii je znám jako politik, který se výrazně zasadil o vznik Československa. Pracoval na observatoři v Paříži a podílel se na expedicích na Mont Blanc i do vzdálených zemí. Zemřel při havárii, když se jeho letadlo blížilo na přistání u Bratislavy v právě vzniklém Československu. Na jeho počest je pojmenována hvězdárna na Petříně v Praze.

23. července 1995 (25 let) ohlásili Alan Hale a Thomas Bopp objev komety, později známé jasné komety C/1995 O1 (Hale-Bopp). Jak uvedl Hale, známý pozorovatel komet, bylo ironií, že tu noc, když měl zrovna čas se kouknout na nějaké objekty ve Střelci a zrovna žádné komety nehledal, si zrovna u kulové hvězdokupy M70 všiml dalšího mlhavého objektu. Díky předchozím zkušenostem jej okamžitě identifikoval jako kometu. Narozdíl od něj Thomas Bopp jako amatér pozoroval s přáteli a k jeho štěstí se v zorném poli dalekohledu odsouvala M70 pomalu pryč, když se nasunul jiný mlhavý objekt, který byl následně shledán jako kometa. Kometa Hale-Bopp se v letech 1996 a 1997 stala nejdéle viditelnou kometou pouhým okem v historii pozorování komet.

24. července 1950 (70 let) proběhl první start z mysu Canaveral. Raketu Bumper V-2 odpálili jako test američané na základě ukořistěného materiálu z druhé světové války. Podařilo se jí dosáhnout výšky 400 km.

25. července 1575 (445 let) se narodil německý fyzik a astronom Christoph Scheiner. V roce 1603 sestavil pantograf, zařízení umožňující překreslení plánu, nebo grafiky ve zvětšeném měřítku. Ačkoli v roce 1612 pozoroval sluneční skvrny, byl později ve sporu s Galileim. Později se na poli optiky podílel na úpravě Keplerova dalekohledu vložením třetí čočky, čímž umožnil pozemská pozorování nepřevráceného obrazu. Dále sestrojil přenosnou dírkovou komoru. Podílel se na popisu funkce lidského zraku, včetně poznání, že obraz vzniká na sítnici, odkud je signál veden zrakovým nervem do mozku.

Výhled na příští týden 

  • Všechny planety během noci
  • Výročí: Galileova pozorování Saturnova prstence

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hale-Bopp, Jean-Félix Picard, Bumper V-2, Christoph Scheiner, Milan Rastislav Štefánik, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »