31. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 29. 7. do 4. 8. 2019. Měsíc bude v novu. Během noci je vidět Jupiter a Saturn, v druhé polovině noci i Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. ISS má opět šestičlennou posádku a dorazila i nákladní loď Dragon. V týdnu ji má doplnit i nákladní Progress MS-12. Chandrayaan 2 konečně odstartovala. LightSail 2 roztáhla plachtu a Starship Hopper konečně poskočil. Před 200 lety se narodil dánský astronom Theodor Brorsen a před padesáti lety prolétl Mariner 6 kolem Marsu.
Obloha
Měsíc bude v novu ve čtvrtek 1. srpna v 5:12 SELČ. V pondělí večer ještě nalezneme srpek Měsíce ráno u rohu Býka (zety Tauri), v úterý snad ještě nízko nad severovýchodem a pak by se mohl objevit večer v pátek 2. srpna velmi nízko na severozápadě, ale spíše až o víkendu, kdy bude nízko na západě v souhvězdí Panny.
Autor: Pavel Prokop
Jupiter (−2,4 mag) je večer nad jihem až jihozápadem a Saturn (0,2 mag) kulminuje po setmění. Během noci je vidět také Neptun (7,8 mag) najdeme ve Vodnáři asi stupeň východně od hvězdy fí Aquarii (4,2 mag) a vrcholí nad jihem po třetí hodině ranní. Uran (5,8 mag), který je v Beranovi, bude nejvýše nad ránem. Protože kolem něj nejsou jasné hvězdy, potom jestliže v tom místě nějakou uvidíme pouhým okem, bude to určitě Uran, zkuste to na tmavé obloze sami.
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 28. července ve 22:00 SELČ končí zatmění Ganymedu. V pondělí 29. července začíná ve 22:16 přechod Io a ve 23:17 přechod jeho stínu. V úterý 30. 7. ve 22:37 končí zatmění Io. V sobotu 3. srpna probíhá přechod Europy. Stín přechází 21:39 až 0:09, přechod měsíce končí ve 21:56.
Přechody GRS: 29. 7. ve 22:55; 3. 8. ve 22:05.
Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Malá mise cubesatu LightSail 2 je zatím úspěšná. V úterý 23. července byl proveden hlavní úkon, rozvinutí sluneční plachty.
Sonda Chandrayaan 2 úspěšně vyrazila k Měsíci. Raketa ji nejprve postrčila na trochu jinou dráhu, ale další manévry zatím probíhají podle plánu. Sonda bude protahovat svoji eliptickou dráhu kolem Země, aby se v září dostala k Měsíci.
Raketa Falcon 9 v noci na pátek úspěšně vynesla nákladní loď Dragon k ISS. Loď se už v rámci zásobovací mise CRS-18 připojila ke stanici. Přivezla tak i připojovací adaptér pro americké lodě, IDA-3.
SpaceX udělala radost fanouškům i na jiném místě, když 26. července provedla první úspěšný test – skok – zkušební makety rakety Starship. Tzv. Hopper se vznesl do výšky asi 20 metrů, popoletěl stranou o 10-15 metrů a opět měkce dosedl. Byla tak ověřena základní funkce motoru Raptor a zřejmě se brzy dočkáme „skoků“ do větších výšek.
30. července očekáváme start rakety Ariane 5 z Francouzské Guayány. Na palubě budou geostacionární družice Intelsat 39 a EDRS-C (Hylas 3).
31. července má odstartovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-12 k ISS. Vývoz rakety už proběhl v nděli.
Na 3. srpen je zatím v plánu z Floridy start Falconu 9 s družicí Amos-17.
Výročí
29. července 1819 (200 let) se narodil dánský astronom Theodor Brorsen. S jeho jménem se setkáme u komet. Zajímavá je 5D/Brorsen, u níž se předpokládá, že se rozpadla. Dále je to kometa 23P/Brorsen-Metcalf. Jako první podrobně popsal, že zvířetníkové světlo pokračuje mostem až k protislunečnímu bodu, který označujeme jako protisvit (gegenschein).
29. července 1999 (20 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem planetky (2888) Braille. Odhalila tak její nepravidelný tvar, a také to, že je složena především z olivínu a pyroxenu, což je relativně vzácné. Planetka je zajímavá ještě tím, že je křížičem Marsu. Jméno nese po vynálezci písma pro slepé.
31. července 1969 (50 let) proletěla sonda Mariner 6 kolem planety Mars. Společně se sesterskou sondou Mariner 7 prozkoumal atmosféru a vyfotografoval povrch Marsu.
31. července 1999 (20 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.
3. srpna 2004 (15 let) odstartovala mise k Merkuru s názvem MESSENGER. Šlo o teprve druhou návštěvu planety od sedmdesátých let, kdy se k ní vydal Mariner 10. Mise to však byla úspěšná a hodně napověděla o dosud nepoznané planetě. Podařilo se nasnímat dosud neznámé části povrchu včetně části obří impaktní pánve Caloris. Poznali jsme, jaké geologické procesy Merkur utvářely, ale další nová tajemství se díky MESSENGERu zase objevila.
Výhled na příští týden
- Měsíc na večerní obloze, nástup aktivity Perseid
- Výročí: Mariner 7 kolem Marsu
- Výročí: Rosetta/Philae zachycení u komety
- Výročí: Zond 7
- Výročí: Jonathan Lane
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
