31. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 7. do 2. 8. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Vidět budou všechny planety. Ty velké, Jupiter a Saturn, jsou vidět celou noc, po půlnoci Mars a Venuše s Merkurem až ráno. Na večerní obloze končí dobrá viditelnost komety C/2020 F3 (NEOWISE). Na Slunci je po delší odmlce opět skvrna. Začínají být aktivní tradiční meteorické roje. K Marsu už se vydaly sondy Spojených arabských emirátů a Číny. Chystá se americké vozítko Perseverance. Galileo zaznamenal před 410 lety pozorování Saturnova prstence.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 27. července ve 14:33 SELČ. V noci 1./2. srpna dojde k jeho konjunkci s planetou Jupiter. Úplněk bude za týden 3. srpna.
Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou již před půlnocí poblíž jižního obzoru. Po půlnoci už je podobně vysoko taky Mars (−1 mag), ale nejvýše vystupuje až nad ránem. Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,5 mag) a už skoro za světla můžeme zkusit vyhledat také Merkur (−1 mag). Během noci můžeme pozorovat i vzdálené plynné planety Uran (5,8 mag) v Beranovi a Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Během minulého týdne se na jeho povrchu vynořila pěkná skvrna. Stále můžeme také pozorovat protuberance na jeho okraji, pokud jsme vybaveni speciálním dalekohledem. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) už znatelně zeslábla a okem je vidět pouze mimo město, máme-li směrem k severozápadu pěknou tmavou oblohu. Stále je nádherná malým dalekohledem s velkým zorným polem, jako je například triedr 10×50.
Autor: Martin Gembec
Meteorické roje, včetně známých Perseid už začínají být hodně aktivní. Jeden z rojů aktivních už na konci července jsou alfa Capricornidy. U nás jich tedy nepadá mnoho, radiant je nízko v Kozorohu. Meteory jsou to velmi pomalé (22 km/s) a za hodinu se mohou objevit zhruba dva až tři kousky. Občas jde o nápadně jasné meteory až bolidy. Koncem července jsou aktivní také jižní delta Aquaridy. Počty budou v maximu připadajícím na 29. července kolem 10 až 20 meteorů za hodinu, jinak spíše v jednotkách kusů. Od Capricornid je kromě trochu jiného radiantu, z něhož zdánlivě vylétají, odlišuje i nápadně vyšší rychlost 41 km/s. No a konečně aktivní jsou už i Perseidy, které mají radiant zatím zhruba uprostřed po dvojitým V souhvězdí Kasijopeje. Kromě směru letu je snadno poznáme i díky tomu, že jde o relativně rychlé meteory (59 km/s), které mohou i zanechávat dohasínající stopy. V tomto týdnu bude počet Perseid stoupat, ale padají ve sprškách, takže někdy jich může překvapit až několik za čtvrt hodinu a jindy spadne jen jeden během hodiny.
Kosmonautika
Ve čtvrtek 23. července proběhl úspěšný start velké čínské rakety CZ-5B, která vynesla na dráhu k Marsu sondu Tianwen-1. Misi této kosmické sondy tvoří orbiter a přistávací modul s vozítkem.
Autor: NASA
23. 7. proběhl úspěšný start rakety Sojuz 2-1A se zásobovací lodí Progress MS-15. Ta se pouze 3,5 hodiny po startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
25. července proběhl další čínský start. Raketa CZ-4B vynesla družice Ziyuan-3 a Tianqi 10.
Na 28. července je plánován start rakety Ariane 5 s družicemi Galaxy 30, MEV-2 a BSAT-4b.
29. července je v plánu start rakety Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M a družicemi Ekspress-80 a 103.
Naopak dlouho odkládaný start rakety Falcon 9 s devátou várkou družic Starlink a dvěma družicemi BlackSky Global 5 a 6 se opět posouvá. Důvodem je, že přednost na kosmodromu zcela logicky Atlas V s marsovským roverem. Starlink 9 se odložil z 29. 7. někam na začátek srpna.
Výročí
30. července 1610 (410 let) Galilei poprvé pozoroval prstence Saturnu a zakreslil jej jako kruhové objekty okolo planety. Prstenec byl tehdy poměrně sevřený a v málo zvětšujícím přístroji se tak mohl jevit. Když se více rozevřel vůči Zemi, zakreslil jej Galileo v roce 1616 už tak, jak jej známe dnes.
Výhled na příští týden
- Končí okno viditelnosti všech planet
- Výročí: Albert F. A. L. Jones
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
