31. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 4. 8. ve 13:13 SELČ. Na konci července nastávají krásná seskupení srpku a planet na ranní obloze v souhvězdí Býka s Plejádami a Hyádami.

Planety
Večer je stále velmi špatně vidět Venuše (–3,8 mag), která zapadá necelou hodinu po Slunci, ale úhel s obzorem je velmi malý. Lepší je ji hledat ještě ve dne. To platí i o Merkuru (1 mag), který je po západu Slunce už při obzoru. Saturn (0,9 mag) je vidět poměrně dobře už o půlnoci a ráno je více než 30° nad jižním obzorem. Mars (0,9 mag) a Jupiter (–2,1 mag) jsou blízko k sobě v souhvězdí Býka, a proto je také nejlépe uvidíme až ráno. V souhvězdí Ryb poblíž Saturnu je slabý Neptun (7,9 mag) a v Býku je také planeta Uran (5,8 mag), vpravo od Marsu.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká a na odvrácené polokouli dokonce nastala extrémně silná erupce. V jejím důsledku vyletěly vysokoenergetické protony, které se valily sluneční soustavou, a dokonce zasáhly i Zemi na opačné straně. Evropská sonda Solar Orbiter měla dobrý výhled a změřila erupci jako X14, což je jedna z nejsilnějších, jaké během maxima aktivity můžeme vídat. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers se nachází pod Velkým vozem v zadní části Velké medvědice a je nyní nejlépe viditelnou kometou. Ideální je podívat se a ni hned od konce večerního soumraku po 23. hodině. Vypadá spíše jako mlhavá kulová hvězdokupa, ale i tak potěší.

Meteorický roj Perseidy má sice maximum až 12. srpna, ale tento týden už Měsíc tolik neruší pozorování a nějaké padají. Proto neváhejme a sledujme oblohu. Perseidy mají teprve začátek aktivity, ale už bychom nějaké spatřit měli. Létají poměrně rychle a jejich stopy se sbíhají zhruba pod dvojité W souhvězdí Kasiopeja. Pokud tedy spatříme meteor letící odjinud, nebo bude navíc pomalejší, nejde o Perseidu. Aktivní jsou rovněž kappa Cygnidy (z křídla souhvězdí Labutě) a alfa Capricornidy (dlouhé pomalé meteory letící ze souhvězdí Kozoroha, tedy od jižního obzoru).

Kosmonautika a sondy

Rakety Falcon 9 jsou zpátky ve službě. 27. července byla vypuštěna další várka družic Starlink a let byl plně úspěšný. Poslední mise 12. 7. skončila neúspěchem pro závadu na druhém stupni. Kromě dalších Falconů se Starlinky je 30. 7. v plánu také start rakety Atlas V s vojenskou misí USSF-51.

Výzkumníci Marsu Curiosity a Perseverance přináší zajímavé objevy, se kterými jsme se doposud nesetkali. Rover Curiosity narazil na krystaly čisté síry a Perseverance našla kámen s velmi zajímavými strukturami, které by podle jednoho scénáře mohly být pozůstatky biologických procesů dávných mikroorganismů a nebo jen stopy procesů probíhajících za vyšších teplot bez nutnosti přítomnosti života. Více mohou odhalit až pozemské laboratoře, pokud se odebraný vzorek podaří dopravit na Zemi.

Výročí

29. července 1819 (205 let) se narodil dánský astronom Theodor Brorsen. S jeho jménem se setkáme u komet. Zajímavá je 5D/Brorsen, u níž se předpokládá, že se rozpadla. Dále je to kometa 23P/Brorsen-Metcalf. Jako první podrobně popsal, že zvířetníkové světlo pokračuje mostem až k protislunečnímu bodu, který označujeme jako protisvit (gegenschein).

29. července 1999 (25 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem planetky (2888) Braille. Odhalila tak její nepravidelný tvar, a také to, že je složena především z olivínu a pyroxenu, což je relativně vzácné. Planetka je zajímavá ještě tím, že je křížičem Marsu. Jméno nese po vynálezci písma pro slepé.

31. července 1969 (55 let) proletěla sonda Mariner 6 kolem planety Mars. Společně se sesterskou sondou Mariner 7 prozkoumal atmosféru a vyfotografoval povrch Marsu.

31. července 1999 (25 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.

1. srpna 1854 (170 let) se narodil astronom a zakladatel první hvězdárny u nás v Pardubicích baron Artur Kraus. Stál u zrodu České astronomické společnosti a také k jejímu vzniku finančně přispěl. Blízko měl i k průkopníkovi letectví Janu Kašparovi.

3. srpna 2004 (20 let) odstartovala mise k Merkuru s názvem MESSENGER. Šlo o teprve druhou návštěvu planety od sedmdesátých let, kdy se k ní vydal Mariner 10. Mise to však byla úspěšná a hodně napověděla o dosud nepoznané planetě. Podařilo se nasnímat dosud neznámé části povrchu včetně části obří impaktní pánve Caloris. Poznali jsme, jaké geologické procesy Merkur utvářely, ale další nová tajemství se díky MESSENGERu zase objevila. Naštěstí je nyní na cestě k Merkuru mise BepiColombo, společný projekt evropské a japonské kosmonautiky.

Výhled na příští týden 

• Maximum roje Perseid
• Výročí: Mariner 7 kolem Marsu
• Výročí: Rosetta/Philae zachycení u komety
• Výročí: Zond 7
• Výročí: Jonathan Lane

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).