Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2024

31. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 31. července 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 7. do 4. 8. 2024. Měsíc na ranní obloze potkává ve fázi srpku planety a ubývá k novu. Večer je extrémně nízko Merkur a Venuše, od půlnoci už je vidět Saturn, ráno nejlépe Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je stále poměrně vysoká a nastala velmi silná erupce na odvrácené polokouli. Začínají létat Perseidy. Centrální stupeň druhého exempláře obří rakety SLS už je na Floridě. Raketa Falcon 9 je zpět ve službě. Mars opět poodhalil velmi zajímavé kameny, jaké jsme dosud neviděli. Před 15 lety se k Merkuru vydala sonda MESSENGER, která konečně pomohla zmapovat podrobně téměř celý povrch planety. 

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 4. 8. ve 13:13 SELČ. Na konci července nastávají krásná seskupení srpku a planet na ranní obloze v souhvězdí Býka s Plejádami a Hyádami.

Planety
Večer je stále velmi špatně vidět Venuše (–3,8 mag), která zapadá necelou hodinu po Slunci, ale úhel s obzorem je velmi malý. Lepší je ji hledat ještě ve dne. To platí i o Merkuru (1 mag), který je po západu Slunce už při obzoru. Saturn (0,9 mag) je vidět poměrně dobře už o půlnoci a ráno je více než 30° nad jižním obzorem. Mars (0,9 mag) a Jupiter (–2,1 mag) jsou blízko k sobě v souhvězdí Býka, a proto je také nejlépe uvidíme až ráno. V souhvězdí Ryb poblíž Saturnu je slabý Neptun (7,9 mag) a v Býku je také planeta Uran (5,8 mag), vpravo od Marsu.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká a na odvrácené polokouli dokonce nastala extrémně silná erupce. V jejím důsledku vyletěly vysokoenergetické protony, které se valily sluneční soustavou, a dokonce zasáhly i Zemi na opačné straně. Evropská sonda Solar Orbiter měla dobrý výhled a změřila erupci jako X14, což je jedna z nejsilnějších, jaké během maxima aktivity můžeme vídat. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers se nachází pod Velkým vozem v zadní části Velké medvědice a je nyní nejlépe viditelnou kometou. Ideální je podívat se a ni hned od konce večerního soumraku po 23. hodině. Vypadá spíše jako mlhavá kulová hvězdokupa, ale i tak potěší.

Meteorický roj Perseidy má sice maximum až 12. srpna, ale tento týden už Měsíc tolik neruší pozorování a nějaké padají. Proto neváhejme a sledujme oblohu. Perseidy mají teprve začátek aktivity, ale už bychom nějaké spatřit měli. Létají poměrně rychle a jejich stopy se sbíhají zhruba pod dvojité W souhvězdí Kasiopeja. Pokud tedy spatříme meteor letící odjinud, nebo bude navíc pomalejší, nejde o Perseidu. Aktivní jsou rovněž kappa Cygnidy (z křídla souhvězdí Labutě) a alfa Capricornidy (dlouhé pomalé meteory letící ze souhvězdí Kozoroha, tedy od jižního obzoru).

Kosmonautika a sondy

Rakety Falcon 9 jsou zpátky ve službě. 27. července byla vypuštěna další várka družic Starlink a let byl plně úspěšný. Poslední mise 12. 7. skončila neúspěchem pro závadu na druhém stupni. Kromě dalších Falconů se Starlinky je 30. 7. v plánu také start rakety Atlas V s vojenskou misí USSF-51.

Výzkumníci Marsu Curiosity a Perseverance přináší zajímavé objevy, se kterými jsme se doposud nesetkali. Rover Curiosity narazil na krystaly čisté síry a Perseverance našla kámen s velmi zajímavými strukturami, které by podle jednoho scénáře mohly být pozůstatky biologických procesů dávných mikroorganismů a nebo jen stopy procesů probíhajících za vyšších teplot bez nutnosti přítomnosti života. Více mohou odhalit až pozemské laboratoře, pokud se odebraný vzorek podaří dopravit na Zemi.

Výročí

29. července 1819 (205 let) se narodil dánský astronom Theodor Brorsen. S jeho jménem se setkáme u komet. Zajímavá je 5D/Brorsen, u níž se předpokládá, že se rozpadla. Dále je to kometa 23P/Brorsen-Metcalf. Jako první podrobně popsal, že zvířetníkové světlo pokračuje mostem až k protislunečnímu bodu, který označujeme jako protisvit (gegenschein).

29. července 1999 (25 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem planetky (2888) Braille. Odhalila tak její nepravidelný tvar, a také to, že je složena především z olivínu a pyroxenu, což je relativně vzácné. Planetka je zajímavá ještě tím, že je křížičem Marsu. Jméno nese po vynálezci písma pro slepé.

31. července 1969 (55 let) proletěla sonda Mariner 6 kolem planety Mars. Společně se sesterskou sondou Mariner 7 prozkoumal atmosféru a vyfotografoval povrch Marsu.

31. července 1999 (25 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.

1. srpna 1854 (170 let) se narodil astronom a zakladatel první hvězdárny u nás v Pardubicích baron Artur Kraus. Stál u zrodu České astronomické společnosti a také k jejímu vzniku finančně přispěl. Blízko měl i k průkopníkovi letectví Janu Kašparovi.

3. srpna 2004 (20 let) odstartovala mise k Merkuru s názvem MESSENGER. Šlo o teprve druhou návštěvu planety od sedmdesátých let, kdy se k ní vydal Mariner 10. Mise to však byla úspěšná a hodně napověděla o dosud nepoznané planetě. Podařilo se nasnímat dosud neznámé části povrchu včetně části obří impaktní pánve Caloris. Poznali jsme, jaké geologické procesy Merkur utvářely, ale další nová tajemství se díky MESSENGERu zase objevila. Naštěstí je nyní na cestě k Merkuru mise BepiColombo, společný projekt evropské a japonské kosmonautiky.

Výhled na příští týden 

  • Maximum roje Perseid
  • Výročí: Mariner 7 kolem Marsu
  • Výročí: Rosetta/Philae zachycení u komety
  • Výročí: Zond 7
  • Výročí: Jonathan Lane

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Perseidy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »