Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2024

31. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 31. července 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 7. do 4. 8. 2024. Měsíc na ranní obloze potkává ve fázi srpku planety a ubývá k novu. Večer je extrémně nízko Merkur a Venuše, od půlnoci už je vidět Saturn, ráno nejlépe Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je stále poměrně vysoká a nastala velmi silná erupce na odvrácené polokouli. Začínají létat Perseidy. Centrální stupeň druhého exempláře obří rakety SLS už je na Floridě. Raketa Falcon 9 je zpět ve službě. Mars opět poodhalil velmi zajímavé kameny, jaké jsme dosud neviděli. Před 15 lety se k Merkuru vydala sonda MESSENGER, která konečně pomohla zmapovat podrobně téměř celý povrch planety. 

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 4. 8. ve 13:13 SELČ. Na konci července nastávají krásná seskupení srpku a planet na ranní obloze v souhvězdí Býka s Plejádami a Hyádami.

Planety
Večer je stále velmi špatně vidět Venuše (–3,8 mag), která zapadá necelou hodinu po Slunci, ale úhel s obzorem je velmi malý. Lepší je ji hledat ještě ve dne. To platí i o Merkuru (1 mag), který je po západu Slunce už při obzoru. Saturn (0,9 mag) je vidět poměrně dobře už o půlnoci a ráno je více než 30° nad jižním obzorem. Mars (0,9 mag) a Jupiter (–2,1 mag) jsou blízko k sobě v souhvězdí Býka, a proto je také nejlépe uvidíme až ráno. V souhvězdí Ryb poblíž Saturnu je slabý Neptun (7,9 mag) a v Býku je také planeta Uran (5,8 mag), vpravo od Marsu.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká a na odvrácené polokouli dokonce nastala extrémně silná erupce. V jejím důsledku vyletěly vysokoenergetické protony, které se valily sluneční soustavou, a dokonce zasáhly i Zemi na opačné straně. Evropská sonda Solar Orbiter měla dobrý výhled a změřila erupci jako X14, což je jedna z nejsilnějších, jaké během maxima aktivity můžeme vídat. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers se nachází pod Velkým vozem v zadní části Velké medvědice a je nyní nejlépe viditelnou kometou. Ideální je podívat se a ni hned od konce večerního soumraku po 23. hodině. Vypadá spíše jako mlhavá kulová hvězdokupa, ale i tak potěší.

Meteorický roj Perseidy má sice maximum až 12. srpna, ale tento týden už Měsíc tolik neruší pozorování a nějaké padají. Proto neváhejme a sledujme oblohu. Perseidy mají teprve začátek aktivity, ale už bychom nějaké spatřit měli. Létají poměrně rychle a jejich stopy se sbíhají zhruba pod dvojité W souhvězdí Kasiopeja. Pokud tedy spatříme meteor letící odjinud, nebo bude navíc pomalejší, nejde o Perseidu. Aktivní jsou rovněž kappa Cygnidy (z křídla souhvězdí Labutě) a alfa Capricornidy (dlouhé pomalé meteory letící ze souhvězdí Kozoroha, tedy od jižního obzoru).

Kosmonautika a sondy

Rakety Falcon 9 jsou zpátky ve službě. 27. července byla vypuštěna další várka družic Starlink a let byl plně úspěšný. Poslední mise 12. 7. skončila neúspěchem pro závadu na druhém stupni. Kromě dalších Falconů se Starlinky je 30. 7. v plánu také start rakety Atlas V s vojenskou misí USSF-51.

Výzkumníci Marsu Curiosity a Perseverance přináší zajímavé objevy, se kterými jsme se doposud nesetkali. Rover Curiosity narazil na krystaly čisté síry a Perseverance našla kámen s velmi zajímavými strukturami, které by podle jednoho scénáře mohly být pozůstatky biologických procesů dávných mikroorganismů a nebo jen stopy procesů probíhajících za vyšších teplot bez nutnosti přítomnosti života. Více mohou odhalit až pozemské laboratoře, pokud se odebraný vzorek podaří dopravit na Zemi.

Výročí

29. července 1819 (205 let) se narodil dánský astronom Theodor Brorsen. S jeho jménem se setkáme u komet. Zajímavá je 5D/Brorsen, u níž se předpokládá, že se rozpadla. Dále je to kometa 23P/Brorsen-Metcalf. Jako první podrobně popsal, že zvířetníkové světlo pokračuje mostem až k protislunečnímu bodu, který označujeme jako protisvit (gegenschein).

29. července 1999 (25 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem planetky (2888) Braille. Odhalila tak její nepravidelný tvar, a také to, že je složena především z olivínu a pyroxenu, což je relativně vzácné. Planetka je zajímavá ještě tím, že je křížičem Marsu. Jméno nese po vynálezci písma pro slepé.

31. července 1969 (55 let) proletěla sonda Mariner 6 kolem planety Mars. Společně se sesterskou sondou Mariner 7 prozkoumal atmosféru a vyfotografoval povrch Marsu.

31. července 1999 (25 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.

1. srpna 1854 (170 let) se narodil astronom a zakladatel první hvězdárny u nás v Pardubicích baron Artur Kraus. Stál u zrodu České astronomické společnosti a také k jejímu vzniku finančně přispěl. Blízko měl i k průkopníkovi letectví Janu Kašparovi.

3. srpna 2004 (20 let) odstartovala mise k Merkuru s názvem MESSENGER. Šlo o teprve druhou návštěvu planety od sedmdesátých let, kdy se k ní vydal Mariner 10. Mise to však byla úspěšná a hodně napověděla o dosud nepoznané planetě. Podařilo se nasnímat dosud neznámé části povrchu včetně části obří impaktní pánve Caloris. Poznali jsme, jaké geologické procesy Merkur utvářely, ale další nová tajemství se díky MESSENGERu zase objevila. Naštěstí je nyní na cestě k Merkuru mise BepiColombo, společný projekt evropské a japonské kosmonautiky.

Výhled na příští týden 

  • Maximum roje Perseid
  • Výročí: Mariner 7 kolem Marsu
  • Výročí: Rosetta/Philae zachycení u komety
  • Výročí: Zond 7
  • Výročí: Jonathan Lane

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Perseidy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »