Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 30. července 2025 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti 1. srpna ve 14 h 41 min SELČ. Jeho výška nad obzorem nebude velká. 28. července se můžeme rozloučit s Marsem, protože Měsíc s ním bude v poměrně těsné konjunkci. Budou je dělit necelé dva stupně. A 30. 7. si možná všimneme Měsíce ve společnosti hvězdy Spica v souhvězdí Panny, ale brzy zapadne. V noci z 3. na 4. srpna se přiblíží hvězdě Antares v souhvězdí Štíra.

Planety

Merkur je úhlově v blízkosti Slunce a na přelomu července a srpna prochází dolní konjunkcí se Sluncem.

Venuše (–4 mag) je ráno stále blíže obzoru a přibližuje se úhlově i k Jupiteru. Díky své jasnosti je však snadno viditelná.

Mars (1,6 mag) je slabý a večer už prakticky nepozorovatelný. Zapadá hodinu a půl po Slunci a je tedy velmi nízko v souhvězdí Panny.

Jupiter (–1,9 mag) je v Blížencích a ráno konečně začíná být viditlený i ze střední Evropy. Zatím je jen velmi nízko nad severovýchodním obzorem.

Saturn (0,9 mag) je viditelný už od půlnoci a ráno je poměrně vysoko nad jihovýchodem až jihem.

Uran (5,8 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru.

Neptun (7,9 mag) je hned nad Saturnem, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička.

Konjunkce Měsíce s planetou Venuší a hvězdou Elnath v souhvězdí Býka 22. 7. 2025 Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce s planetou Venuší a hvězdou Elnath v souhvězdí Býka 22. 7. 2025
Autor: Antonín Hušek

Aktivita Slunce je nízká. Přitom oblastí s malými skvrnami je poměrně mnoho, a to i dál od rovníku, kde se s postupem slunečního cyklu budou vyskytovat v menší míře. Jediným vlivem na geomagnetické pole byla erupce filamentu (plazmatu vznášejícího se původně nad povrchem Slunce). Slabší polární záře se potom vidět dají, ale není to nic pro běžného pozorovatele. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

V noci na čtvrtek 24. července v 1:28 SELČ rozzářil oblohu jasný meteor – bolid. Zachytilo jej také několik celooblohových kamer. K pádu muselo dojít někde nad Německem a nemáme zatím informace, že by z tohoto meteoru byl i pád meteoritů. Více informací nabízí profesionálové z Ondřejova. Bolid prolétl nad Polskem a měly by po jeho pádu ležet malé meteority.

Kosmonautika a sondy

Neobvyklá situace stála za úterním odkladem startu rakety Falcon 9 s družicemi TRACERS. Ten se nekonal ne kvůli problémům na rampě nebo raketě, ale kvůli výpadku proudu. Ten nastal v oblasti Santa Barbary v Kalifornii, což narušilo telekomunikaci v centru řízení letového provozu v Los Angeles, které řídí letecký provoz nad Tichým oceánem. FAA proto nařídila odklad startu rakety. A zajímavostí středečního startu zase bylo, že horní stupeň poté vykouzlil na obloze nad střední Evropou zajímavý difúzní světelný sloup.

Sloup po vypouštění spalin horního stupně rakety Falcon 9 23. 7. ve 23:11 SELČ Autor: Martin Gembec
Sloup po vypouštění spalin horního stupně rakety Falcon 9 23. 7. ve 23:11 SELČ
Autor: Martin Gembec

Padákový systém mise ExoMars je otestován a přistání na Marsu je tedy zase o krůček blíže. Snad se bude vozítku Rosalind Franklin v budoucnu dařit, jako jeho předchůdcům z USA a Číny.

Výročí

30. července 1610 (415 let) Galilei poprvé pozoroval prstence Saturnu a zakreslil jej jako kruhové objekty okolo planety. Prstenec byl tehdy poměrně sevřený a v málo zvětšujícím přístroji se tak mohl jevit. Když se více rozevřel vůči Zemi, zakreslil jej Galileo v roce 1616 už tak, jak jej známe dnes.

3. srpna 1995 (30 let) byla vypuštěna družice Magion 4. Startovala společně s družicí Interbol-1 a podobala se předchozím dvěma Magionům. Mise skončila 23. 9. 1997.

Výhled na příští týden 

Sílící aktivita Perseid

Výročí: Neil Armstrong

Výročí: Dennis Tito

Výročí: Albert Jones

Výročí: Magellan navedení kolem Venuše

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Magion 4, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »