Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2014

32. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 4. 8. do 10. 8.

Měsíc bude v úplňku, který bude zároveň letošní největší. Mars a Saturn jsou nejlépe vidět jen večer za soumraku, Venuše naopak jen za ranního svítání. Planety Jupiter a Merkur jsou schovány v záři Slunce, jehož aktivita se zvýšila i díky návratu aktivních oblastí ze začátku července. Tento týden určitě doporučujeme také pozorování stoupající frekvence letního meteorického roje Perseid. Končí ideální ranní viditelnost komety C/2014 E2 (Jacques). Přelety stanice ISS se překlápí z ranních na večerní a blíží se k ní nákladní loď ATV-5.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v neděli 10. srpna a půjde o tzv. superúplněk, kdy Měsíc je zároveň v přízemí. Díky tomu je nepatrně větší a jasnější než obvykle. Jeho lesk bude trochu tlumen jeho nižší výškou nad obzorem, zato nás asi bude vybízet k jeho zachycení spolu s krajinou.

Planety:
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou poměrně blízko k sobě a večer je najdeme poměrně nízko na jihozápadní obloze. V neděli se mezi ně vklínil Měsíc, který se nyní přesouvá více na východ od Saturnu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Jupiter a Merkur v LASCO C3 dne 3. 8. 2014 Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Jupiter a Merkur v LASCO C3 dne 3. 8. 2014
Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká na to, jaké množství skvrn se během týdne urodilo na jeho přivrácené polokouli. O zvýšenou aktivitu se stará hlavně aktivní oblast, kde jsme mohli začátkem července pozorovat velké skvrny. Ta se nyní opět blíží středu kotouče a pořád se zde občas objevují středně silné erupce.
Zorné pole korónografu LASCO C3 opustila planeta Jupiter a vystřídal jej Merkur, který se blíží do horní konjunkce se Sluncem. Podobně jako Jupiter poznáme i Merkur snadno podle vysokého jasu. Čárky, které z jeho obrazu vychází, jsou dány zobrazovací vlastností senzoru a naznačují jeho vysoký jas (−1,8 mag). Povšimněte si také hvězdokupy Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka (viz. snímek vpravo, kde je ve sluneční koróně k vidění také slabší výron hmoty – CME).

Kometa 2014 E2 Jacques ve 32. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 32. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je na brzké ranní obloze už velmi snadno viditelná a ve větším dalekohledu se dá na tmavé obloze vystopovat i slabý ohon. Běžný pozorovatel ji asi rozpozná jako přebývající mlhavou kuličku tam, kde žádná kulová hvězdokupa není. Orientační mapka k vyhledání je vlevo. Přes nepřízeň počasí je vhodné si pospíšit s jejím pozorováním, než se na ranní obloze objeví Měsíc, to znamená nejpozději do pátečního rána.

Meteorický roj Perseid je už za dveřmi. Již v těchto dnech se s nimi můžeme setkat. Vzhledem k přibývajícímu Měsíci platí, že bychom je měli zkoušet pozorovat již tento týden. Vzhledem k poloze radiantu jich více spatříme nad ránem, kdy je souhvězdí Persea nejvýše. Perseidy poznáme především podle jejich vyšší rychlosti (61 km/s) a podle směru, neboť zdánlivě vyletují právě z rozhraní Perseus / Kasijopea. V těchto dnech se můžeme setkat i s dalšími rojovými meteory, například s alfa Kaprikornidami, které jsou hodně pomalé (22 km/s) a jižními delta Aquaridami, které jsou středně rychlé (42 km/s). Situaci navíc komplikují Antihéliony s rychlostí 29 km/s a éta Eridanidy (66 km/s). Takže pozor co je a není Perseida.

Přelety ISS se konečně objeví i na večerní obloze a navíc v podobné dráze probíhají také přelety nákladní lodi ATV-5 Georges Lemaître. Pro rychlou předpověď přeletu ISS si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety ATV-5 si vyhledejte také na Heavens-Above.com, nebo použijte Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Fantastická událost roku nastává. Sonda Rosetta se usazuje na oběžnou dráhu komety. Poslední snímky jádra 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsou fantastické a máme se na co těšit, až bude sonda ještě blíž. O víkendu pokořila vzdálenost 1000 km od jádra.
     
  • Nákladní loď ATV-5 Georges Lemaître odstartovala úspěšně z Francouzské Guyany 30. července. Její přelety můžeme nyní pozorovat v dráze podobné stanici ISS. Jde o poslední evropskou zásobovací loď tohoto typu. Na palubě je kromě suchého nákladu také množství paliva na vyzvednutí stanice na vyšší oběžnou dráhu. Připojení ke stanici je naplánováno na 12. srpna.
     
  • Mars Rover 2020 dostal obrysy plánovaného vědeckého vybavení. Základem bude úspěšná Curiosity. Předpokládá se však pokročilejší systém kamer na stěžni, přístroje schopné zkoumat složení hornin na dálku a to včetně detekce organických molekul a další specializované přístroje. Pokud vše půjde podle plánu, mohli bychom se nového vozítka na povrchu Marsu dočkat v roce 2021.
     

Výročí

  • 7. srpna 1969 (45 let) odstartovala k Měsíci zkušební kosmická loď bez posádky označená jako Zond 7. Jednalo se o upravenou loď Sojuz určenou pro oblet Měsíce. Vynesena byla tehdy nově vyvinutou raketou Proton, která je sice poměrně silná, ale umožňuje vynést sondu pouze na oblet Měsíce s maximálně dvěma kosmonauty. Let proběhl úspěšně a loď po obletu Měsíce přistála opět na Zemi.
     

Výhled na příští týden:

  • Rosetta u komety 67P
  • Perseidy vrcholí
  • Cygnus odlétá od ISS, přilétá ATV-5

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Zond 7


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »