Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 5. srpna 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 3. července v 17:59 SELČ. V neděli 9. srpna nastává konjunkce Měsíce a Marsu, nejblíže k sobě budou až ve dne.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou již před půlnocí poblíž jižního obzoru. Po půlnoci už je podobně vysoko taky Mars (−1,2 mag), ale nejvýše vystupuje až nad ránem. Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,5 mag).

Letní obři Jupiter a Saturn Autor: Jean-Luc Dauvergne
Letní obři Jupiter a Saturn
Autor: Jean-Luc Dauvergne

Aktivita Slunce je nízká, ale v týdnu jsme mohli pozorovat skvrny a v pátek potěšila velmi vysoká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) už je poměrně slabá a než stihne z večerní oblohy zmizet Měsíc, nejspíš už nebude vidět pouhým okem. V malém zvětšení pomocí dalekohledu je na ni ale stále pěkný pohled. Kometa je v souhvězdí Vlasy Bereniky a 6. srpna večer se bude promítat přesně přes kulovou hvězdokupu M53. Kromě toho budou nedaleko ní slabší komety C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2019 U6 (Lemmon), což bude výzva pro společnou fotografii jedné relativně jasné komety s ohonem a dvou slabších na pomezí Pastýře a Panny.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) u galaxie NGC4565 1. srpna 2020 kolem 23:00 SELČ Autor: Martin Gembec
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) u galaxie NGC4565 1. srpna 2020 kolem 23:00 SELČ
Autor: Martin Gembec

Meteorický roj Perseid dospěje do maxima až v dalším týdnu, ale od víkendu už bude jeho aktivita znatelně stoupat.

Kosmonautika

Start rakety Atlas V s vozítkem Perseverance (Mars Rover 2020) 30. 7. 2020 Autor: NASA/Joel Kowsky
Start rakety Atlas V s vozítkem Perseverance (Mars Rover 2020) 30. 7. 2020
Autor: NASA/Joel Kowsky
Start roveru Perseverance byl ve čtvrtek 30. července bezproblémový a raketa Atlas V dopravila sestavu na přeletovou dráhu k Marsu. Přistání tak můžeme očekávat 18. února 2021. Během letu zemským stínem se sice přeletová část přepla do nouzového režimu, ale šlo o víceméně předvídatelnou událost a tak byla poté komunikace opět v plném rozsahu obnovena.

Od Mezinárodní vesmírné stanice se v sobotu 1. srpna oddělila loď Crew Dragon s Bobem Behnkenem a Dougem Hurleyem. Přistání kosmické lodi s oběma astronauty ve vlnách Mexického zálivu je očekáváno dnes, v neděli 2. srpna ve 20:48 SELČ. Přímý přenos NASA TV česky okomentuje Dušan Majer na Mall TV.

29. července proběhl start rakety Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M, která doručila na oběžnou dráhu dvě družice Ekspress-80 a 103 o hmotnosti více než 4 tuny.

Už hodněkrát odkládaný start rakety Falcon 9 s devátou várkou družic Starlink a dvěma družicemi BlackSky Global 5 a 6 se má podle nynějších plánů uskutečnit 6. 8. v 7:33 SELČ. SpaceX také pokračuje v testování nového exempláře rakety/lodi Starship, která má za sebou na texaském kosmodromu Boca Chica statický zážeh a nemůžeme v tomto týdnu vyloučit ani let do výšky asi 150 metrů.

Start rakety Ariane V byl nakonec odložen pro nález problému s jedním senzorem. Nový termín startu nebyl ještě určen.

6. srpna má z Plesetsku startovat raketa Sojuz 2.1b s družicí Glonass-K č. 15.

Výročí

9. srpna 1920 (100 let) se narodil novozélandský amatérský astronom Albert F. A. L. Jones. Byl pilným pozorovatelem proměnných hvězd. Uvádí se, že v roce 1957 dosáhl 100 000 pozorování a 500 000 dosáhl v roce 2004. Jeho jméno nesou také komety. Kromě C/1946 P1 (Jones) spoluobjevil ve svých 80 letech kometu C/2000 W1 (Utsunomiya-Jones). Je také jedním z objevitelů supernovy 1987A ve Velkém Magellanově mračnu. Nejjasnější supernovy od roku 1604.

Výhled na příští týden 

  • Maximum roje Perseid
  • Výročí: Magellan navedení kolem Venuše
  • Výročí: Echo-1
  • Výročí: Mars Reconnaissance Orbiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Albert F. A. L. Jones, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »