Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 5. srpna 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 3. července v 17:59 SELČ. V neděli 9. srpna nastává konjunkce Měsíce a Marsu, nejblíže k sobě budou až ve dne.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou již před půlnocí poblíž jižního obzoru. Po půlnoci už je podobně vysoko taky Mars (−1,2 mag), ale nejvýše vystupuje až nad ránem. Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,5 mag).

Letní obři Jupiter a Saturn Autor: Jean-Luc Dauvergne
Letní obři Jupiter a Saturn
Autor: Jean-Luc Dauvergne

Aktivita Slunce je nízká, ale v týdnu jsme mohli pozorovat skvrny a v pátek potěšila velmi vysoká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) už je poměrně slabá a než stihne z večerní oblohy zmizet Měsíc, nejspíš už nebude vidět pouhým okem. V malém zvětšení pomocí dalekohledu je na ni ale stále pěkný pohled. Kometa je v souhvězdí Vlasy Bereniky a 6. srpna večer se bude promítat přesně přes kulovou hvězdokupu M53. Kromě toho budou nedaleko ní slabší komety C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2019 U6 (Lemmon), což bude výzva pro společnou fotografii jedné relativně jasné komety s ohonem a dvou slabších na pomezí Pastýře a Panny.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) u galaxie NGC4565 1. srpna 2020 kolem 23:00 SELČ Autor: Martin Gembec
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) u galaxie NGC4565 1. srpna 2020 kolem 23:00 SELČ
Autor: Martin Gembec

Meteorický roj Perseid dospěje do maxima až v dalším týdnu, ale od víkendu už bude jeho aktivita znatelně stoupat.

Kosmonautika

Start rakety Atlas V s vozítkem Perseverance (Mars Rover 2020) 30. 7. 2020 Autor: NASA/Joel Kowsky
Start rakety Atlas V s vozítkem Perseverance (Mars Rover 2020) 30. 7. 2020
Autor: NASA/Joel Kowsky
Start roveru Perseverance byl ve čtvrtek 30. července bezproblémový a raketa Atlas V dopravila sestavu na přeletovou dráhu k Marsu. Přistání tak můžeme očekávat 18. února 2021. Během letu zemským stínem se sice přeletová část přepla do nouzového režimu, ale šlo o víceméně předvídatelnou událost a tak byla poté komunikace opět v plném rozsahu obnovena.

Od Mezinárodní vesmírné stanice se v sobotu 1. srpna oddělila loď Crew Dragon s Bobem Behnkenem a Dougem Hurleyem. Přistání kosmické lodi s oběma astronauty ve vlnách Mexického zálivu je očekáváno dnes, v neděli 2. srpna ve 20:48 SELČ. Přímý přenos NASA TV česky okomentuje Dušan Majer na Mall TV.

29. července proběhl start rakety Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M, která doručila na oběžnou dráhu dvě družice Ekspress-80 a 103 o hmotnosti více než 4 tuny.

Už hodněkrát odkládaný start rakety Falcon 9 s devátou várkou družic Starlink a dvěma družicemi BlackSky Global 5 a 6 se má podle nynějších plánů uskutečnit 6. 8. v 7:33 SELČ. SpaceX také pokračuje v testování nového exempláře rakety/lodi Starship, která má za sebou na texaském kosmodromu Boca Chica statický zážeh a nemůžeme v tomto týdnu vyloučit ani let do výšky asi 150 metrů.

Start rakety Ariane V byl nakonec odložen pro nález problému s jedním senzorem. Nový termín startu nebyl ještě určen.

6. srpna má z Plesetsku startovat raketa Sojuz 2.1b s družicí Glonass-K č. 15.

Výročí

9. srpna 1920 (100 let) se narodil novozélandský amatérský astronom Albert F. A. L. Jones. Byl pilným pozorovatelem proměnných hvězd. Uvádí se, že v roce 1957 dosáhl 100 000 pozorování a 500 000 dosáhl v roce 2004. Jeho jméno nesou také komety. Kromě C/1946 P1 (Jones) spoluobjevil ve svých 80 letech kometu C/2000 W1 (Utsunomiya-Jones). Je také jedním z objevitelů supernovy 1987A ve Velkém Magellanově mračnu. Nejjasnější supernovy od roku 1604.

Výhled na příští týden 

  • Maximum roje Perseid
  • Výročí: Magellan navedení kolem Venuše
  • Výročí: Echo-1
  • Výročí: Mars Reconnaissance Orbiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Albert F. A. L. Jones, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »