33. vesmírný týden 2011

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 21. srpna. O víkendu také prochází nad Jupiterem.

Planety viditelné okem: Saturn mizí z večerní oblohy. Z dalších planet vrcholí nad jihem nejprve Neptun kolem 1:20 SELČ (tato planeta je vidět až triedrem, ale navíc vadí Měsíc). Uran je snáze viditelný, snad v malém triedru. Vrcholí kolem 3:35.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je tedy jedinou dobře viditelnou planetou. Jako výrazný stelární objekt se nachází za svítání více než 45° nad JV obzorem.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 19. 8. ve 2:08 SELČ a 21. 8. ve 3:46.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat konec zatmění Európy 16. 8. ve 23:04 a hned na to 17. v 1:04 její zákryt Jupiterem (končí 3:42). Zatmění Ió začíná 21. 8. ve 2:04 a tutéž noc od 3:35 přechází stín Ganyméda. V noci na pondělí 21./22. 8. pak ještě nastávají přechody Ió a jeho stínu.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích. Jeho výška nad obzorem se již zlepšuje a za svítání dosahuje i více než 20°, ale velikost kotoučku je stále jen 4,5 obloukové vteřiny.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce je s otazníkem - zatímco před týdnem na Slunci došlo k několika silným erupcím, nyní se k nám natočila klidnější polovina, kde dokonce v neděli ráno nebyla jediná skvrna. Můžeme jen očekávat, že je to přechodný stav. Jiná situace je v h-alfa dalekohledech, kde lze pozorovat množství protuberancí i filamentů na povrchu Slunce.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají večer. Zkoušet můžete také družici NanoSail-D dle předpovědí na serveru Calsky.com.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Kosmonautika:

• Ze startů raket lze zmínit dva starty 17. srpna: z Bajkonuru raketa Proton s geostacionárním staelitem Ekspress AM-4 a vynesení menších družic raketou Dněpr z kosmodromu Jasnyj.

Výročí

• 17. srpna 1966 (45 let) odstartovala sonda Pioneer 7 určená k výzkumu meziplanetárního prostoru mezi Zemí a Marsem.
• 19. srpna 1646 (365 let) se narodil John Flamsteed, první ředitel královské Greenwichské observatoře a první královský astronom. Vynalezl metodu měření průchodu hvězdy místním poledníkem ke zjištění přesné rektascenze a použil ji pro 40 vybraných hvězd. Sestavil nový přesný katalog 3000 hvězd - přesnost polohy hvězd v tomto katalogu byla 15krát lepší než v předchozích katalozích. Tento katalog byl vydán až v roce 1725 po smrti Flamsteeda a to pod názvem "Historia Coelestis Britannica". V katalogu je zavedeno označení hvězd čísly. Některé hvězdy jako např. 61 Cygni jsou stále známé pod označením Flamsteedovými čísly. Tato čísla ale nezavedl sám Flamsteed, čísla hvězdám přidělil až po jeho smrti Joseph Jerome le Français de Lalande ve francouzské vydání katalogu v roce 1783.
• 20. srpna 2001 (10 let) zemřel sir Fred Hoyle, britský matematik a astronom, který značně přispěl ke kosmologii a k našemu chápání syntézy chemických prvků ve hvězdách. Spolu s Hermanem Bondim a Thomasem Goldem vytvořil kosmologickou teorii stacionárního vesmíru. Podle této teorie se střední vlastnosti vesmíru nikdy nemění s časem. Stále musí vznikat nová hmota, aby se při rozpínání vesmíru udržela konstantní hustota. F. Hoyle je autorem pojmu "big bang" (v češtině překládáme jako "velký třesk"). Použil ho poprvé v rozhlasové přednášce pro BBC a šlo jednoznačně o opovržlivé označení myšlenky jiného astrofyzika - George Gamowa. Ironií osudu o 15 let později teorie stacionárního vesmíru vyklidila pozice, zatímco se prosadila Gamowova myšlenka a to pod posměvačným názvem, který jí přisoudil Fred Hoyle. Fred Hoyle je rovněž autorem některých populárních science fiction a napsal i libreto k opeře.

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.