Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2016

33. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 17. srpna 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2016. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Perseidy se předvedly v mimořádném maximu. SpaceX předvedla skoro rutinní operaci v podobě dalšího úspěšného přistání prvního stupně a vynesení družice JCSAT-16.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 18. srpna v 11:27 SELČ.

Planety:
Venuše (–3,9 mag), Merkur (0,4 mag) a Jupiter (–1,7 mag) jsou po západu Slunce velmi nízko na západě, ale za dobrých podmínek lze minimálně dvojici jasných planet dohledat triedrem.
Mars (–0,5 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. Mars se postupně blíží hvězdě Antares ve Štíru, který má podobně načervenalou barvu, ale vlivem průchodu světla atmosférou hodně „bliká“. Mars jeví velmi pokročilou fázi (snímek Pavla Prokopa), takže je zřejmé, že není zcela kulatý. Lépe vypadá Saturn, protože je trochu výše a prstence lze spatřit dobře téměř za každých podmínek.
V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,8 mag) v Rybách. Neptun je necelý stupeň od hvězdy lambda Aquarii a tak není obtížné jeho nalezení.

Aktivita Slunce je nízká, ovšem neplatí to zcela pro výskyt nádherných protuberancí při okraji, nebo faktu, že povrch je popepřen skvrnkami. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Perseidy nás potěšily mimořádně silným maximem v noci na pátek. Bohužel na více než polovině území se stihlo zatáhnout a to je velká škoda, protože po jedné hodině ranní stoupla frekvence až na 200 meteorů za hodinu. V praxi to znamená, že kolem čtvrt na dvě krátkodobě padal zhruba každých 10 sekund jeden meteor a nebo jinak, že ve sprškách padalo i několik meteorů za sekundu. Řada z nich byly jasné kusy. Na fotografie některých meteorů se můžete podívat v naší čtenářské galerii. Pokud se vám podařilo nějaké vyfotografovat, můžete také přispět.

V pátek 19. srpna před půlnocí nás čeká zákryt hvězdy 90 Aqr Měsícem. Hvězda označovaná též jako fí Aquarii má jasnost 4,2 mag, takže nebude vadit ani to, že Měsíc je kolem úplňku. Vstup se odehraje před půlnocí, výstup asi kolem čtvrt na jednu. Čas je orientační, přesněji si jej musí každý ověřit podle své pozice.

Kosmonautika

  • SpaceX vyslala v neděli ráno na oběžnou dráhu družici JCSat-16. První stupeň při tom ukázkově, až skoro rutinně, dosedl na mořskou přistávací plošinu nazvanou Of Course I Still Love You. Kosmonautix.cz přinesl pěkný živě česky komentovaný přenos.
  • Chystá se také start rakety Delta IV M+ (střední verze) s armádními geosynchronními satelity GSSAP 3 a 4. Start je v plánu 19. 8. v 6:00 SELČ.

Výročí

  • 15. srpna 1906 (110 let) se narodil František Link, čestný člen České astronomické společnosti. Přispíval do časopisu Astronomy & Astrophysics, zasadil se o stavbu sluneční laboratoře v Ondřejově. Zabýval se zatměními Měsíce a věnoval se prvním měřením atmosférického ozónu. V Ondřejově pak také studoval vztah meteorů a vysoké atmosféry. Pomocí sítě kamer, která byla postupně za tímto účelem budována se pak týmu kolem Zdeňka Ceplechy podařilo zachytit první meteorit s rodokmenem (Příbram, 1959).
  • 17. srpna 1966 (50 let) odstartovala sonda Pioneer 7 určená k výzkumu meziplanetárního prostoru mezi Zemí a Marsem.
  • 19. srpna 1646 (365 let) se narodil John Flamsteed, první ředitel královské Greenwichské observatoře a první královský astronom. Vynalezl metodu měření průchodu hvězdy místním poledníkem ke zjištění přesné rektascenze a použil ji pro 40 vybraných hvězd. Sestavil nový přesný katalog 3000 hvězd - přesnost polohy hvězd v tomto katalogu byla 15krát lepší než v předchozích katalozích. Tento katalog byl vydán až v roce 1725 po smrti Flamsteeda a to pod názvem "Historia Coelestis Britannica". V katalogu je zavedeno označení hvězd čísly. Některé hvězdy jako např. 61 Cygni jsou stále známé pod označením Flamsteedovými čísly. Tato čísla ale nezavedl sám Flamsteed, čísla hvězdám přidělil až po jeho smrti Joseph Jerome le Français de Lalande ve francouzské vydání katalogu v roce 1783.

Výhled na příští týden

  • Těsné setkání Venuše s Jupiterem
  • Výročí: Luna 11
  • Výročí: Praha – nová definice planety
  • Výročí: Voyager 2 u Saturnu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Link, Vesmírný týden, John Flamsteed, Pioneer 7


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »